Trump přijme Zelenského

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump se má v pátek v Bílém domě setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten neskrýval, že hodlá Trumpa požádat o další rakety Patriot k posílení protivzdušné obrany a také o střely s plochou dráhou letu Tomahawk pro údery v hloubi Ruska. Ve čtvrtek Trumpovi zavolal ruský vládce Vladimir Putin, aby jej od dodávky tomahawků Ukrajině odradil.

„Ukrajinská delegace a Volodymyr Zelenskyj jednoznačně přijíždějí s tím, že by od Spojených států chtěli zbraně – ať už dodané přímo, nebo že by je nakoupily evropské státy NATO. Nejde jen o tomahawky, ale také třeba systémy protivzdušné obrany Patriot,“ přiblížil zpravodaj ČT ve Spojených státech Václav Černohorský.

Tomahawky by – vzhledem k obavám Ruska z nasazení zbraní tak dlouhého doletu – mohly podle Zelenského pomoci přimět Moskvu k ukončení války proti Ukrajině, pokračující již čtvrtým rokem.

V předvečer washingtonské schůzky server Politico psal, že oba prezidenti, Trump a Zelenskyj, také posoudí plány na přechod ukrajinských sil k útočným operacím, které by mohly změnit situaci na bojišti – a které však závisejí na dodávkách zbraní. Ty už domlouvala s americkými zbrojovkami ukrajinská delegace vedená premiérkou Julijí Svyrydenkovou a šéfem prezidentské kanceláře Andrijem Jermakem, která do USA odcestovala před Zelenským.

Nahrávám video

Možná vyjednávací taktika

Černohorský s odkazem na zprávy amerických médií řekl, že se může jednat hlavně o vyjednávací taktiku, respektive způsob, jak dotlačit Kreml za jednací stůl. Podle zpravodaje Ukrajincům tedy nepůjde jen o dodávku zbraní, ale také příslib podpory. Možná o tom svědčí i telefonát Putina Trumpovi, míní Černohorský.

Po tomto čtvrtečním dvouhodinovém hovoru americký prezident oznámil, že se s ruským vůdcem sejde v Budapešti, aby se pokusili ukončit „neslavnou“ ruskou válku na Ukrajině. Schůzka má prý proběhnout během příštích dvou týdnů. Trump hovořil o velkém pokroku, podobně jako po srpnové schůzce na Aljašce. Mír na Ukrajině to ale nezajistilo.

Trump Tomahawky asi hned neslíbí, čeká Šedivý

Bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý předpokládá, že velkým tématem schůzky budou právě Tomahawky. „Trump ale v této podobě asi zatím neslíbí, že by je poskytl Ukrajině, i když to může být podmíněno tím, že pokud se nedohodne s Putinem, dát je může,“ řekl.

Zelenskyj podle něj o jmenovaných zbraních hovoří jako o zázraku, nicméně USA jich pro bránící se zemi mají k dispozici asi jen dvacet. Washington totiž musí zvažovat například současnou situaci ve Venezuele, protože kdyby se rozhodl do ní vstoupit, potřeboval by právě křídlaté rakety, myslí si Šedivý.

O tomahawcích ve Studiu 6 bývalý náčelník Generálního štábu mluvil jako o drahých, špičkových a významných zbraních nebo odstrašujících prostředcích. Kromě schopnosti zasahovat cíle hluboko v Rusku připomněl, že tyto rakety jsou těžko zjistitelné a zároveň zničitelné, protože mají vysokou rychlost a nízkou dráhu letu. „Lze předpokládat, že cíl, který by si Ukrajinci vybrali a Američani s ním souhlasili, by byl zničen.“

Od schůzky Trumpa s Putinem Šedivý očekává, že naváže na jednání na Aljašce. Řešit mohou opět kromě války i ekonomická témata. Oba ale podle něj dnes vidí, že boje je nutné směřovat ke konci.

Nahrávám video

Experti: Telefonát Putina s Trumpem může mít negativní vliv

Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK říká, že pokud k jednání mezi Putinem a Trumpem v Budapešti dojde, bude to pro Evropu i Ukrajinu „facka“. Jen příprava schůzky podle něj „podkopává mezinárodní normy“.

Maďarsko je totiž signatářem Mezinárodního trestního soudu, který v roce 2023 vydal na Putina zatykač kvůli obvinění z válečných zločinů. Pokud by tedy Putin vstoupil na maďarské území, vláda by měla být povinna ho zatknout. Maďarský parlament sice letos v květnu schválil odstoupení země od Mezinárodního trestního soudu, nicméně podle agentury AFP tento krok nabývá účinnosti až o rok později.

Nahrávám video

„Je to krok, který může vést k rozkolu uvnitř evropského tábora. To může hrát do karet jedině Rusům, nikomu jinému,“ pokračoval Šír. Telefonát Putina s Trumpem se podle něj do výsledků jednání se Zelenským v Bílém domě může promítnout negativně. „Je potřeba s tím počítat,“ sdělil.

