Německý prezident vyznamenal Merkelovou. Zvládla podle něj migrační krizi i pandemii

Nahrávám video

Někdejší dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová z rukou spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera převzala Záslužný řád Spolkové republiky Německo. Ocenění dostala v nejvyšším stupni, a to jako Velkokříž ve speciálním vyhotovení. V této podobě dosud získaly řád před Merkelovou jen dvě osobnosti, a to bývalí kancléři Konrad Adenauer a Helmut Kohl.

Steinmeier během ceremonie řekl, že Merkelová si řád zasloužila jako výjimečná politička, která Německo úspěšně provedla mnoha krizemi. „Za vaše mimořádně dlouhé funkční období a za vaši mimořádnou politickou cestu, na které jste pro posílení demokracie přesvědčivě využila zkušenosti z diktatury,“ řekl.

Prezident tak poukázal na původ Merkelové, která se sice narodila na Západě v Hamburku, značnou část života ale prožila na Východě v někdejší Německé demokratické republice (NDR). Merkelová pochází z rodiny evangelického faráře, který se kvůli církevním závazkům přestěhoval do NDR. I přes narození v Hamburku byla vnímána jako první východoněmecká politička v čele spolkové vlády.

Merkelová v době krizí

Steinmeier prohlásil, že díky Merkelové přečkalo Německo všechny vážné krize od finanční přes migrační až po pandemii nemoci covid-19 mnohem lépe než jiné státy.

Prezident zmínil i postup její vlády v roce 2014 poté, co Rusko vojensky obsadilo a nelegálně anektovalo ukrajinský autonomní poloostrov Krym a vyvolalo první fázi rusko-ukrajinské války na Donbasu. Podle Steinmeiera, který tehdy zastával post ministra zahraničí, bylo správné, že Německo se v té době na žádost Ukrajiny zasadilo o příměří. Dodal, že dnes, po obnovené ruské invazi, Německo jedná jinak a že země je jedním z největších podporovatelů napadené Ukrajiny.

Podle zpravodaje České televize Pavla Poláka není v Německu na udělení vyznamenání shoda. „Angela Merkelová měla své politické odpůrce na levém i pravém okraji politického spektra,“ připomněl Polák s tím, že kritizována byla například krajně pravicovou stranou AfD – mimo jiné kvůli tomu, jak se zachovala v průběhu migrační krize.

Skutečnost, že Steinmeier zvolil pro Merkelovou nejvyšší možnou podobu řádu, řada komentátorů i politiků včetně těch z CDU kritizovala. Kritici bývalé kancléřce vyčítají mimo jiné přílišnou závislost na plynu z Ruska, ustupování Moskvě nebo rozhodnutí skoncovat s jadernou energetikou.

Mezi pozvanými nebyl nikdo ze současného vedení CDU

Merkelová z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) vedla Německo jako kancléřka po čtyři funkční období a v prosinci 2021 předala po 16 letech v úřadu vedení spolkové vlády sociálnímu demokratovi Olafu Scholzovi.

Scholz byl jedním z hostů, kteří se ceremonie zúčastnili. Na zámku Bellevue, který je berlínským sídlem spolkového prezidenta a kde se předání odehrálo, byli mimo jiné šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, manžel Merkelové Joachim Sauer nebo poslanec a bývalý šéf kancléřčina úřadu Helge Braun.

Německá média uvádějí, že někdejší kancléřka si mohla pozvat asi dvacet hostů a že mezi nimi nebyl nikdo ze současného vedení CDU. S nynějším šéfem CDU Friedrichem Merzem měla Merkelová napjaté vztahy.

Záslužný řád Spolkové republiky Německo různých stupňů v minulosti obdrželo i několik Čechů včetně někdejšího disidenta a prezidenta Václava Havla, bývalého prezidenta Miloše Zemana, kardinála Miloslava Vlka, exministra zahraničí Karla Schwarzenberga nebo spisovatele Jaroslava Rudiše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...