Rusko chystá další mobilizaci, píší ukrajinská média. Problémy s odvody má přitom i Kyjev

Režim ruského prezidenta Vladimira Putina v úterý schválil zákon, který má usnadnit tamní armádě odvody nových branců. Pomůže si elektronickými obsílkami a databází. Z Ruska podle ukrajinských médií uprchly od podzimu tisíce bojeschopných mužů. Těm, kteří povolávací rozkaz neuposlechnou, hrozí režim sankcemi. Kvůli velkým ztrátám na východní frontě ale chystá odvody i Ukrajina. Obránců vlasti, kteří vstupují do armády dobrovolně, je totiž méně než v začátcích ruské invaze.

Až polovina ruských branců se podle zprávy Výzkumné služby Evropského parlamentu úspěšně vyhne každoročnímu odvodu. Rusko se nyní snaží podnikat kroky, které tomu mají zabránit. Státní duma v úterý téměř jednomyslně schválila zákon umožňující vydávat povolávací rozkazy digitálně.

Ruská armáda se podle serveru The Kyiv Post potýká v posledních měsících invaze na Ukrajinu s nedostatkem personálu. Šéf Kremlu Vladimir Putin na konci března oznámil, že by při letošních jarních odvodech mělo přijít do armády 147 tisíc nových branců. Nábor vojáků by měl v Rusku probíhat od dubna do poloviny června. Už začátkem roku však Putin avizoval, že Moskva hodlá letos naverbovat až 400 tisíc osob.

„Druhou vlnu mobilizace jsme očekávali už dlouho a tohle je začátek,“ řekla pro americkou stanici CNN Irina, jedenapadesátiletá psycholožka z Moskvy, jejíž syn je v mobilizačním věku. „Tyto změny přispívají k pocitu nejistoty a úzkosti. Samozřejmě, že tuhle válku musí neustále krmit čerstvým masem,“ dodala.

Rusko chce zamezit odchodu bojeschopných

Z Ruska uteklo od začátku invaze na Ukrajinu několik tisíc mužů, kteří byli v bojeschopném věku, píše americký Institut pro studium války (ISW). Velká část potenciálních branců přitom zemi opustila v září loňského roku, kdy Putin oznámil, že hodlá mobilizovat 300 tisíc mužů. Podle odhadů médií odešlo z Ruska od srpna do října, tedy v období, kdy měl probíhat dosud největší nábor vojáků, okolo 900 tisíc lidí.

Další tisíce Rusů, kteří by mohli být povoláni do bojů na Ukrajinu, se podle ukrajinských médií zdržovaly na náhradních adresách. Nový paragraf o elektronických povolávacích rozkazech by měl zamezit vyhýbání se odvolání.

Nový systém bude fungovat vedle tradičních způsobů doručování oznámení o odvodu, mezi něž patří osobní doručení vojenským náborovým úředníkem domů nebo na pracoviště nebo prostřednictvím doporučeného dopisu a v multifunkčních centrech veřejných služeb.

Západní komentátoři ovšem upozorňují na to, že digitální mobilizační zákon nemá za cíl jen dopadnout Rusy, kteří se straní mobilizace. Poukazují na to, že nová legislativa signalizuje novou vlnu mobilizace. To však mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel, podle něj jsou změny nezbytné pro „zdokonalení a modernizaci“ ruské armády a povolávací mechanismy.

Putinova podpora není stoprocentní

Někteří Rusové se ale k plánům Kremlu staví odmítavě a masové mobilizaci se prý nepodvolí. „Někteří odjedou, jiní se přestěhují do svých domovů na venkově, další si zfalšují doklady,“ řekl televizi CNN pětadvacetiletý Arťom. Zářijové mobilizaci se vyhnul, přestože byl do armády povolán. „Každý si bude muset najít nějaký způsob, jak to obejít,“ myslí si o rezistenci Rusů.

Stejný postoj má i Irina, kterou televize také citovala. „Nikdo z mých známých, přátel a kamarádů nepůjde do odvodních středisek. Udělají cokoli, aby se tam nedostali. Je lepší jít do vězení než být zabit,“ řekla reportérům.

„Jsme hluboce znepokojeni deficitem pracovních sil,“ komentoval v prosinci odliv mužů v produktivním věku ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov. O čtyři měsíce později však navrhl, aby podniky zaplnily chybějící místa zaměstnáváním „maminek, lidí se zdravotním postižením a mladých lidí“.

