Německá vláda schválila provoz jaderných elektráren do jara 2023

Nahrávám video

Německá vláda kancléře Olafa Scholze vyslovila souhlas se změnou zákona tak, aby poslední tři německé jaderné elektrárny mohly fungovat až do 15. dubna příštího roku. Na Twitteru to oznámil spolkový ministr financí Christian Lindner. Německo původně plánovalo na konci letošního roku s výrobou elektřiny v nukleárních elektrárnách skončit, kvůli energetické krizi ale muselo rozhodnutí přehodnotit.

„V kabinetu jsme finálně odsouhlasili zákon o jaderné energetice. Jako spolková vláda tak udáváme jasný směr. Pokračováním provozu všech tří jaderných elektráren posílíme stabilitu naší rozvodné sítě a vysíláme jasný signál ke snížení ceny elektřiny na trhu,“ napsal Lindner na Twitteru.

Německo chtělo původně odpojit poslední reaktory na konci letošního roku, ministr hospodářství ze Zelené Robert Habeck ale v září oznámil, že nukleární elektrárny Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku zůstanou kvůli energetické krizi jako rezerva provozuschopné do jara, přičemž třetí, kterou je zařízení Emsland v Dolním Sasku, se měla odpojit dle plánu. Liberální ministr financí Lindner chtěl ale zachovat v chodu všechna tři zařízení, a to do roku 2024.

Habeckův spor s Lindnerem zkomplikoval další postup, protože o prodloužení musí rozhodnout parlament. Do sporu nakonec v pondělí zasáhl kancléř Scholz, který oběma ministrům dopisem oznámil, že všechny tři jaderné elektrárny zůstanou k dispozici do 15. dubna. Oba ministři kancléřovo rozhodnutí podpořili.

Rozhodne Spolkový sněm, vláda tam však má většinu

Nyní o úpravě zákona budou jednat poslanci Spolkového sněmu, kde má vláda většinu. Očekává se, že pro návrh zvednou ruku také opoziční konzervativci, kteří ale chtějí stejně jako liberálové odpojit reaktory až v roce 2024.

O ukončení výroby elektrické energie z jádra v Německu rozhodla už předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

AfD po sečtení všech okrsků vyhrála volby v Sasku-Anhaltsku

Alternativa pro Německo (AfD) podle výsledků ze všech volebních okrsků s velkým náskokem vyhrála volby ve východoněmeckém Sasku-Anhaltsku. Získala 43,8 procenta hlasů. Do zemského parlamentu se těsně dostalo také Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), jehož mandáty by mohly být rozhodující pro případný vznik první zemské vlády vedené AfD.
před 10 mminutami

Pět lidí zemřelo při nehodě nákladního letadla společnosti Amazon v Miami

Nejméně pět lidí zemřelo při nehodě nákladního letounu Amazon Prime Air, který v neděli při přistání na mezinárodním letišti v Miami vyjel z ranveje a narazil do několika vozidel. Dalších pět lidí utrpělo zranění, tři z nich jsou v kritickém stavu, oznámili zástupci místních úřadů. Letiště kvůli nehodě přerušilo provoz.
před 4 hhodinami

V Sasku-Anhaltsku podle odhadů zvítězila AfD se ziskem 44,4 procenta hlasů

Podle odhadů by volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44,4 procenty hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF a ARD jí přisuzují 39 křesel. Do sněmu se ovšem zřejmě dostane strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která dříve uvedla, že by umožnila vznik menšinové vlády AfD. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 17,5 až 17,8 procenta. Volební účast dosáhla 78 procent.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Územní otázku lze vyřešit pouze při jednání prezidentů, řekl Zelenskyj

Územní otázku mezi Ukrajinou a Ruskem lze vyřešit pouze při jednání prezidentů obou zemí, řekl podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kyjevě. Přes pozitivní dojem z rozhovorů vyjádřil přesvědčení, že válka se protáhne minimálně do letošní zimy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vinění Moskvy z útoku v Lipsku je začátkem skutečné války, vzkázal Lavrov Západu

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.
před 14 hhodinami

Indonésie kvůli erupci Anak Krakatoa zastavila provoz na osmi letištích

Indonéské úřady kvůli erupci sopky Anak Krakatoa zastavily provoz na osmi letištích, včetně dvou mezinárodních letišť v Jakartě, informovala agentura AP. Erupce sopky, která se nachází zhruba 150 kilometrů od metropole Jakarty, začala v pátek pozdě večer, v noci na neděli pak sopka na 30 sekund vybuchla. Riziko vln tsunami podle úřadů nehrozí, nejsou hlášeny ani žádné oběti.
před 16 hhodinami

Falešná videa o hubnutí lákají k nákupům. Cílí hlavně na mladé ženy, varují výzkumníci

Na TikToku a Instagramu se ve velkém šíří videa vytvořená umělou inteligencí (AI), která pokřiveným způsobem ukazují dramatické hubnutí. Výzkumníci varují, že mladým ženám a dospívajícím dívkám tyto klipy předkládají nedosažitelné a nerealistické ideály.
před 19 hhodinami

Bílý dům uvedl, že jeho vyslanci v Kremlu projednali plány dalších kroků

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.