Slovenští lékaři hromadně podávají výpovědi

Přes 2,7 tisíce nemocničních lékařů na Slovensku, tedy více než polovina celkového počtu, začíná hromadně podávat výpovědi. Krok lékařské odborové sdružení (LOZ) zdůvodnilo neřešením problémů ve slovenském zdravotnictví a konsolidačním balíčkem, kterým vláda snížila tempo růstu platů zdravotníků. Nový ministr zdravotnictví Kamil Šaško platové požadavky lékařů odmítl. Nebude prý své kroky „přizpůsobovat diktátu“.

Podobný krok LOZ v roce 2011 ochromil na Slovensku chod nemocnic. Předloni si pak lékaři rovněž výpověďmi vymohli od tehdejší vlády zvýšení platů a příslib dalších opatření ve zdravotnictví. V obou případech nebyla u moci strana Smer–sociálna demokracia současného premiéra Roberta Fica, který je ministerským předsedou už počtvrté. Zdravotnická zařízení na Slovensku se dlouhodobě potýkají s nedostatkem personálu.

„Je nám trapné, že Slovensko už potřetí musí zažít výpovědi lékařů, aby se vláda konečně zabývala zdravotnictvím. Věříme, že vláda se vzpamatuje a začne věci řešit ve prospěch pacientů. Vlády nás opakovaně přesvědčily, že věci se ve zdravotnictví hýbou jen tehdy, když jsou na stole lékařské výpovědi,“ sdělil novinářům předseda LOZ Peter Visolajský.

Nahrávám video

Podle zpravodaje ČT na Slovensku Jana Šilhana jsou hromadné výpovědi důsledkem ultimáta, které lékařské odbory už delší dobu vládě dávaly. Požadovaly desetiprocentní zvýšení platů, nikoliv šestiprocentní, s nímž počítá konsolidační balíček kabinetu Roberta Fica.

Lékaři také upozorňují na změny v přesčasech nebo na časté odchody mladých lékařů či absolventů medicíny do zahraničí.

Fico: Není to premiérské téma

Šilhan doplnil, že odbory požadují, aby se jednání účastnil i předseda vlády Fico. Ten však vzkázal, že „nejde o premiérské téma“, okolnostmi by se podle něj měl zabývat hlavně nový ministr zdravotnictví.

„Jako ministr zdravotnictví nikdy nebudu své kroky přizpůsobovat diktátu. Nedopustím, aby lékaři hrozbou výpovědi řešili otázky, které nejsou jejich zodpovědností ani kompetencí,“ prohlásil ministr Šaško. Dodal, že se bude připravovat na všechny scénáře.

Nový šéf resortu také tvrdí, že odbory přišly se seznamem požadavků až poté, co vláda schválila škrty v růstu platů zdravotníků. Podle něj je rozdíl mezi vládním návrhem a platovými požadavky odborů po zdanění a odvodech 62 eur (1570 korun) měsíčně pro každého lékaře.

Odbory mluví o porušení dohody

Zaměstnanci na Slovensku mají zpravidla dvouměsíční výpovědní lhůtu, což by v případě lékařů znamenalo jejich odchod z nemocnic na přelomu letošního a příštího roku.

Sdružení LOZ už dříve tvrdilo, že nynější vláda porušila dohodu státu s LOZ z roku 2022 o úpravě platů zdravotníků, kterou v minulosti podpořil i Smer. Nynější Ficův kabinet v rámci konsolidačního balíčku na začátku října prosadil snížení tempa růstu platů zdravotníků.

V reakci na tento krok rezignovala ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková. Její nástupce v úřadu Kamil Šaško pak ohlásil, že tempo růstu platů zdravotních sester a záchranářů by se nakonec snižovat nemuselo, pomaleji by proti původnímu pravidlu ale rostly výdělky lékařů. To odmítli jak zástupci zdravotních sester, tak sdružení LOZ.

Visolajský v úterý také odmítl plány nynější vlády transformovat nemocnice na obchodní společnosti. Uvedl, že Fico v minulosti takovou změnu odmítal a označil ji za krok k privatizaci zdravotnických zařízení. Podle Šaška změnu právní formy nemocnic nikdo nepřipravuje. Ze soukromých firem působí v oblasti zdravotnictví na Slovensku například skupiny Penta a Agel, jež podnikají i v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 6 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 19 hhodinami
Načítání...