Před společným summitem uštědřila Čína Evropské unii diplomatické políčky

Obchod a situace v rusko-ukrajinské válce budou hlavními tématy rozhovorů představitelů Evropské unie a Číny na čtvrtečním summitu v Pekingu. Navzdory očekávání snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést vysoká cla ekonomické zájmy obou subjektů zatím sblížit nedokázala. Další postup v tomto ohledu experti zpochybňují, mimo jiné i kvůli diplomatickým políčkům, které Unii zasadili zástupci čínského režimu ještě před začátkem jednání.

Summit, který se koná u příležitosti padesátého výročí navázání diplomatických vztahů mezi EU a Čínou, byl přesunut z Bruselu do Pekingu poté, co se čínský prezident Si Ťin-pching odmítl zúčastnit. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa se v čínském hlavním městě setkají se Si Ťin-pchingem i s premiérem Li Čchiangem.

„Skutečnost, že Ursula von der Leyenová míří do Pekingu, ačkoliv summit měl původně proběhnout v Evropě, kde by se ale čínský prezident osobně neukázal, je sama o sobě gestem vstřícnosti a ochoty jednat,“ míní analytička Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky.

„Očekávání od setkání jsou ale poměrně nízká – Evropa trvá na svých dlouhodobých výtkách vůči Pekingu, zejména pokud jde o nedostatek reciprocity v přístupu na trh, nerovné podmínky pro evropské firmy,“ míní Karásková.

Původně plánované dvoudenní rozhovory navíc Čína zkrátila na jeden den. Evropští představitelé proto oznámili, že navštíví i Japonsko. „Snaží se to komunikovat, že je to cesta do Asie a není to jen cesta do Pekingu,“ podotkla Zuzana Krulichová z think tanku Europeum a Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Zkrácení summitu a jeho přesunutí do Asie lze vnímat jako známku omezené čínské ochoty a ambicí navázat s Evropany spolupráci, uvedla pro server Deutche Welle Alicja Bachulská z Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR). Podle ní čínské elity často považují EU za mocnost střední úrovně s omezeným vlivem při obchodních jednáních.

Kompromisy se zatím nedostavily

Obchodní vztahy mezi EU a Čínou jsou nyní „poměrně špatné“, míní ředitel Centra asijských studií Francouzského institutu mezinárodních vztahů Marc Julienn. „To, co bylo kdysi platformou velkých příležitostí a nadšení pro bilaterální vztahy, se nyní stalo spíše rizikem než příležitostí,“ řekl.

„Tváří v tvář ekonomickému nátlaku ze strany Spojených států se dalo očekávat, že EU a Čína budou vyjednávat a dělat kompromisy, aby ze svých obchodních vztahů v době celní války USA vytěžily maximum,“ zmínil Julienn. To se zatím nestalo. Jedním z důvodů tohoto neúspěchu by mohlo být to, že Peking má pocit, že ze svého vlastního obchodního střetu s Washingtonem vyšel vítězně, uvedla televizní stanice CNBC.

„Potřeba společné fronty s EU je proto méně naléhavá,“ řekl vedoucí pracovník Institutu pro geopolitiku a obchod ESSEC Jean-Marc Fenet. „Ve skutečnosti se nyní Peking obává spíše toho, že EU přistoupí na protičínskou linii, kterou americká administrativa prosazuje během obchodních jednání,“ dodal.

Evropa v současnosti jedná s USA o uzavření obchodní dohody, aby předešla zavedení vyšších tarifů na své zboží, které dříve ohlásil Trump. „Jde o dva největší obchodní partnery na světě, kteří spolu jednají. Dosáhneme dohody. Jsem přesvědčen, že dohodu uzavřeme,“ řekl v neděli americký ministr obchodu Howard Lutnick po telefonátu s evropskými vyjednavači.

Prostředí „dominance, závislosti a vydírání“

Představitelé Evropské unie se shodují s americkou administrativou, že Čína uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Tlak EU má však vzhledem k provázanosti ekonomik své hranice a Peking se nebojí připomenout, že má k dispozici páky na své obchodní partnery, napsal server The Business Standard.

V reakci na americká cla Čína omezila vývoz vzácných zemin, které jsou klíčové pro výrobu řady zboží od automobilů a dronů po tovární roboty a rakety. Vzhledem k tomu, že Peking má v produkci vzácných zemin dominantní postavení, může takovým omezením způsobit svým obchodním partnerům vážné problémy.

Evropští politici původně doufali, že se čínská omezení dotknou především amerických společností. Nakonec však dopadla i na evropské firmy, které se potýkaly s dlouhými průtahy při získávání čínského souhlasu k nákupu vzácných zemin. Někteří výrobci autodílů museli dokonce pozastavit výrobu.

Na červnovém setkání vedoucích představitelů zemí G7 v Kanadě obvinila von der Leyenová Peking, že kontrolou dodávek vzácných zemin vytváří prostředí „dominance, závislosti a vydírání“. Na čtvrtečním summitu budou evropští představitelé pravděpodobně nadále tlačit na čínské představitele, aby si zajistili přístup ke klíčovým surovinám.

