Ruský vládce Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci chválil ruskou ekonomiku, ale ignoroval její četné problémy, všímají si komentátoři a experti oslovení ČT. Putinova slova o válce na Ukrajině ukazují, že od vládce Kremlu nelze čekat ústupky. Putin mimo jiné prohlásil, že Ukrajinu měl napadnout ještě dříve.
Ruský vládce se dotkl stavu ruské ekonomiky. Komentátor Českého rozhlasu Ondřej Soukup připustil, že některým odvětvím, jako je například zbrojní průmysl, se daří dobře.
„Vladimir Putin si sice pochvaloval, že nezaměstnanost je úplně nejnižší v dějinách – nějakých 2,3 procenta –, ale už nedodal, že právě toto vyvolává inflaci, protože lidé prostě chybí a podniky i firmy musí zvyšovat platy, aby byly konkurenceschopné právě třeba zbrojnímu průmyslu, ale i armádě, která nabízí až desetinásobek mzdy, jež je v civilní sféře,“ řekl Soukup.
„Ruská ekonomika v tuto chvíli vypadá opravdu jako rozjetý vlak. Je to díky tomu, že je plně orientovaná na zbrojní průmysl,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková. „Uvádí se, že 28 až 30 milionů lidí v Rusku profituje a bohatne z války. Nejsou to jen podnikatelé a vyšší vrstva, ale jsou to i lidé z bývalých chudých regionů,“ dodala.
Rusové podle Procházkové bohatnou, ale nemají si za vydělané peníze co koupit, protože je velký nedostatek zboží. „Kromě tanků se nic nevyrábí, když to přeženu,“ poznamenala Procházková.
Velmi drahé jsou i hypotéky. Úroková sazba je 21 procent. „Lidé mají obrovské úspory, ale nemohou si za ně vzít hypotéku nebo koupit dům,“ přiblížila novinářka.
Kritika ruské centrální banky
Procházková poukázala na to, že Putin ve svém projevu kritizoval šéfku ruské centrální banky Elviru Nabiullinovou, která v ruském parlamentu na konci listopadu řekla, že ekonomika vyčerpala téměř všechny své dostupné zdroje.
„Ona je jeho oblíbenkyně, v čele centrální banky stojí od roku 2012 a Putin na ni nikdy nedal dopustit,“ upozornila Procházková a dodala, že ve středu centrální banku kritizoval i ruský parlament.
„Soulad mezi Kremlem a centrální bankou i obrázek ideální ekonomiky, která vzdoruje všem sankcím a inflaci, se tady začíná nabourávat,“ míní Procházková.
Současný vývoj podle novinářky nemusí znamenat výměnu v čele ruské centrální banky, ale zdůraznila, že rozhodnutí je na Putinovi.
Situace na frontě
Putin prohlásil, že ruské jednotky na Ukrajině každý den postupují vpřed a také to, že sousední zemi měl napadnout už dřív. Podle politického geografa Michaela Romancova tento výrok může mít více významů. Lze ho vnímat jako signál dovnitř Ruska, že na Ukrajině jsou problémy, které jsou dané tím, že Kreml nechal Kyjevu čas na přípravu.
V kontextu spekulací, že by Putin na Ukrajinu nezaútočil, kdyby v roce 2022 byl americkým prezidentem Donald Trump, se podle Romancova může jednat o signál, že by k ruské plnohodnotné invazi došlo bez ohledu na to, kdo by seděl v Bílém domě.
Případně se tím ruský vládce snažil říct, že Rusko mělo přistoupit k plnohodnotné invazi již v roce 2014, dodal Romancov.
Jednání o míru
Putin během tiskové konference zopakoval, že pokud se bude jednat o míru, musí to být podle ruských podmínek, upozornil Soukup.
„Specificky řekl, že bude trvat na principech neuskutečněné dohody z Istanbulu, která předpokládá téměř kapitulaci Ukrajiny. Zákaz vstupu do NATO, zmenšení armády a podobné věci,“ dodal komentátor.
Soukup zmínil, že Putin o Zelenském nemluvil jako o prezidentovi, ale pouze jako o „hlavě kyjevského režimu“.
„(Putin) dával všemožně najevo, že od něj ústupky rozhodně v dohledné době čekat nelze. Stejně tak prohlašoval, že nebude žádné příměří, protože by to dalo ukrajinským jednotkám možnost se lépe bránit, doplnit stavy a podobně,“ řekl Soukup.
Doplnil, že Putin prezentoval situaci v ruské Kurské oblasti, kde operují Ukrajinci, způsobem, že je jen otázka času, než se z ní podaří ukrajinské jednotky vytlačit.
