Smlouva, která brání milionům v cestě do Evropy. Před pěti lety uzavřela Unie s Tureckem migrační dohodu

Nahrávám video
Události: Smlouva EU a Turecka
Zdroj: ČT24

Turecko chce zrevidovat migrační dohodu, kterou uzavřelo před pěti lety s Evropskou unií. Podle Ankary se počet příchozích uprchlíků ze Sýrie výrazně zvýšil a příspěvky z Bruselu pokrývají pouze část výdajů. Evropská unie loni Turecko kritizovala, že dohodu přestalo plnit. Přesto mají obě strany zájem na tom, aby smlouva z 18. března roku 2016 pokračovala.

Migrační dohoda podle zahraničního zpravodaje Václava Černohorského napomohla ke snížení počtu běženců ze Sýrie a ostatních blízkovýchodních či afrických zemí, kteří se přes pobřežní hranici s Řeckem pokoušejí ilegálně dostat do Evropy. Podle statistik evropské pohraniční agentury Frontex do Evropy skrze Turecko v roce 2015 přišlo bezmála 900 tisíc lidí, o rok později to bylo 180 tisíc lidí, letos jich přišlo dvacet tisíc.

K účinkům dohody v tomto ohledu ovšem přispěla i další opatření, jako třeba stavba pohraničních plotů v Maďarsku nebo finančního či personálního posílení Frontexu, který se mimo jiné věnuje i střežení evropských hranic.

„Nejde jen o lidi, kteří jsou původem ze Sýrie. Podle tureckých statistik místní úřady zajistily do roku 2020 okolo milionu a čtvrt běženců. Zatímco před pěti lety se zde nacházelo dva a tři čtvrtě milionu Syřanů, dnes je to více než tři a půl milionu společně s dalšími 400 tisíci registrovanými běženci z dalších zemí,“ popisuje zpravodaj. Jedná se rovněž o důvod, proč má Turecko zájem na pokračování dohody – aby ho EU i nadále podporovala financemi.

Turecko se brání přebírání deportovaných uprchlíků

Černohorský připomenul, že součástí dohody jsou dva důležité body. Například, že za každého Syřana, který se z Turecka dostane do Řecka a bude deportován zpět, přijmou evropské země jiného Syřana, jenž bude mít v EU nárok na azyl. Druhou částí dohody je závazek, že Turecko bude přejímat všechny běžence, co se z jeho území ilegálně dostanou do Řecka.

„To se ale nedělo a neděje se to ani teď. Za těch pět let se do Turecka vrátilo přes pět tisíc migrantů a Řecko si stěžuje, že Turecko deportované nepřijímá. Ankara uvádí, že to je kvůli pandemickým opatřením,“ řekl Černohorský.

obrázek
Zdroj: ČT24

Deportace se ovšem zadrhávají i na řecké straně. Migranti, kteří například dorazili na řecké ostrovy v Egejském moři, mohli podle tamního práva požádat o azyl úřady. Ty se věcí poté začaly zabývat, trvalo ale dlouhé měsíce, než se dobraly k nějakému závěru. Na ostrovech se mezitím hromadilo více lidí.

Ankara běžencům loni otevřela hranice do Evropy

Turecko v minulosti opakovaně hrozilo EU vypovězením migrační dohody. Stalo se to například při událostech z loňského března, kdy na hranici s Řeckem pustilo tisíce migrantů. Vlnu běženců se pokoušeli před vstupem do EU zastavit řečtí pohraničníci. Uprchlíci, kterým se podařilo přes hranici dostat, byli poté deportováni zpět. Ankara později nařídila, aby byli migranti odvezeni zpět do deportačních center ve vnitrozemí.

„Tohle byl moment, kdy turecká vláda dostála svým opakovaným hrozbám, že nebude svou část dohody plnit. Předcházel tomu ovšem incident v Sýrii, kdy letectvo tamní vlády s podporou Ruska bombardovalo turecké pozice v Idlíbu. Ankara chtěla vypuštěním uprchlíků odpoutat pozornost od toho, co se tam dělo, a získat podporu Evropy,“ vysvětluje Černohorský.

Podle něho se v současnosti jedná o tom, jakým způsobem budou obě strany v migrační dohodě pokračovat. Šéf evropské diplomacie Josep Borrell se vyslovil, že EU má o smlouvu zájem. Turecko chce mít ale v budoucnu kontrolu nad přerozdělováním evropských peněz a rozhodovat o tom, kam je investuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 32 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...