Nejsilnější slovenská vládní strana Smer-sociálna demokracia (Smer) premiéra Roberta Fica mírní po kritice ze strany opozice a nevládních organizací podobu návrhů na omezení shromažďovacího práva a jiných opatření, která vláda navrhla po květnovém atentátu na Fica. Vyplývá to z pátečního vyjádření poslance Smeru a policejního exprezidenta Tibora Gašpara. Vládní koalice ale dál trvá na tom, aby součástí změn bylo zavedení doživotní renty a státní ochranky pro další bývalé vrcholné politiky, byť by to pomohlo patrně pouze Ficovi samotnému. Zákon o RTVS nicméně vládní strany v parlamentu prosadily a ten tak míří k podpisu prezidentovi.
Nově chystaný zákaz demonstrací v rezidenčních zónách by se už neměl vztahovat také na náměstí či parky, jak původně vláda navrhovala.
Vládní koalice také upustila od plánu pokutovat města a vesnice, pokud by samospráva ohlášené shromáždění nezakázala a následně na něm došlo k incidentům. Na rozdíl od vládního návrhu by neplacení pokut nemělo být trestným činem a policisté nebudou mít v přestupkovém řízení přístup k některým informacím ohledně elektronické komunikace podezřelých.
Opozice kritizovala, že součástí plánu je také zavedení doživotní renty a státní ochranky pro bývalé dlouholeté premiéry a předsedy parlamentu; dosud mají tento nárok jen bývalí prezidenti. Opoziční strany tuto část návrhu označily za „papalášství“, které podle nich nemá nic společného s posílením bezpečnosti v zemi a má poskytnout výhody pouze Ficovi.
Například nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) považuje předlohu za nepřijatelnou i nyní po ohlášených úpravách. „Navzdory tomu zákon nemůžeme podpořit. Do práva na shromažďování zasahuje nepřiměřeně, jeho výklad je chaotický a dává velký prostor na zneužívání a svévoli,“ sdělil předseda poslaneckého klubu PS Martin Dubéci.
„Když se dívám na ta opatření, tak jsou to zásahy do shromažďovacího práva. Nevidíme důvod, abychom je řešili nyní a tímto způsobem. Nepamatuji si, že by se nezvládla situace na nějakém shromáždění,“ prohlásila exministryně spravedlnosti a poslankyně opoziční strany SaS Mária Kolíková. Předlohu označila za zákon, který je typický pro policejní státy.
Návrhy schválila vláda minulý týden a parlament je už v prvním čtení podpořil. Součástí klíčového druhého čtení bude také předkládání pozměňujících návrhů. Předloha rovněž předpokládá, že shromáždění budou zakázaná nejen například u sídla parlamentu, ale také blízko budov, kde sídlí nebo pracuje hlava státu, vláda či u bydlišť nejvyšších politiků nebo jiných osob, kvůli jejichž práci byla demonstrace svolána. Nárok na státní ochranku by měl mít větší počet politiků včetně šéfů opozičních stran, pokud jsou poslanci.
Nový zákon o RTVS by poskytl větší vliv ministerstvu kultury
Slovenská sněmovna ve čtvrtek schválila jiný kontroverzní zákon, tentokrát o změnách ve veřejnoprávní televizi a rozhlasu. Ten by podle zpravodaje ČT na Slovensku Jana Šilhana mohl platit již od 1. července, pokud by ho bez problémů podepsal nový prezident Peter Pellegrini.
Korespondent upřesnil, že s novým zákonem by skončilo také dosavadní vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu. „Zároveň se mění také způsob, jakým bude volena nová rada, tedy klíčový kontrolní orgán,“ sdělil zpravodaj s tím, že se mění také volba generálního ředitele.
Nová devítičlenná rada by měla být částečně volena ministerstvem kultury a financí a částečně parlamentem. „Z devíti členů rady by čtyři mělo volit ministerstvo kultury, z toho v jednom případě na doporučení ministerstva financí,“ upřesnil Šilhan a dodal, že zbylých pět by bylo nadále voleno parlamentem na základě doporučení výboru pro kulturu a média.
Nová rada by následně volila generálního ředitele, kterému by se mělo prodloužit funkční období z pěti na šest let. „To je jedna z těch změn, která na poslední chvíli pronikla do tohoto zákona v rámci legislativních pozměňovacích návrhů,“ řekl Šilhan s tím, že zákon by poskytl výrazně větší vliv ministerstvu kultury. Proti předloze se zvedla vlna nevole i ze strany pracovníků RTVS.
