Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Nahrávám video

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.

Pro schválení důchodového balíku hlasovalo 318 poslanců, 224 jich bylo proti a 53 se zdrželo. Vládní koalice CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) má ve Spolkovém sněmu většinu 328 hlasů z 630. Dlouho přitom nebylo jasné, zda se podaří vládnímu táboru dostatek hlasů ve vlastních řadách najít. V pátek ráno Merz řekl, že si přeje dosáhnout většiny aspoň 316 hlasů. Pokud by balík neprošel, znamenalo by to velkou ránu pro jeho autoritu. Některá německá média hlasování interpretovala jako hlasování o důvěře kancléři.

Podle závěrečné hlasovací listiny se nakonec proti návrhu postavilo sedm poslanců vládní CDU/CSU. Dva další se zdrželi hlasování a jeden hlas neodevzdal. Proti hlasoval například vůdce rebelů Pascal Reddig, předseda mládežnické organizace Mladá unie (JU) Johannes Winkel či Johannes Volkmann, vnuk někdejšího kancléře Helmuta Kohla.

Nyní návrh zákona musí na zasedání 19. prosince schválit ještě Spolková rada, která zastupuje zájmy šestnácti spolkových zemí. Pokud tak učiní, což se očekává, bude moci zákon vstoupit v platnost k 1. lednu. Merz v reakci na výsledek hlasování řekl, že to byl „teprve začátek“ vládních snah o důchodovou reformu.

Balík plní zásadní předvolební sliby všech tří vládních stran. Kromě stabilizace důchodů, kterou prosazovala SPD, je v něm také návrh bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) na zvýšení důchodů zohledňující dobu péče o děti, takzvanou mateřskou rentu. CDU do balíku prosadila takzvaný aktivní důchod, tedy ustanovení, které daňově zvýhodní pracující důchodce.

Nahrávám video

Část mladých poslanců balík kritizuje

CDU/CSU a SPD se už v koaliční smlouvě na začátku roku dohodly, že prodlouží navázání průměrného důchodu na průměrnou mzdu do roku 2031. Poroste-li průměrná mzda, má růst i průměrný důchod. Nejnižší důchod má činit 48 procent průměrné mzdy. Skupina osmnácti mladých poslanců CDU/CSU se postavila proti tomu, aby vláda v zákoně stanovila i to, jak se má výše důchodů vyvíjet po roce 2031, respektive jak přesně by se měl důchod po tomto roce počítat.

Důchodový balík pochází z dílny ministryně práce a sociálních věcí Bärbel Basové, která je zároveň spolupředsedkyní SPD. Vláda jej schválila už letos v létě. Sociální demokraté považují stanovení výše důchodu po roce 2031 za důležité kvůli zajištění důchodové stability. Podle poslanců CDU/CSU, kteří se proti němu postavili, představuje příliš velkou zátěž pro mladou generaci a státní rozpočet.

Kancléř Merz se několik týdnů snažil rebely přesvědčit, aby balík podpořili. Varoval je mimo jiné, že by jeho neschválení mohlo ohrozit stabilitu celé vlády, což by vzhledem ke geopolitické situaci byl pro Německo i Evropu podle něj závažný problém.

Oblomit se Merz rebely snažil slibem, že vznikne nová důchodová komise. Své návrhy na hlubší reformu důchodového systému má předložit do poloviny příštího roku. Tabu přitom nemají být ani úvahy o zvýšení věku odchodu do důchodu nad 67 let, což SPD dosud zásadně odmítala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...