Novinář Gershkovich stanul před ruským soudem

Soud v ruském Jekatěrinburgu zahájil proces s americkým novinářem Evanem Gershkovichem, který je obžalovaný ze špionáže. Ruské úřady na Urale nechaly krátce před prvním slyšením reportéry žurnalistu natočit. Byl vidět ve skleněném boxu s oholenou hlavou, popsala agentura Reuters. Líčení se má od počátku konat s vyloučením veřejnosti a médií. Po několika hodinách soud podle zpravodajských agentur uvedl, že další slyšení bude 13. srpna. Bílý dům označil soud s Gershkovichem za vykonstruovaný a jeho vazbu za neoprávněnou.

Ruské úřady viní reportéra, že na Urale shromažďoval pro americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA) utajované informace o produkci tamní zbrojovky Uralvagonzavod, která od sovětských dob patří k předním výrobcům tanků. Ruské úřady dosud nepředložily žádné důkazy, které by obvinění ze špionáže podpořily, upozornila západní média.

V případě odsouzení mu hrozí trest až dvacet let vězení. Podle agentury AP se dá čekat, že jej soud shledá vinným. Ruské soudy shledávají vinnými více než 99 procent obžalovaných, napsala agentura.

Gershkovich se v boxu pro souzené slabě usmál a kývl na kolegy, která zná, popsal reportér agentury Reuters. O několik minut později soud přítomné novináře požádal, aby opustili soudní síň a mohlo začít řízení, poznamenal server The Moscow Times. Soudy za zavřenými dveřmi jsou v Rusku běžné v procesech týkajících se obvinění z vlastizrady nebo špionáže, kde se podle ruských úřadů probírají utajované materiály.

Proces s Gershkovichem začal přibližně patnáct měsíců po jeho zadržení. Vazbu strávil v moskevské vazební věznici Lefortovo, která je známá tvrdými podmínkami. Během dřívějších soudních líčení, při nichž se projednávaly jeho žádosti o propuštění, se zdál zdravý, píše AP.

Ruská „zásoba Američanů“

Dvaatřicetiletý Gershkovich, který je ve vazbě od svého zatčení loni v březnu, i jeho zaměstnavatel, list The Wall Street Journal, obvinění ze špionáže odmítají. Washington považuje novinářovo zadržování za neoprávněné a požaduje jeho propuštění na svobodu.

„Evana nikdy nezaměstnávala vláda Spojených států. Evan není špion. Žurnalistika není zločin a Evan nikdy neměl být zadržen. Rusku se nepodařilo ospravedlnit Evanovu pokračující vazbu,“ řekl bezpečnostní mluvčí Bílého domu s tím, že Moskva Gershkoviche využívá jako vyjednávací páku.

Rusové podle některých diplomatů Gershkoviche pravděpodobně zadrželi ve snaze pořídit si „zásobu“ amerických občanů, které by mohli vyměnit za ruské občany zadržované na Západě. Rusko a Spojené státy se už v minulosti dohodly na významných výměnách vězňů.

Šéf Kremlu Vladimir Putin prohlásil, že Rusko je otevřené myšlence výměny vězňů za účasti Gershkoviche a že kontakty se Spojenými státy proběhly, musí však zůstat tajné. USA pak obvinily Rusko, že provádí „diplomacii rukojmích“. Americká diplomacie označila Gershkoviche a dalšího vězněného Američana Paula Whelana za „neprávem zadržované“ a tvrdí, že je odhodlána je přivést domů.

Rusko výměnu zajatců – včetně Gershkoviche – nevyloučilo, ale tvrdí, že to není možné, dokud v jeho případě nebude vynesen rozsudek, podotkla AP. Do případné výměny by podle médií mohl být zahrnut také bývalý voják americké námořní pěchoty Paul Whelan, který je vězněný v Rusku od roku 2018 a odsouzený za údajnou špionáž.

V ruské vazbě čeká na soud také rusko-americká novinářka s bydlištěm v Praze Alsu Kurmaševová. Ruské úřady viní žurnalistku stanice Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) z toho, že se při návštěvě příbuzných nezaregistrovala jako takzvaná zahraniční agentka. Kurmaševová je také stíhaná za knihu odsuzující ruskou válku proti Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 57 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...