Německá vláda čelí krizi kvůli důchodovému balíčku

Německá vláda čelí krizi kvůli plánovanému důchodovému balíčku. Postavili se proti němu mladí poslanci konzervativní unie CDU/CSU, kteří hrozí, že návrh ve Spolkovém sněmu nepodpoří. Vláda kancléře Friedricha Merze, kterou kromě CDU/CSU tvoří ještě sociální demokraté (SPD), by tak neměla pro schválení návrhu většinu. Situace je natolik vážná, že kancléř musel v pondělí odmítnout spekulace, že kvůli sporu hrozí rozpad koalice a menšinová vláda konzervativců.

CDU/CSU a SPD se už v koaliční smlouvě na počátku roku dohodly, že prodlouží navázání průměrného důchodu na průměrnou mzdu do roku 2031. Poroste-li průměrná mzda, má růst i průměrný důchod. Nejnižší důchod má činit 48 procent průměrné mzdy. Sporným bodem ovšem je, zda by už nyní měla vláda stanovit, jak se má výše důchodů vyvíjet po roce 2031, respektive jak přesně by se měl důchod po tomto roce počítat.

Návrh důchodového balíčku pochází z dílny ministryně práce a sociálních věcí Bärbel Basové, která je zároveň spolupředsedkyní SPD. Vláda jej schválila už letos v létě a jeho formulace prakticky stanovují výši průměrného důchodu i po roce 2031. Sociální demokraté to považují za důležité kvůli zajištění důchodové stability.

Proti se ale postavila skupina osmnácti mladých poslanců CDU/CSU. Avizují, že v této podobě balíček nepodpoří, protože představuje příliš velkou zátěž pro mladou generaci. Stát by podle nich musel vydat navíc 118 miliard eur (2,9 bilionu korun), aby udržel důchody stabilní. Poslanecká skupina je přitom natolik silná, že může schválení balíku zabránit.

Merz se o víkendu pokusil mladé konzervativce přesvědčit, aby ustoupili. Přijel proto na sjezd Mladé unie (JU), mládežnické organizace CDU/CSU, který se konal v Rustu na jihozápadě Německa. Podle německých médií ale svým projevem mnohého nedosáhl a některé členy JU spíše popudil.

Šéf skupiny osmnácti mladých poslanců CDU/CSU Pascal Reddig časopisu Stern v úterý řekl, že rebelující poslanci nadále trvají na změně návrhu. „Řešení existují, pokud o ně bude mít SPD zájem,“ zdůraznil.

Sociální demokraté odmítají změny v návrhu i odsun hlasování

Sociální demokracie ovšem změny v návrhu zásadně odmítá. Její spolupředseda a ministr financí Lars Klingbeil odmítl i to, aby se hlasování o balíčku ve Spolkovém sněmu odsunulo. To odmítá i kancléř Merz, který řekl, že by chtěl diskusi uzavřít do konce roku, aby malá důchodová reforma mohla začít platit od 1. ledna.

Jako řešení Merz navrhl, aby poslanci kromě důchodového balíčku schválili ještě doprovodnou rezoluci, která by reagovala na některé obavy mladých zákonodárců. „Rezoluce je příliš málo závazná,“ odmítl ale návrh šéf rebelů Reddig.

Balíček plní zásadní předvolební sliby všech tří stran. Kromě stabilizace důchodů, kterou prosazovala SPD, je v ní také návrh bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) na zvýšení důchodů zohledňující dobu péče o děti, má jít o takzvanou mateřskou rentu. CDU do balíčku prosadila takzvanou aktivní rentu, tedy ustanovení, které daňově zvýhodní pracující důchodce.

Kancléř Merz přitom usiluje o dalekosáhlou reformu, která by změnila celý důchodový systém po roce 2031. Vzniknout kvůli tomu má důchodová komise, která by měla výsledek své práce předložit do léta příštího roku. Německá média ovšem upozorňují, že zatím poslední důchodová komise nedosáhla kompromisu a plánovaná velká reforma systému se nakonec neuskutečnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...