Německé spolkové země kvůli prudkému nárůstu případů nemoci covid-19 zpřísňují hygienická opatření. Ve středu bude kancléřka Angela Merkelová jednat s premiéry spolkových zemí o tom, jak dále postupovat. Belgie omezila volný pohyb osob po desáté večer a zavřela kulturní zařízení. Na několika místech Itálie lidé demonstrovali proti vládním opatřením, která se v zemi rovněž zpřísňují. Ve Španělsku stávkují lékaři, kteří požadují, aby byla jejich práce náležitě oceněna. Slovensko se chystá na celoplošné testování obyvatelstva.
Šíření koronaviru - říjen
- 22:48
Ve Francii se za posledních 24 hodin prokázala nákaza koronavirem u 35 641 lidí. Jedná se o pokles oproti dni předtím, kdy se infekce potvrdila u bezmála 48 tisíc osob. Počet zemřelých s covidem-19 tam vzrostl o 224 na celkových 36 788 od začátku pandemie, napsala agentura Reuters.
- 21:40
Ve snaze zpomalit šíření koronavirové nákazy vyhlásí Portugalsko uzávěru na většině svého území. Platit začne od středy, uvedl premiér António Costa.
- 20:14
Britská vláda zavede kvůli koronaviru v Anglii měsíční plošnou uzávěru. Fungovat budou jen nezbytné služby, omezeny budou i společenské kontakty.
Zatímco na jaře se v Německu školy a školky uzavřely, nyní vláda zachování jejich provozu označuje za prioritu pro chod ekonomiky. V Německu postupně končí podzimní prázdniny a žáci se do škol vrací za přísnějších hygienických podmínek. Například v Severním Porýní-Vestfálsku je od 5. třídy povinná při vyučování rouška, v Sársku od 10. třídy a Dolní Sasko s Brémami zakrytí úst a nosu pouze doporučují.
V Berlíně, kde se v pondělí po dvoutýdenních prázdninách školy opět otevřely, jsou roušky při vyučování nutné pro středoškoláky, mladší školáci je ale musí nosit mimo třídy. Opatření zpřísnily i berlínské školky, z nichž mnohé rodičům neumožňují vstup do šaten, děti si tak vychovatelé přebírají přímo z ulic.
Města s vysokým počtem infikovaných omezují prodej alkoholu, noční shromažďování, oslavy na veřejných prostranstvích či nařizují nošení roušek na vybraných ulicích. Takové rozhodnutí učinil již dříve bavorský Norimberk, kde jsou roušky povinné ve velké části historického centra.
Stejně se nyní zachoval i Berlín, který byl v uplynulých týdnech především ze strany Bavorska kritizován za uvolněný přístup ke karanténním opatřením. V Berlíně tak od víkendu není možné bez roušek chodit v desítce nákupních ulic. Na dodržování příkazu, které mnohé chodce i cyklisty zaskočil, dohlíží policie.
Města se již také připravují na adventní období a z karanténních důvodů ruší vánoční trhy. Nepopulární krok se rozhodl učinit Norimberk, jehož trhy patří spolu s těmi v Drážďanech a v Mnichově k největším a nejstarším v Německu. S mnichovským se sice počítá, ale návštěvníci budou muset mít roušky a stánky musí dodržet rozestup pěti až deseti metrů.
Problém bude s vychutnáním tradičního svařeného vína, protože konzumace alkoholu je povolena výhradně v prostorách gastronomických zařízení. S omezeními se uskuteční i vyhlášený trh v Drážďanech, kde se kvůli dodržení rozestupu rozšíří plocha pro stánky.
Trhy rovněž připravuje i Berlín, naopak v nedaleké Postupimi již byly odřeknuty. Stejný osud potkal letos i trhy v centrech Kolína nad Rýnem, Düsseldorfu či Cách. V 83milionovém Německu je podle Institutu Roberta Kocha 87 nakažených na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dní.
Belgie také dál přitvrzuje
Stále rychle rostoucí počet lidí nakažených covidem-19 přiměl belgické úřady od pondělí opět přitvrdit v omezování veřejného života. V Bruselu lidé nesmějí vyjít na ulici po desáté večer, zavřela se kina či divadla a střední školy přejdou na dálkovou výuku. K méně striktním krokům přistoupila jižní valonská část země, vlámský sever pak zatím žádná přísnější omezení neoznámil.
„Drtivá většina Belgičanů se těmi opatřeními skutečně řídí. Mám ale pocit, že se lidé snaží žít život dál, jezdí do práce, jezdí na kole, hodně sportují. Belgie byla hodně zasažená na jaře, takže ví, co je může potkat a v zásadě ta opatření dodržují,“ popsal tamní situaci zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.
