Prezident Petr Pavel ve středu zahájil oficiální program na návštěvě Japonska. Odpoledne tamního času se vlakem přesunul do Hirošimy, kde uctil památku obětí výbuchu jaderné bomby z konce druhé světové války. Ocenil, jak se Japonci s tragédií vypořádali. Z cesty do Asie se vrátí v neděli.
Po příletu se prezident sešel se zástupci české ambasády a tuzemského byznysu. Na cestě jej doprovázejí lidé z firem z oblasti IT, kyberbezpečnosti a dalších technologických společností. Česko podle Pavla vnímá Japonsko jako zemi, která je technologicky výrazně dále, ale tuzemsko jí má prý i tak co nabídnout.
Pavel rovněž navštívil japonský hrad Himedži, kde bylo zároveň podepsáno memorandum o spolupráci s Pražským hradem. Prezident při podpisu prohlásil, že Česko a Japonsko spojuje hluboký respekt ke kulturnímu dědictví a k hodnotám, které přesahují hranice států a kontinentů. Věří, že spolupráce a výměna zkušeností přispějí k hlubšímu porozumění a vzájemné inspiraci. Memorandum za Pražský hrad podepsal kancléř Milan Vašina, za japonskou stranu starosta Himedži Hidejasu Kijomoto.
Dohoda je podle Pavla nejen vyjádřením přátelství mezi oběma památkami, ale také gestem přátelství mezi oběma zeměmi. Oba hrady představují pomyslnou korunu historického vývoje českého a japonského národa, jsou svědky dějin i symboly kontinuity, podotkl. Oba propojují minulost s přítomností. „Česko a Japonsko sdílejí úctu ke kulturním hodnotám, lásku k řemeslu i k příběhům, které se nesou staletími. A právě hrady, tak odlišné a přitom v mnohém příbuzné, tyto příběhy vyprávějí s mimořádnou silou,“ řekl.
Starosta Himedži ve svém projevu vyzdvihl Pražský hrad jako centrum historie a kultury i dějiště sametové revoluce, při které se na Hrad s tehdejším prezidentem Václavem Havlem vrátila svoboda a demokracie. Hrad Himedži pak bývá pro svůj vzhled někdy označován jako „bílá volavka“, protože připomíná ptáka připraveného ke vzletu. Himedži je jedním z mála japonských hradů, který nikdy nebyl zničen válkou, požárem ani zemětřesením.
„Jsem přesvědčen, že právě za současné nejisté a nestabilní mezinárodní situace dojde díky uzavření partnerství mezi oběma našimi hrady, které jsou symboly mírové jedinečnosti, svobody a demokracie, k rozšíření rozmanité výměny v široké škále oblastí, jako jsou kultura, umění, průmysl, cestovní ruch či vzdělávání,“ uvedl Kijomoto.
Na recepci pořádané na počest českého prezidenta starosta následně oznámil, že jako součást memoranda se letos uskuteční výměnný pobyt studentů z Himedži v Praze. „Jsem přesvědčen, že mír, svoboda a demokracie, tedy základní hodnoty, ze kterých se dnes těšíme, nejsou samozřejmostí a ani samozřejmostí nezůstanou. Právě proto se velmi těším na to, co naši mladí lidé, kteří ponesou odpovědnost za budoucnost, pocítí a čemu se naučí v Česku,“ prohlásil. Pavel následně přislíbil, že pokud mu to umožní kalendář, bude mu ctí studenty z Himedži na Pražském hradě přivítat.
Hrad Himedži je jednou z nejvýznamnějších a nejzachovalejších historických památek Japonska, je považován za vrcholné dílo tamní hradní architektury. Jeho původ sahá do 14. století, avšak současná podoba pochází převážně z počátku 17. století. V roce 1993 byl jako vůbec první památka v Japonsku zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Pražský hrad mezinárodně buduje síť partnerských hradů a paláců, s nimiž sdílí zkušenosti v oblasti správy, péče o kulturní dědictví a rozvoje turismu. Již v roce 1989 navázal partnerství s francouzským zámkem Château de Chantilly, v roce 2019 následoval Conwy Castle ve Walesu a v roce 2023 Wawel v Krakově. Nejnovějším přírůstkem do této sítě je Schönbrunn ve Vídni, partnerství s ním bylo formálně uzavřeno letos v květnu.
Další program
Odpoledne japonského času Pavel v Hirošimě uctil památku obětí výbuchu jaderné bomby, od něhož v srpnu uplyne 80 let. Na programu měl také návštěvu Atomového dómu českého architekta Jana Letzela a Hirošimského mírového muzea. Japonsko bylo za druhé světové války spojencem Německa a okupovalo velkou část Asie.
„Jestliže po druhé světové válce vznikla atmosféra ‚už nikdy více‘, tak to trvalo několik let. Byly založeny organizace jako OSN, NATO, později Evropská unie, které všechny měly směřovat k tomu, že budeme schopni dávat přednost diplomacii před konfrontací,“ prohlásil na brífinku prezident. Ocenil také, jak se Japonsko vyrovnalo s tragédií v Hirošimě. Je to podle něj symbolem určité nezdolnosti japonského národa.
Nynější konflikty – na Ukrajině a Blízkém východě – podle něj ukazují, že ani síla zkušeností druhé světové války „nás nedokázala nadlouho odradit od konfliktu“.
Pavel si v Hirošimě prohlédl Atomový dóm, který je dílem českého architekta Jana Letzela, a Hirošimské mírové muzeum. U památníku uctil oběti výbuchu jaderné bomby. „Musím říct, že to na mě tady působí opravdu velice tísnivým dojmem,“ svěřil se. Hirošima podle něj může sloužit i jako inspirace. „Pokud (tedy) budeme schopni se z historie poučit, což bohužel ne vždycky se lidstvu daří,“ dodal.
V důsledku amerického jaderného útoku na Hirošimu z 6. srpna 1945 zahynulo okamžitě na 80 tisíc lidí a desítky tisíc dalších zemřely v následujících měsících. Stejný osud potkal 9. srpna 1945 Nagasaki. O několik dnů později Japonsko kapitulovalo a ukončilo tím druhou světovou válku.
Pavel do Japonska přicestoval v úterý, zpět do Česka se vrátí v neděli. Středeční program prezident zakončí prohlídkou ostrova Mijadžima se svatyní Icukušima, která je také na seznamu UNESCO. Na místě se podle prezidenta pojí historie, architektura a příroda v kombinaci, kterou nelze vidět nikde jinde na světě.
