Německo podpoří stabilizaci cen energií zvláštním hospodářským fondem v objemu až 200 miliard eur (až 4,9 bilionu korun). Ve čtvrtečním mimořádném prohlášení to oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že díky novému souboru opatření, který nazval obranným deštníkem, už nebude potřeba nový poplatek za obstarání plynu. Ten měl původně v Německu začít platit od soboty.
„Ceny musejí klesnout,“ řekl Scholz, který se ke společnému tiskovému vystoupení s ministry financí a hospodářství Christianem Lindnerem a Robertem Habeckem připojil kvůli nákaze koronavirem digitálně. Vláda nyní podle kancléře přichází s takzvaným obranným deštníkem, aby ochránila obyvatele a také podniky ohrožené vysokými cenami energií.
Finanční podporu opatřením včetně cenových brzd na elektrickou energii a plyn poskytne hospodářský a stabilizační fond, který bude financován půjčkami. Podle kancléře to pomůže všem potřebným v letošním roce a také v nadcházejících dvou letech. Habeck upřesnil, že s platností se počítá do jara 2024.
Scholz rovněž oznámil, že díky novému opatření nebude potřeba poplatek za obstarání plynu, který se vláda rozhodla zrušit. Ten by odběratelům zdražil surovinu o 2,4 centu za kilowatthodinu, což by u domácností činilo ročně i stovky eur (tisíce korun). Habeck původně poplatek hájil jako nezbytný kvůli záchraně dodavatelů plynu, v posledních dnech ale hovořil o jeho nahrazení novým mechanismem. Nyní řekl, že se nikdy netajil tím, že poplatek byl sporný, v dané situaci ho ale považoval za nejlepší z nejhorších možností, jak postupovat.
Habeck řekl, že poplatek byl zaveden nařízením a že stejnou cestou bude i zrušen. Mnozí poskytovatelé energií už odběratele informovali o zvýšení plateb kvůli poplatku. Pokud ho podle ministra už někteří zákazníci zaplatili, dostanou peníze zpět. Kvůli poplatku Německo dočasně snížilo daň z přidané hodnoty (DPH) u zemního plynu z běžné 19procentní sazby na sedm procent, aby spotřebitelům ulevilo od vyšších cen. Habeck řekl, že nižší sazba zůstává v platnosti, nebude ale financována ze stabilizačního fondu.
„Německo je v energetické válce,“ prohlásil Lindner. Veřejnost ale ujistil, že země je hospodářsky dostatečně silná, aby problémy překonala.
Scholz s Habeckem a Lindnerem neupřesnili, jak bude cenová brzda na plyn fungovat, protože na tom ještě pracuje expertní komise. I když zatím není jasné, jakou část spotřeby bude stát dotovat, musí opatření podle Lindnera i Habecka zároveň povzbudit odběratele k šetření.
Spor o jaderné elektrárny
Lindner by v zájmu energetické bezpečnosti prodloužil i chod jaderných elektráren. Německo má tři taková zařízení, jedno na konci roku odstaví a zbývající dvě ponechá v chodu do jara příštího roku. „Nechal bych jaderné elektrárny v provozu do roku 2024,“ řekl Lindner. Scholz na dotaz novinářů, jak Lindnerův postoj hodnotí, odpověděl, že chápe rozdílné názory koaličních ministrů. „Klíčová je ale letošní zima,“ dodal kancléř.
Scholz na úvod projevu řekl, že po poškození podmořských plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 je jasné, že z Ruska v dohledné době žádný plyn nepřiteče. „Německo je ale dobře připraveno,“ zdůraznil. Země podle něj buduje terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) a zásobníky plynu jsou naplněny z více než 90 procent. Upozornil, že Německo aktivovalo své záložní uhelné elektrárny a že chce urychlit budování obnovitelných zdrojů energie.
