Spatří odvrácenou stranu Měsíce. Mise Artemis II už zná svou posádku

Nahrávám video
Události: Lidstvo se vrací na Měsíc
Zdroj: ČT24

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v pondělí představil posádku, která koncem roku 2024 obletí Měsíc. Půjde tak o nejvzdálenější cestu astronautů v historii. Misi, která potrvá deset dní, povede Američan Reid Wiseman. Lunární mise se rovněž vůbec poprvé zúčastní astronautka, a to Christina Kochová. Doplní je bývalý pilot Victor Glover a jediný Kanaďan posádky Jeremy Hansen. Posádku a techniku vybírala NASA záměrně tak, aby připravila další mise na dlouhodobý pobyt na Měsíci.

Loď Orion s nimi na palubě se po startu a obletu Země vydá se čtyřčlennou posádkou na cestu, po které naposledy letělo Apollo 17 před více než padesáti lety. A i když tato čtveřice na Měsíci nepřistane, při jeho obletu se dostane nejdále od domovské planety, co kdy lidé byli. Novou raketu a loď, SLS a Orion, už otestovala první mise. 

Podle plánu by měla posádka lunárního modulu odstartovat v listopadu příštího roku. Cesta bude zároveň zásadní zkouškou před třetí misí programu, která bude mít za cíl přímo na povrch Měsíce dopravit první ženu.  

Nejvýš v hierarchii posádky bude velitel Reid Wiseman, sedmačtyřicetiletý veterán z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). „Má za sebou jediný kosmický let. Je o něm známo, že to je chladná hlava a člověk, který je schopen podstoupit riziko a dotáhnout úkol do konce,“ míní redaktor webu Kosmonautix Lukáš Houška. 

Pilotovat kosmický modul bude první Afroameričan na podobné misi Victor Glover, který byl také pilotem prvního ostrého letu lodi Crew Dragon. NASA  vybrala kvůli předchozím zkušenostem z armády a vědecké expertize. 

Vůbec první ženou na lunární misi bude inženýrka Christina Kochová, která je držitelkou rekordu v délce nepřetržitého pobytu ženy ve vesmíru. Bude působit také jako vědecká specialistka posádky.  

Posádku doplní ještě první Kanaďan vybraný pro let k Měsíci – Jeremy Hansen. „V roce 2020 podepsala NASA s Kanadou smlouvu, ve které se domluvily na spolupráci s lety k Měsíci. Zatímco Američané poskytnou prostor pro astronauta, jejich sousední země dodá zásadní technické komponenty,“ připomíná Houška. 

Narozdíl od čistě amerického programu Apollo teď NASA oslovila kromě Kanady i Japonsko a Evropu. „Amerika učinila v průběhu dekád záměrnou volbu, že vytvoří globální tým. A to je z mého pohledu skutečné vůdcovství,“ hodnotil sedmačtyřicetiletý kanadský astronaut Hansen. 

Nejsilnější raketa současnosti

Po oznámení jmen čeká astronauty výcvik a další složky NASA řada dalších příprav. K Měsíci astronauty vynese nejsilnější raketa současnosti s názvem SLS. Ta používá motory z raketoplánů, které už se nyní jinak nepoužívají. 

Jeden ze čtyř hlavních motorů rakety už byl ve vesmíru patnáctkrát, druhý pětkrát. Na rozdíl od raketoplánů se ale už na Zemi nevrátí a shoří v atmosféře. Na vrcholu rakety bude loď Orion a v ní čtveřice astronautů. Uvnitř i venku bude cestu snímat celkem šestnáct kamer.

Evropané mají na starosti servisní modul

Americká mise by se technicky neobešla také bez práce evropských odborníků. Ti se podílí na technické přípravě servisního modulu, tedy klíčového místa pro astronauty. Na palubě má modul motory pro korekce dráhy, solární panely dodávající Orionu energii nebo zásoby vody a kyslíku pro posádku.

„Bez servisního modulu NASA nemůže dostat své astronauty k Měsíci a zpátky bezpečně,“ vysvětluje generální ředitel evropské vesmírné agentury ESA Josef Aschbacher. Bude to vůbec poprvé, kdy evropská společnost postaví součást kosmické lodi, která je určená pro lidi. 

Na modulu pracuje ESA posledních deset let. Za jeho vývoj NASA Evropě přislíbila nejméně tři místa v programu Artemis a první evropský astronaut nebo astronautka by se tak k Měsíci mohli podívat do konce tohoto desetiletí. 

Inženýři během nejnovější lunární mise také znovu využijí motor, který už několikrát letěl na raketoplánu Atlantis. 

Artemis III už na Měsíci přistane

Díky další plánované misi Artemis II chtějí astronauti v prosinci 2025 přistát v oblasti jižního pólu. Konkrétně se NASA rozhoduje mezi třinácti místy. Podle hlavního vědce této mise Noaha Petra je hlavním úkolem zajistit, aby vědci na Měsíci mohli dlouhodobě dělat svoji práci a co nejlépe využili vědecké poznání na povrchu i z oběžné dráhy. 

Výzkum Měsíce totiž pomůže odborníkům zjistit více i o Zemi. Právě proto NASA počítá s tím, že na povrchu Měsíce dlouhodobě zůstane.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...