Věznění novináři a opozičníci mají pro Kreml hodnotu. Mohou je vyměnit, míní pozorovatelé

Nahrávám video

Dlouholetý trest vězení pro ruského opozičníka Vladimira Kara-Murzu nebo zadržení amerického novináře Evana Gershkoviche je signálem Kremlu dalším zahraničním reportérům, kteří v Rusku působí. Zároveň mohou mít oba muži pro Moskvu vyjednávací hodnotu. V Událostech, komentářích se na tom shodli redaktorka Deníku N Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Podle Procházkové spojuje oba případy demonstrace ruské síly a bezohlednosti. „Je to ukázka nám všem, že se Rusko už nebude řídit žádnými normami. To, že dostal Kara-Murza 25 let, mě překvapilo. I v současném Rusku to je trest nebývale vysoký a krutý,“ upozorňuje Procházková a dodává, že jde o trest za slovní vyjádření. Podle novinářky je to signál dovnitř Ruska, že takové tresty budou padat za diskreditaci ruské armády.

Zároveň Procházková poukazuje na to, že trest pro Kara-Murzu je i signálem do zahraničí. „Rusko tedy přestává respektovat jakékoli hranice, to se týká i zatčení našeho amerického kolegy. Je to signál i dalším americkým novinářům, kteří v Rusku působí,“ upřesňuje.

Podle Procházkové zahraničních zpravodajů v Moskvě mnoho nezůstalo. Ti, kteří ano, musejí být opatrní. „Leckdy našlapují kolem témat velice opatrně. Pamatuji si, když nastoupil do funkce (Vladimir) Putin, tak vyhostil také několik novinářů,“ vzpomíná. Mezi vyhoštěnými byla i sama Procházková.

Možné výměny

Ve hře je podle politického geografa Michaela Romancova ruská nabídka západním zemím, že zadržené osoby za někoho vymění. „Explicitně se to nabízí v případě amerického novináře, ale teoreticky se může jednat případně o Rusy. Záleží na tom, koho se na Západě podařilo identifikovat, koho se podařilo nebo podaří zatknout a následně odsoudit,“ vysvětluje Romancov.

„Současný ruský režim je čím dál víc režimem neosovětským v mnoha ohledech. Víme, že i v minulosti sovětský režim sáhnul k tomu, že udělal gesto tohoto typu. Není tedy vyloučeno, že by se to mohlo stát v případě ať už Kara-Murzy, Jašina, nebo teoreticky Alexeje Navalného,“ dodává Romancov s tím, že další vývoj je jen spekulace.

Procházková připojuje, že je možné, aby se Kara-Murzu snažily Spojené státy získat výměnou. „Jeho pozice se trochu liší od pozice Jašina nebo Navalného, protože ti jsou ruskými občany, a myslím, že zde výměna na pořadu dne úplně není. Ale jak u kolegy Gershkoviche, tak u Kara-Murzy bych řekla, že by určitá šance být mohla,“ říká. Kara-Murza má vedle ruského také britské občanství.

V americkém vězení by podle Procházkové mohl být někdo, o koho Rusové stojí. „V tuto chvíli to ale nevíme a myslím, že to nebude hned, vyjednávání bývá dlouhé a myslím si, že si pan Kara-Murza ve vězení chvíli posedí,“ komentuje novinářka.

Romancov potvrzuje, že pro Rusko má Gershkovichův případ vyjednávací hodnotu. Poukazuje na nedávný případ americké basketbalistky Brittney Grinerové, již ruské úřady zadržely za pašování drog. Z vězení se následně dostala výměnou za ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta, kterého naopak držely Spojené státy. „Vzhledem k tomu, jak rychle se pak zhoršily vztahy mezi Ruskem a Západem, respektive Ruskem a USA, tak se z ní najednou stala ‚hodnotná kořist‘,“ popisuje Romancov.

„Novinář je v tomto ohledu ještě vhodnější, protože jeho kolegové všude ve světě, a samozřejmě v USA, budou mít tendenci na jeho případ stále upozorňovat. Budou vyvíjet tlak směrem k americké vládě, a to je něco, co Rusům může v tento okamžik hrát do karet,“ odhaduje Romancov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...