Také bezpečnostního expert Vlastislav Bříza uvádí, že hovor Putina s Trumpem zásadně změnil plán schůzky v Bílém domě. Podle něj Trump střely Tomahawk Ukrajině ani nepřislíbí, a to minimálně do doby, než se uskuteční setkání v Budapešti, které označuje jako „Aljaška 2.0“.

„Prakticky celé území evropské části Ruska až po Ural leží v dostřelu těchto zbraní (Tomahawk). I když se podíváte na mapu, samozřejmě většina leží v asijské části, ale drtivá většina průmyslu Ruské federace, a to včetně vojensko-průmyslového komplexu, leží v té evropské části,“ vysvětlil důležitost zbraní s doletem až dva a půl tisíce kilometrů, které mají perimetr dopadu v jednotkách metrů.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev poprvé udeřil na centrum ruského gigantu Ozon

Ukrajinská armáda v noci zahájila dronový útok na ruskou Samarskou oblast a zasáhla klíčovou ropnou rafinerii a logistické centrum internetového obchodu Ozon. Informují o tom ruská i ukrajinská média s odkazem na svědectví z místa. Podle Moskvy zemřelo několik civilistů. Nejnovější ruské útoky na Ukrajině si vyžádaly nejméně sedm lidských životů, sdělily úřady.
08:59Aktualizovánopřed 14 mminutami

Švédská policie kvůli pátečnímu útoku vyšetřuje internetové sítě

Švédská policie vyšetřuje, zda byl osmnáctiletý muž, který v pátek zaútočil mečem na studenty na švédské střední škole, zapojený do internetových komunit propagujících školní násilí, informovala agentura Reuters s odvoláním na zdroj z policejních kruhů. Útočník zabil sedmnáctiletou dívku a vážně zranil dva chlapce, následně ho zadržela policie.
před 23 mminutami

Turista se natočil na pláži na Bali v Den ticha. Stráví rok za mřížemi

Švýcarský turista byl odsouzen k jednomu roku vězení za urážku posvátné náboženské události Den ticha na indonéském ostrově Bali. Šestadvacetiletý Luzian Andrin Zgraggen se natáčel na prázdné pláži, přičemž scénu popsal jako „šílenou“. Místní obyvatele to rozzuřilo, píše server BBC News.
před 59 mminutami

Magyar bilancuje sto dní v úřadu. Jeho kabinet postupně demontuje Orbánův systém

Maďaři si ve čtvrtek večer připomněli vznik své státnosti, kterou počítají od úmrtí svatého krále Štěpána. Letos od něj uplynulo 988 let. Před 20. srpnem také uplynulo 100 dní od nástupu do úřadu nového premiéra země Petera Magyara. Pro něj i voliče proto byl sváteční den vhodnou příležitostí k prvnímu bilancování práce nové vlády.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku zahynuli při pádu letadla mířícího z Česka dva lidé

V Chorvatsku zahynuli při pádu malého letadla mířícího z Česka dva lidé. Podle českého ministerstva zahraničí to ale nebyli čeští občané. Stroj byl registrovaný v Německu, napsala agentura DPA. K nehodě došlo poblíž přístavního města Zadar, těla byla nalezena v pátek ve večerních hodinách, uvedla agentura AFP.
01:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vyvolávání deště v Kazachstánu budí v regionu obavy z „krádeže“ srážek

Vyprahlý Kazachstán se od jara uchyluje k metodě vyvolávání deště zvané „cloud seeding“, tedy „osévání mraků“, která se ve Střední Asii dosud nepoužívala, píše agentura AFP. Projekt vyvolal obavy v některých sousedních státech, zda manipulace s deštěm nepřipraví o srážky jiné části regionu, uvedlo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
před 4 hhodinami

Evropská věda hledá cestu, jak i skrze AI omezit testování na zvířatech

Sto padesát tisíc zvířat ročně, nejčastěji myší a potkanů, se využívá v Evropské unii k testování bezpečnosti běžně používaných chemických látek. V poslední době se objevují první náznaky, že to může jít i jinak. Vědci se snaží využít umělou inteligenci (AI), lidské buňky a takzvané miniorgány, aby vyvinuli novou generaci testů, které odhalují nebezpečné chemikálie. Mohly by lépe předpovídat rizika pro lidi i omezit využívání zvířat ve výzkumu.
před 5 hhodinami

USA zavedly 50procentní clo na kanadský dovoz, Ottawa přijde se stejnými cly

Spojené státy v sobotu ráno zavedly padesátiprocentní clo na kanadský dovoz v hodnotě dvaceti miliard dolarů (413 miliard korun). Kanada plánuje reagovat stejně vysokými cly. Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že se rozhodl obchodní jednání s USA pozastavit, píše agentura AP. Ani na poslední chvíli se nepodařilo dohodnout jiné řešení obchodního sporu.
06:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.