Belgie na rozdíl od České republiky v létě opatření uvolňovala opatrněji, rychlému nárůstu na podzim však zabránit nedokázala. „Ten virus byl už na jaře v belgické společnosti hodně rozšířený, poté, co se lidé vrátili z prázdnin ke svému běžnému stylu života, se rozjel naplno. V současnosti se Belgičané hlavně snaží bojovat s virem, ne úplně omezovat společnost. Snaží se zabezpečit, aby země fungovala a hlavně aby fungovalo zdravotnictví,“ dodal Dolanský.
V Itálii i ve Španělsku se protestuje
V Itálii vyšli v desítce měst do ulic demonstranti nespokojení se zpřísněním vládních opatření. V centru Turína podle svědků davy vyrabovaly několik obchodů s luxusním zbožím, házely po policistech dělbuchy, kameny a další předměty. Zatčeno bylo deset osob. Násilné střety policie s demonstranty hlásil i Milán, kde lidé házeli lahve a pyrotechniku na sídlo regionální lombardské vlády.
V Itálii stejně jako v dalších evropských zemích v posledních týdnech trvale stoupají denní bilance nakažených. V pondělí úřady hlásily přes 17 tisíc nových případů a 141 úmrtí. Premiér Giuseppe Conte proto o víkendu nařídil další zpřísnění pravidel. Od pondělí se uzavřela kina, divadla, koncertní sály, posilovny, plovárny i lyžařská střediska. Restaurační podniky po celé zemi musejí nově zavírat už v 18:00.
Ve Španělsku na rozdíl od Itálie protestují samotní lékaři. Ti se v úterý připojili k celonárodní stávce ve snaze získat větší uznání své práce. Jde o první celonárodní protest tohoto druhu ve Španělsku za posledních 25 let, informuje agentura AFP.
Na protestní akci svolanou národní konfederací lékařských odborů k budově parlamentu v Madridu přišlo vzhledem k omezením vyhlášeným kvůli koronaviru asi padesát doktorů, ale odborový svaz tvrdí, že se ke stávce připojilo 85 procent z 267 tisíc španělských lékařů. Mnozí z nich ale jen symbolicky a nadále zajišťovali péči.
Gastroenterolog Sergio Casabona, který byl mezi těmi, kdo přišli k parlamentu, řekl, že pro lékaře, vyčerpané měsíci péče o pacienty s covidem-19, „pohár přetekl“, když byl koncem září vydán dekret umožňující přeložení lékařů bez ohledu na jejich specializaci na jakékoli nemocniční oddělení, kde jich bude potřeba. Ministerstvo zdravotnictví toto rozhodnutí odůvodnilo situací v době pandemie.
Podle odborů jde ale o „atentát“ na veřejné zdraví. Lidé shromáždění před parlamentem dodržovali požadované rozestupy a nesli transparenty, na nichž skupinu pacientů s jejich lékařem drtí vojenská bota. Výjev byl opatřen nápisem Národní stávka, zachraňme zdraví.
„Dekret zjednodušeně umožnil nabírání lékařů bez atestace, neboli čerstvých absolventů, nebo také zahraničních lékařů, kteří ještě nemají uznaný diplom. Na protestech zaznívalo například to, že dekret ,válcuje‘ lékařské specializace a legalizuje ,fušeřinu‘ v této profesi,“ uvedla redaktorka ČT ve Španělsku Tereza Kručinská.
Podle Kručinské ale stávka reálně zdravotnickou péči ohrozit nemůže, lékaři se připojují pouze symbolicky. Počty nakažených ve Španělsku totiž opět raketově rostou.
Slovensko: Do práce možná jen s testem
Slovensko se chystá na plošné testování obyvatel na koronavirus. Uskuteční se v sobotu a v neděli vždy od sedmi do dvaadvaceti hodin. Kromě toho v zemi platí zákaz vycházení s výjimkami. Po víkendu nejspíš budou lidé moct některé z nich využívat jen s testem, například cestu do zaměstnání.
Někteří slovenští maloobchodníci naráží na paradox – stát obchodům a službám na rozdíl od jara nenařídil zavřít, zákaz vycházení ale dovoluje navštívit jen prodejny potravin, drogerie a lékárny.
„Máme za to, že vláda jednoduše dala ruce pryč od řešení této situace a tváří se, že vlastně nezavírá ekonomiku, i když reálně to tak je,“ stěžuje si předseda Iniciativy slovenských maloobchodníků Daniel Krakovský.
Mnohé obchody raději zavřely samy – je to vidět i v centru Bratislavy, které se po půl roce opět vylidnilo. Vláda ujišťuje, že firmy dostanou kompenzace.
