USA se podle Bidena nechystají kvůli Ukrajině vyslat do oblasti vojáky

Americký prezident Joe Biden vyloučil možnost, že by USA vyslaly svoje vojáky na obranu Ukrajiny, protože země není členem NATO. Dodal, že v úterním rozhovoru se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem varoval před dosud nevídaně tvrdými ekonomickými sankcemi v případě ruské agrese a že věří, že Putin jeho zprávu pochopil. Biden rovněž očekává brzké jednání zástupců Ruska a zemí NATO o situaci na ukrajinských hranicích. Jednat o Ukrajině bude rovněž s bukurešťskou devítkou, kam patří i Česko.

USA, NATO a Ukrajina obviňují Moskvu ze shromažďování desetitisíců vojáků u hranic s Ukrajinou s cílem invaze na Ukrajinu. Rusko to však odmítá.

„Představa, že by se Spojené státy uchýlily jednostranně k použití síly, aby odpověděly na ruskou invazi na Ukrajinu, není v tuto chvíli na stole,“ řekl Biden. Dodal přitom, že USA mají „morální a právní závazek vůči našim spojencům v NATO“, na Ukrajinu se však nevztahuje.

Biden v úterý hovořil o situaci na ukrajinských hranicích s Putinem dvě hodiny prostřednictvím videokonference. Podle vyjádření mluvčích Biden ruského prezidenta varoval před důsledky případné agrese. Putin zase požadoval záruky, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. Americký prezident mu je však podle Bílého domu odmítl dát a řekl, že každá země má svobodnou volbu ohledně toho, s kým uzavře spojenectví.

Biden bude jednat s východním křídlem NATO i Zelenským

Americký prezident rovněž prohlásil, že do pátku oznámí setkání s vysoce postavenými zástupci Ruska a nejméně čtyřmi velkými zeměmi NATO. Jednat by se podle prezidenta USA mělo o ruských obavách z rozšiřování NATO a o opatřeních, jež musí být přijata, aby se podařilo „snížit teplotu na východní frontě“.

Bílý dům dále oznámil, že Biden bude ve čtvrtek jednat se zástupci zemí východního křídla NATO, takzvané bukurešťské devítky, do níž patří i Česko. Biden chce v telefonátu lídrům Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Bulharska a Rumunska přiblížit závěry svého hovoru s Putinem, „vyslechnout si jejich názory na aktuální bezpečnostní situaci a zdůraznit zapojení Spojených států do transatlantické bezpečnosti,“ uvedl Bílý dům.

S bukurešťskou devítkou se Biden spojí zřejmě po svém telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který v úterý označil videohovor Bidena s Putinem za pozitivní věc a za vítězství Ukrajiny. Bližší komentář ale podle listu Ukrajinska pravda poskytne až ve čtvrtek, po rozhovoru s šéfem Bílého domu.

Putin předloží USA bezpečnostní návrhy

Putin ve středu uvedl, že Rusko během týdne předá Spojeným státům své návrhy ohledně bezpečnosti. Putin nabídku Američanům učiní „maximálně veřejně“, řekl ruský prezident podle TASS po jednání s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem v černomořském letovisku Soči na jihu země.

„Tato otázka je provokativní,“ odpověděl Putin novinářům na dotaz, zda se Rusko chystá či nechystá napadnout Ukrajinu. Rusko podle Putina vede mírumilovnou politiku, ale má právo zajistit si svou bezpečnost ve střednědobé a dlouhodobé perspektivě. Netečně přihlížet případnému vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance by z ruského hlediska bylo podle Putina „zločinnou nečinností“, protože má důvody předpokládat, že v případě vstupu do NATO by Ukrajina na svém území rozmístila zbraně ohrožující Rusko.

NATO si podle Putina již nyní počíná vůči Rusku „jasně konfrontačně“. Současně ruský prezident ubezpečoval, že nechce žádnou konfrontaci, a ujišťoval o připravenosti pokračovat v dialogu se Spojenými státy.

Zaorálek: Nord Stream 2 je pro Rusko víc než Ukrajina

O situaci mezi Ruskem a Ukrajinou mluvil ve středečním Interview ČT24 bývalý šéf české diplomacie a současný ministr kultury v demisi Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ten se domnívá, že Rusko nezaútočí, protože by to znamenalo konec Nord Streamu 2.

Podle agentury Reuters totiž američtí představitelé sdělili členům amerického Kongresu, že existuje dohoda s Německem, podle které by v případě invaze na Ukrajinu Berlín plynovod, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa, zavřel. „Konec Nord Streamu je pro Rusko významnější než celá Ukrajina. Že by tohle riskovali, se mi nezdá,“ podotkl Zaorálek.

Není si zároveň jistý, zda by efekty útoku byly tak velké na to, aby stálo za to do takové akce jít. Na to podle něj kladou důraz Spojené státy, které Rusko odstrašují zdůrazňováním nákladů operace. Cestu, jak Rusku vzdorovat, Zaorálek vidí i ve vyšponování sankcí tak vysoko, aby mělo Rusko pocit, že se mu útok nevyplatí. Připomněl zároveň, že Ukrajina není členem NATO.

„Takže v případě, že by Rusko zaútočilo na Ukrajinu, tak to není tak, že nastupujeme. Tyto garance od nás Ukrajina nemá,“ řekl.

Nahrávám video
Hostem Interview ČT24 byl Lubomír Zaorálek (ČSSD)
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 10 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...