Většina zemí EU chce financovat pomoc Ukrajině, hodnotí summit Fiala

Nahrávám video
Fiala o Summitu EU v Bruselu
Zdroj: ČT24

Lídři zemí sedmadvacítky debatovali druhý den bruselského summitu o Ukrajině, migraci a ekonomických záležitostech. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) v EU z většiny panuje shoda na financování pomoci Ukrajině a také protiimigračních opatření. Podle Fialy se hovoří zejména o nutnosti rychlejší deportace migrantů, kteří nemají právo na azyl a pohybují se volně po Evropě.

Pokud jde o téma migrace, nejvyšší představitelé EU si vyslechli informace Evropské komise o pokroku v komunikaci se třetími zeměmi. „Evropská unie finančně i materiálně podporuje třetí země v tom, aby bránily migrantům na cestě do Evropy. To je cesta, která je určitě správná,“ řekl k tomu premiér Fiala.

Panuje podle něj rovněž shoda na tom, že musí fungovat mnohem efektivnější a rychlejší deportace migrantů, kteří nemají nárok na azyl a volně se pohybují po Evropě.

Fiala se vyjádřil i ke čtvrteční schůzce týkající se situace na Blízkém východě. „Evropská rada uznala právo Izraele na sebeobranu, odsoudila útoky Hamásu, vyzvala k okamžitému propuštění všech rukojmí a rovněž je zde kladen důraz i na to, že humanitární pomoc nesmí být zneužívána teroristy,“ sdělil premiér novinářům.

Dodal, že Česku se rovněž podařilo do textu prosadit zmínku o nutností nešíření dezinformací v souvislosti s blízkovýchodním konfliktem. Společným zájmem všech lídrů sedmadvacítky je podle Fialy, aby se podařilo zabránit regionální eskalaci konfliktu.

Unijní lídři v pátek rovněž vyjádřili podporu Ukrajině, a to na „tak dlouho, jak to bude potřeba“. „Můžeme předpokládat, že dojde k opakování situace, kdy bude Rusko napadat kritickou infrastrukturu Ukrajiny a bude potřeba pomoci Ukrajině humanitárně i v oblasti energií. Pokud nebudeme Ukrajinu podporovat, tak to špatně dopadne. Na tom je shoda,“ uvedl k tomu český premiér.

Členské státy se podle něj rovněž shodují na podpoře evropského směřování Ukrajiny a Moldavska. Již 8. listopadu by měla Evropská komise zveřejnit svou zprávu, ve které bude hodnotit připravenost Ukrajiny i dalších zemí na členství v EU. Český premiér dodal, že závěry jednání vyjadřují „jednoznačnou podporu Ukrajině a jednoznačné odmítání ruské politiky, a to je nejdůležitější“.

Evropská unie nyní připravuje dvanáctý balík sankcí na Rusko kvůli jeho napadení Ukrajiny, uvedla po summitu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. EU chce zejména postihnout zisky, které Rusku plynou z vývozu diamantů. Podle von der Leyenové o tom jedná s jednotlivými členskými zeměmi i partnery ze skupiny G7. 

Nahrávám video
Brífink po summitu EU o Izraeli a Ukrajině
Zdroj: ČT24

Lídři EU se v pátek shodli na tom, že Evropská unie musí pokročit v debatách o tom, jak by mohla využít zisky ze zmrazených ruských aktiv na podporu obnovy Ukrajiny sužované ruskou agresí.

EU od loňské ruské invaze zablokovala aktiva ruské centrální banky v celkovém objemu přes 200 miliard eur (skoro pět bilionů korun), přičemž prostředky kontrolují soukromé společnosti, převážně v Belgii. Přímé zabavení těchto majetků se z právních důvodů zdá být vyloučené, místo toho sílí debaty o možnosti silně zdanit zisky, které zmrazené majetky daným finančním institucím generují. Převedení takovýchto zisků Ukrajině už ohlásil belgický premiér Alexander De Croo, který Kyjevu slíbil více než dvě miliardy eur.