Kritickým bodem jsou automobily

EU se dlouhodobě vymezuje proti tomu, že se její obchodní deficit s Čínou dále prohlubuje. V prvních šesti měsících roku 2025 vzrostl čínský vývoz do Unie o sedm procent, zatímco dovoz z bloku klesl o šest procent, napsal server The Economist.

V loňském roce Čína dodala do EU zboží v hodnotě 560 miliard dolarů (11,8 bilionu korun), což je přibližně o třicet procent více než její vývoz do Ameriky. Vývoz z EU do Číny byl mnohem menší: asi 230 miliard dolarů (4,8 bilionu korun), což je méně než polovina hodnoty zboží prodaného z EU do Ameriky.

Kritickým bodem jsou především automobily. Podle údajů společnosti Schmidt Automotive se očekává, že elektromobily budou v roce 2025 tvořit více než 21 procent evropského trhu s automobily a čínské firmy by měly prodat přibližně každý desátý z nich. Tyto elektromobily jsou zhruba o pětinu levnější než vozy evropské výroby.

V loňském roce EU označila čínské dotace a daňové úlevy pro tamní průmysl jako důvod pro uvalení cel až do výše 45,3 procenta na čínské elektromobily, aby zabránila „hrozící újmě“ evropských firem. I po zavedení cel mohou čínské automobilky v Evropě stále profitovat. Největší z nich, společnost BYD, doufá, že se do roku 2030 stane největším producentem elektromobilů v regionu.

„Kolizní trajektorie Číny a EU“

Střet obchodních pozic Bruselu a Pekingu zatěžuje jejich vzájemné vztahy, naznačil vedoucí analytik Mercator Institute for China Studies Grzegorz Stec pro CNBC.

„EU a Čína se obecně nacházejí na kolizní trajektorii, pokud jde o jejich obchodní a průmyslověpolitické zájmy,“ sdělil Stec. Jádrem problému jsou podle něj nadměrné kapacity Číny a odklon obchodu do Evropy. „Stále naléhavější potřeba Pekingu vyvážet je v rozporu s potřebou EU chránit vlastní průmyslovou základnu,“ dodal.

Čínská ekonomika se potýká s rozdílem mezi vysokou výrobní kapacitou a nízkou poptávkou. Problémem je i pomalý růst ekonomiky, protože vývoz, který ho dlouho podporoval, je pod tlakem v důsledku globálního obchodního napětí.

Julienn rovněž upozornil na řadu problémů, které činí vztahy mezi EU a Pekingem složitými, včetně stále obtížnějšího prostředí pro zahraniční společnosti působící v Číně.

Ukrajina mezi Čínou a Unií

Bezpečnostní otázky a čínská role v rusko-ukrajinském konfliktu jsou ve vzájemných vztazích s EU stále důležitější. Pro Unii jsou problematické i čínské dodávky komponentů ruským výrobcům zbraní, které jsou pro válečnou mašinérii Kremlu klíčové. Peking je však neoblomný a své „neomezené“ partnerství s Moskvou považuje za životně důležité.

Čínský nejvyšší diplomat Wang I začátkem července v Bruselu evropským představitelům soukromě řekl, že není v zájmu Pekingu, aby rusko-ukrajinská válka skončila, protože by to mohlo přesunout pozornost USA na Asii, napsal server The New York Times s odkazem na nejmenovaného evropského představitele, který s ním hovořil pod podmínkou anonymity. O Wangovu prohlášení jako první informoval pročínský server South China Morning Post.

Karásková míní, že pro Čínu je ruská porážka nepřijatelná, protože by zhroucení režimu v Moskvě znamenalo geopolitickou nestabilitu na jejích dlouhých severních hranicích. „Stejně tak je však pro Peking nepřijatelné, aby Západ – a zejména NATO – dosáhl jednoznačného vítězství, které by posílilo americké sebevědomí a posunulo více sil k obraně Tchaj-wanu nebo do Jihočínského moře,“ dodala analytička.

„V tomto smyslu je prodloužený konflikt výhodný, podobně jako bylo výhodné americké zapojení do ‚war on terror‘. Tehdy Peking těžil z toho, že se Washington soustředil na Blízký východ a Afghánistán. Dnes je situace podobná a čínští diplomaté a analytici se tím nijak netají – čím více se USA soustředí na Ukrajinu, tím méně kapacit mají na Indo-Pacifik,“ přiblížila analytička think tanku AMO.

„Z dlouhodobého hlediska Čína manévruje mezi třemi cíli: udržet Rusko jako strategického partnera, vyhnout se přímé konfrontaci se Západem a využít oslabení Západu k posílení vlastní pozice,“ shrnula Karásková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo podle úřadů zraněno deset lidí.
09:45Aktualizovánopřed 20 mminutami

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 2 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 7 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 13 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...