Sankce za neuposlechnutí rozkazu

The Kyiv Post pak poukazuje i na prohlášení předsedy výboru pro obranu ruské dolní komory parlamentu Andreje Kartapolova. Ten před hlasováním uvedl, že by se nová pravidla měla vztahovat nejen na mladé brance, ale i na další muže, kteří podléhají vojenské službě, včetně povinných záloh.

„Stačil jeden rok a měsíc, aby se přešlo od fráze ‚na Ukrajině plní úkoly pouze profesionální vojáci‘ k zákazům cestování, ztrátě řidičského průkazu a zamezení podnikání, pokud nepůjdete na porážku,“ komentoval odvodové plány Georgij Alburov, spolupracovník uvězněného ruského opozičníka Alexeje Navalného.

Ukrajina chystá mobilizaci na avizovanou jarní ofenzivu

Na možné odvody do armády je dlouhodobě připravena také Ukrajina. Nedlouho po ruské invazi zavedl Kyjev zákaz opouštět zemi pro muže ve věku od 18 do 60 let, tamní vláda navíc v úterý schválila pravidla umožňující náborovým střediskům posílat povolávací rozkazy kamkoli po Ukrajině.

Dříve bylo možné předat předvolání k povolávací komisi pouze v místech trvalého bydliště, respektive na registrovaných adresách. I zde se ale objevil obdobný problém jako v Rusku, kdy možní branci nebyli k zastižení, ovšem převážně z důvodu vnitřní migrace v důsledku války.

Ukrajina podle Financial Times v posledních měsících cvičí tisíce nových vojáků a připravuje se tak na avizovanou jarní ofenzivu.

Tamní zákonodárci také chystají novelu zákona, podle níž by mělo být předvolání zasláno prostřednictvím mobilní aplikace používané pro vládní služby, Kyjev chce také zavést veřejný registr osob, které se odvodu vyhýbají. Tyto návrhy však zatím nebyly schváleny.

Podle odhadů západních analytiků bylo na Ukrajině zabito nebo zraněno až 220 tisíc ruských vojáků, na straně bránících se Ukrajinců představují ztráty přibližně 100 tisíc lidí.

Ukrajinců se do armády dobrovolně hlásí méně

Příliv Ukrajinců, kteří se dosud dobrovolně hlásili k obraně své země, ale podle britského týdeníku The Economist ustal. Ukrajina má prý v posledních týdnech s mobilizací problémy, příkladem je případ muže, kterého úřady uznaly za bojeschopného i přesto, že nemá ruce.

„Teď už moc lidí, kteří chtějí jít do armády dobrovolně, není. Většina nových vojáků je mobilizovaná příkazem,“ uvedl pro server Seznam Zprávy Ruslan Bortnik, analytik a ředitel Ukrajinského institutu politiky.

Několik týdnů po začátku ruské invaze prohlásil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov, že úřady plánují mobilizovat milion lidí. Už v červenci potvrdil, že Ukrajina takového počtu skutečně dosáhla.

Server Washington Post upozorňuje na to, že ukrajinská armáda prochází v posledních měsících personálními obměnami. Na vině je prý hlavně fakt, že mnoho zkušených ukrajinských vojáků bylo zabito, zraněno nebo povýšeno a tato místa jsou potřeba zaplnit novými, nezkušenými příchozími.

„Jdou, protože musejí, ne proto, že chtějí“

Podle Bortnika, jehož citují Seznam Zprávy, prozatím dostatečný příliv ukrajinských vojáků zajišťovala i restriktivní opatření, která Ukrajina zavedla. Kdyby Kyjev nezakázal opuštění země, odešly by podle něj až „miliony mužů“. Část Ukrajinců se jde po obdržení povolávacího rozkazu ohlásit úřadům jen proto, aby se vyhnuli obvinění, že se vyhýbají mobilizaci.

Tedy ne nutně kvůli tomu, že touží bránit svou zemi. Tresty za vyhýbání se službě Ukrajina uděluje také, zatím ale nesahá k trestům odnětí svobody, spíše peněžitým trestům. Podle Bortnika uložil soud trest vězení zatím v jediném případě, třemi roky odnětí svobody potrestal rezervního poručíka ze Sumské oblasti.

Za loňský rok bylo podle analytika spuštěno přes 1100 vyšetřování vyhýbání se mobilizaci. Člověka je ale nutné usvědčit z toho, že se úmyslně vyhýbal odvodu, proto se podle Bortnika jedná zpravidla o zdlouhavé procesy. Potřeba je i součinnost dalších úřadů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 18 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 10 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...