Unijní lídři nyní vyzvali Komisi, aby urychlila „práci s cílem předložit návrhy“. Konkrétní termín pro předložení právního textu nevytyčili, uvedli však, že je třeba postupovat v koordinaci s partnery. Spojené státy a také Velká Británie variantě se zdaněním zisků plynoucích z ruských majetků v posledních týdnech vyjádřily podporu.

Nahrávám video
Události. Summit EU podpořil Izrael i Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Další pomoc Ukrajině blokuje Maďarsko, Slovensko si klade podmínky

Snahou sedmadvacítky je uvolnit osmou tranši vojenské pomoci Ukrajině z Evropského mírového nástroje, kterou ale už od května blokuje Maďarsko. Rovněž nový slovenský premiér Robert Fico dal najevo, že je proti jakékoli vojenské pomoci Kyjevu. Předseda slovenské vlády na svém facebookovém profilu během pátku oznámil, že Bratislava podmiňuje finanční podporu Ukrajiny zárukami, že evropské peníze, včetně těch slovenských, nebudou zpronevěřeny. 

„Jsme připravení pomáhat při obnově Ukrajiny, tato pomoc bude vysloveně orientovaná na humanitární a civilní cíle, nebudeme podporovat vojenské zásobování. V případě sankcí budeme velmi pozorně sledovat, zda nás nepoškozují,“ konstatoval Fico.

Dále je na stole návrh Evropské komise (EK) vyčlenit na další čtyři roky padesát miliard eur (přes 1,2 bilionu korun) na obnovu Ukrajiny, podporu jejího sbližování s EU a další potřeby. Podle zákulisních informací Fico s maďarským premiérem Viktorem Orbánem během prvního dne summitu vyjádřili výhrady i k tomuto plánu.

Šéf Evropské rady Charles Michel v pátek ráno řekl, že finanční pomoc Ukrajině má širokou podporu. Na dotaz k postoji Slovenska a Maďarska odpověděl, že funkcí summitů je „zajistit, aby spolu lídři jednotlivých zemí debatovali, argumentovali a nakonec našli jednotu.“ Bulharský premiér Nikolaj Denkov pak sdělil, že Orbán ani Fico v principu ekonomickou pomoc neodmítají.

Stanovisko Budapešti podobně jako loni na podzim vyvolává spekulace o snaze premiéra Orbána vynutit si ústupky ve vleklých sporech kolem stavu právního státu, kvůli nimž má zablokovanou část svého podílu z unijního rozpočtu. Ke schválení rozpočtových opatření je v EU zapotřebí jednomyslná shoda členských zemí, Maďarsko tak má v této souvislosti silnou vyjednávací páku. 

Kallasová k Orbánovi a Ficovi: Jaká je alternativa? Co se stane, když Rusko vyhraje?

Proti takovýmto praktikám se ohradil lucemburský premiér Xavier Bettel. „Nemůžete říct: ‚Jestli chcete peníze pro Ukrajinu, my chceme peníze pro nás.‘ Neměli bychom být rukojmí pana Orbána. Já sem přesvědčen, že najdeme pozitivní řešení,“ citovala jej agentura Reuters.

Na postoje maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho slovenského kolegy Roberta Fica k podpoře Ukrajiny byla před jednáním tázána i estonská premiérka Kaja Kallasová. Podle ní tito lídři nenabídli odpověď na otázky o tom, jakou vidí alternativu k pomoci napadené zemi. „Opravdu, Rusko vyhraje? Co se stane potom? Proč si myslíte, že jste v bezpečí, když odevzdáme Ukrajinu?“ tázala se.

Konkrétně ke stanoviskům slovenského premiéra, který ve čtvrtek vyzval k zastavení vojenských operací na Ukrajině, se vyjadřoval irský premiér Leo Varadkar. Ten odhadl, že se se slovenským lídrem na této věci neshodne. „Bylo by velmi jednoduché přestat se soustředit na válku na Ukrajině,“ řekl s odkazem i na krizi na Blízkém východě. „Je klíčové, abychom to neudělali.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 11 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...