Pokud nebude Evropa dostatečně přítomná na západním Balkáně, budeme tam mít víc Ruska, řekl ČT prezident Severní Makedonie

Nahrávám video
Prezident Severní Makedonie Stevo Pendarovski v rozhovoru pro ČT
Zdroj: ČT24

Na západním Balkáně bude sílit vliv Ruska a dalších autoritářských hráčů, pokud tam nebude dostatečně silná evropská přítomnost. V rozhovoru pro ČT to uvedl prezident Severní Makedonie Stevo Pendarovski, který ve středu končí svou třídenní návštěvu Česka. Během ní se sešel mimo jiné s prezidentem Petrem Pavlem, podle něhož chce Česko pomoct zlepšit dialog mezi Severní Makedonií a Bulharskem, aby se odstranily překážky možného vstupu země do Evropské unie. Integrace by podle Pavla měla zabránit destabilizaci regionu. Pendarovski podporu Česka ocenil.

„Nepřijel jsem sem žádat o podporu, protože tu na politické rovině dostáváme už dlouhodobě. Mohu s klidem říct, že v Bruselu je Česká republika jedním z největších a nejhlasitějších zastánců integrace západního Balkánu do euroatlantického hlavního proudu,“ řekl Pendarovski v rozhovoru pro ČT.

V Praze jste se potkal s českými lídry. S prezidentem, premiérem i s předsedy obou parlamentních komor. Co jste se od nich dozvěděl? Jak silná je jejich podpora?

Byl jsem velmi potěšen z toho, co jsem od nich slyšel. Jak od prezidenta, vlády i obou komor parlamentu. Setkal jsem se i s několika senátory. Všichni dali jasně najevo podporu, že bychom se měli připojit k Evropské unii co nejdříve. Byl jsem příjemně překvapen, když jsem viděl, jakou mají všichni znalost i těch nejmenších detailů našeho přístupového procesu, který je velmi složitý a jedinečný, protože se snažíme připojit se k Unii co nejdříve. Věděli o našich posledních neshodách se sousedním Bulharskem. Věděli i o našich předchozích problémech s Řeckem, takže se vyznají.

Ale podpora tu (v Česku) je velká, opakují to pravidelně. Dokonce i prezident na tiskové konferenci. Nemáme o Česku nejmenší pochyby. To, o co se snažíme jako země mým prostřednictvím na této cestě dosáhnout, je kromě silné ekonomické spolupráce, o které jsme se s místními lídry také bavili, tak s pomocí České republiky přesvědčit třeba některé nerozhodnuté členské státy Evropské unie, aby nečekaly na nějaké momentum, aby přijaly mezi sebe celý region západního Balkánu.

Například jako teď je ruská invaze na Ukrajinu nebo jako byla situace v letech 2015–2016, kdy byla velká migrační krize s miliony lidí procházejícími přes balkánskou trasu. A právě kvůli této krizi se balkánské země vrátily zpět mezi evropskou agendu. Nechceme, aby takové krizové problémy byly důvodem, proč by se o nás mělo opět mluvit v Evropské unii.

Proč o tom teď mluvím na svých cestách po Evropě, nejen teď s lidmi v Praze? Pokud Evropa nebude dostatečně přítomná v regionu, tak tam budeme mít více Ruska. Přibydou i další hráči z jiných regionů, kteří budou propagovat svůj autokratický způsob vládnutí. A my jsme přes více než čtyři dekády byli součástí bývalé Jugoslávie, tedy nedemokratického uskupení. A nechceme tuto zkušenost opakovat.

Když jsme byli součástí bývalého státu, tak jsme byli také součástí Hnutí nezúčastněných zemí. Něčím takovým jsme už unavení. Teď je módní mluvit o uskupení BRICS (skupina sdružující Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jižní Afriku – pozn. red.).

Co ale můžeme v takové organizaci najít? Jejím jediným společným jmenovatelem je nenávist vůči Spojeným státům americkým. To není dostatečný základ, proč se spojit s dalšími zeměmi jako je naše. Mluvíme o ekonomické prosperitě, vyšších životních standardech a lepším životu pro mladou generaci. Z celého regionu, nejen ze Severní Makedonie, odchází obrovské množství lidí. Chceme, aby tito lidé měli dobré příležitosti a možnosti. Chceme jim dát možnost, aby žili spokojeně ve své zemi. Ne, aby cestovali po světě a žádali lepší podmínky. Aby šli za štěstím ve své vlastní zemi. To vám BRICS nenabídne, to ví každý.

Předseda Evropské rady Charles Michel nedávno prohlásil, že země Evropské unie musejí být připravené na rozšíření Unie do roku 2030. Je to podle Vás možné? Nebo byste se radši připojili ještě dřív?

Je to možné, podle všech předpokladů. Pokud moje země tedy nebude opět čelit nějakým neočekávaným a nesmyslným překážkám. Pak je toto datum možné, nejen pro Severní Makedonii, ale pro všechny země západního Balkánu. Musíme mít terén odklizen od nelogických požadavků.

Je to každopádně dobré znamení, dobrá předzvěst bych dokonce řekl, že tato slova zaznívají od předsedy Evropské rady. Protože poprvé o tom mluví vrcholný představitel Unie. Říká a opakuje slova, která používali lídři západního Balkánu. O roku 2030 mluvíme dlouhodobě, jako o tom, kdy bychom se mohli připojit k Evropské unii. A je dobré, když slyšíme podobná slova i od lídra samotné Unie.

Tady v Praze jste se sešel i s místními Makedonci. Jak důležité je pro ně, aby se Severní Makedonie stala součástí Evropské unie?

Je to důležité, protože nejbystřejší, nejmladší a nejschopnější mladí lidé z Makedonie bohužel hledají lepší životní příležitost jinde. Mluvil jsem o demografickém nebezpečí pro Makedonii a naší snaze vstoupit do Evropské unie co nejdříve. Tyto dvě věci jdou ruku v ruce.

Jakmile budeme členy Evropské unie a zlepší se životní úroveň, velká řada lidí, včetně úspěšných podnikatelů, kteří žijí zde v České republice, by alespoň mohla uvažovat o investování ve své mateřské zemi nebo o návratu. Když porovnáme naši životní úroveň s Českou republikou nebo Slovenskem, nebo dokonce Velkou Británií, Německem, USA nebo Francií, nedá se to srovnávat. Nemám jim to za zlé, že odešli. Je to naše chyba, nás, politického vedení země, včetně současné vlády, které jsem členem, že jsme nebyli schopni z mnoha různých důvodů vytvořit lepší prostředí, aby mohli žít a pracovat ve své vlastní zemi místo toho, aby štěstí hledali jinde ve světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 45 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 59 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim.
09:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 5 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 11 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...