Papež se v Kanadě „s hanbou a pokorně“ omluvil za zlo páchané na domorodém obyvatelstvu

Papež František se v pondělí omluvil za roli, kterou katolická církev sehrála při násilné asimilaci dětí původních obyvatel v kanadských internátních školách. V Edmontonu v kanadské Albertě se sešel s náčelníky domorodých kmenů a zástupem původních obyvatel, napsala agentura AP.

„S hanbou, jednoznačně a pokorně prosím o odpuštění za zlo, kterého se tolik křesťanů dopustilo na domorodém obyvatelstvu,“ řekl papež domorodým obyvatelům a představitelům z řad Metisů a Inuitů na setkání na místě, kde bývala jedna z církevních škol. Násilnou asimilaci František označil za „zlo“ a „katastrofální chybu“. Podpora asimilačního programu ze strany katolické církve podle něj vycházela z „koloniální mentality“.

Krátce předtím se František na blízkém hřbitově pomodlil a následně se za doprovodu čtyř kmenových náčelníků v tradičních čelenkách zúčastnil shromáždění tisíců příslušníků původního obyvatelstva.

Křesťanská asimilace původních obyvatel

Papeže, který do Kanady přiletěl v neděli, na shromáždění přivítala tradiční hra na bubny a písně. Část zúčastněných na sobě měla tradiční oděvy včetně pestrobarevných sukní, další byli oblečení do oranžové barvy, která se stala symbolikou přeživších trýznění a zneužívání v církevních školách.

„Omlouvám se,“ řekl papež shromážděnému davu. „Žádám o odpuštění zejména za to, jak mnozí členové církve a náboženských společenství spolupracovali na projektech ničení kultury a násilné asimilace, které prosazovaly tehdejší vlády a které vyvrcholily systémem internátních škol,“ uvedl.

Františka v neděli v zemi přivítali zástupci domorodých národů, premiér Justin Trudeau i církevní hodnostáři. Program šestidenní návštěvy kromě Alberty zavede papeže také do Québecu a Nunavutu.

Katoličtí duchovní a misionáři se v minulosti desítky let podíleli na asimilačním programu určeném pro původní obyvatele Kanady, který odloučil od rodin na 150 tisíc dětí. Až šest tisíc dětí kvůli tvrdému zacházení v internátních školách zemřelo, zhruba tři čtvrtiny z asi 130 internátních škol provozovala katolická církev.

Kanadský školský systém takto fungoval od 19. století až do 90. let minulého století a o obrovském dopadu na domorodou komunitu se ví dlouho. Systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila za „kulturní genocidu“. Loni se o dětském utrpení začalo znovu mluvit poté, co se našly ostatky 215 dětí v bývalé katolické internátní škole pro domorodé děti v kanadské Britské Kolumbii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...