Německo předčasně ukončí regulaci cen energií, podle Scholze už to není potřeba

Nahrávám video
Události: Německá vláda přestane dotovat ceny energií
Zdroj: ČT24

Německo kvůli rozpočtové krizi předčasně ukončí regulaci cen elektřiny, plynu a dálkového tepla, které původně plánovalo dotovat do března 2024. Kancléř Olaf Scholz ve Spolkovém sněmu prohlásil, že takzvaná brzda na ceny energií už není potřeba. Zároveň ale slíbil, že v případě prudkého růstu cen vláda zasáhne. Kancléř také veřejnost ujistil, že rozpočtová krize nebude mít žádný vliv na každodenní výdaje státu. To mimo jiné znamená, že senioři budou nadále dostávat penze a že stát bude vyplácet příspěvky na bydlení.

O ukončení dotací cen energií v závěru letošního roku před týdnem hovořil spolkový ministr financí Christian Lindner. Scholz v úterý takový plán potvrdil. Řekl, že regulace už nebude od nového roku potřeba, protože ceny plynu a elektřiny jsou opět dostupné.

„Naše zásobníky jsou plné, takže se nemusíme obávat skokového zdražení. Je ale samozřejmé, že pokud se ceny energií nečekaně a dramaticky zvýší, jsme připraveni ihned zasáhnout,“ řekl Scholz. Díky všeobecnému poklesu tržních cen energií nemá teď limit pro většinu domácností podle médií význam, byl ale pojistkou pro případné další výkyvy.

Krize po soudním rozhodnutí

Německo se dostalo do rozpočtové krize v polovině listopadu, kdy ústavní soud rozhodl, že 60 miliard eur (1,47 bilionu korun) převedených do klimatického fondu vláda nemůže používat. Rovněž konstatoval, že už schválené závazky z této sumy je nutné kompenzovat jiným způsobem. Verdikt navíc vyvolal nejasnosti ve financování dalších mimorozpočtových fondů, například Hospodářského stabilizačního fondu (WSF), do kterého Německo vložilo 200 miliard eur (4,9 bilionu korun) mimo jiné k regulaci cen energií.

Kvůli verdiktu ústavního soudu musí vláda přepracovat rozpočet na příští rok. Zda se ho podaří schválit ještě v letošním roce, není jisté, podle Scholze ale kabinet i parlament na úpravě usilovně pracují. Letošní rozpočet se vláda rozhodla pozměnit dodatkem. V něm chce právně zajistit úvěry v objemu 43,2 miliardy eur (jeden bilion korun) na regulaci cen energií a 1,6 miliardy eur (39 miliard korun) na pomoc s rekonstrukcí po záplavách v údolí řeky Ahr (Ahrtal) v roce 2021.

Šéf opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz v parlamentu vládu kritizoval za to, že se do současné krize dostala vlastní vinou, protože se snažila obcházet rozpočtová pravidla. „Domeček z karet se zhroutil,“ řekl. Dodal, že s obcházením pravidel začal Scholz ještě jako ministr financí ve vládě kancléřky Angely Merkelové (CDU).

Navzdory současné krizi Scholz prohlásil, že Německo bude nadále podporovat Ukrajinu včetně dodávek zbraní, dokud to bude potřeba. „Je to podpora existenčního významu. Pro Ukrajinu, což je jasné, ale nakonec i pro nás a pro Evropu, kdyby (ruský vůdce Vladimir) Putin vyhrál,“ řekl. Vláda bude podle Scholze rovněž pokračovat v modernizaci země a v transformaci hospodářství na uhlíkově bezemisní.

Český pohled

Zástupci českého průmyslu i po úterních zprávách z Německa upozorňují, že tuzemským firmám hrozí ztráta konkurenceschopnosti právě ve srovnání s německými společnostmi. Věří totiž, že tamní vláda navzdory nedávnému rozhodnutí ústavního soudu firmám s cenami pomůže. 

„Oni jsou si velmi vědomi toho, že musí konkurovat vůči USA. Ta současná podpora, co se týká poplatků za obnovitelné zdroje a tlaku na snížení regulovaných složek, je enormní. Jinými slovy, problém nekonkurenceschopnosti našich cen energie vůči Německu a Německa vůči USA samozřejmě přetrvává,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohdan Wojnar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 13 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...