Migrace si za posledních deset let vyžádala přes 63 tisíc životů. Nejtragičtější byl loňský rok, ukazují data OSN

Nahrávám video

Na „cestě za lepší budoucností“ zemřelo podle OSN za posledních deset let přes 63 tisíc běženců. Poslední zpráva Mezinárodní organizace pro migraci navíc hovoří o tom, že většina z nich utonula, skoro polovina z těchto obětí pak přišla o život ve Středozemním moři. Situace se navíc v posledních letech zhoršuje.

Vesnice Cutro na pobřeží Kalábrie se z tragédie z loňského února ještě stále nevzpamatovala. Ve čtyřmetrových vlnách tehdy ztroskotalo plavidlo, které převáželo z Turecka do Evropy 180 migrantů. Větší část z nich cestu nepřežila.

Záchranných prací se tehdy účastnil i místní rybář Vincenzo Luciano. „Skočil jsem oblečený do vody a vytáhl malého chlapce, protože jsem myslel, že žije. Byly mu tak dva tři roky,“ vzpomíná. Chlapec nepřežil, stejně jako mnoho dalších lidí.

Toto neštěstí u pobřeží Itálie přispělo k nejtragičtější roční bilanci od okamžiku, kdy OSN začala počítat oběti mezi lidmi, kteří prchají před válkou, pronásledováním nebo chudobou do jiných zemí. Od roku 2014 zahynulo při snaze utéct do bezpečí víc než 63 tisíc lidí, jen loni jich pak zemřelo přes osm a půl tisíce.

To, že jsou údaje velmi alarmující, potvrzuje mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci Jorge Galindo. „Vidíme, že i po deseti letech lidé dál umírají při hledání lepšího života,“ uvedl. Podle poslední zprávy instituce jsou tato čísla navíc pouze zlomkem z celkového počtu obětí – převážně proto, že přesná a ověřená data získává OSN jen těžko.

I u zdokumentovaných obětí se podaří ztotožnit jen třetina těl. Mimo jiné kvůli tomu, že jejich identifikaci nepovažují úřady často cílových zemí za prioritu. Týká se to i Itálie. Právě potopení dvou přeplněných lodí u jejích břehů, během nějž zemřelo přes šest set lidí, přimělo OSN, aby začala tyto oběti systematicky počítat.

Z dostupných dat vyplývá, že šedesát procent všech zemřelých utonulo. Nejvíce z nich – konkrétně 28 tisíc – pohltily vlny ve Středozemním moři. Další tisíce migrantů se pak utopily při snaze překonat hranici mezi Mexikem a Spojenými státy.

Počet mrtvých narůstá také v kanále La Manche, kde je občas pobřežní stráž okolnostmi donucena k nekompromisnímu zásahu. „Zdá se, že se Francouzi snaží donutit člun k návratu, protože kdyby to neudělali, je padesátiprocentní šance, že se utopí,“ přiblížil bývalý velitel britské pobřežní stráže Kevin Saunders.

Vlády jsou mnohdy nečinné, upozorňují analytici

Jiné vlády od podobných záchranných misí spíše ustupují. Pro srovnání – zatímco v roce 2014 vznikaly dlouhodobé operace typu Mare nostrum, postupně je evropské státy ukončují. Oficiálně z obav, že jen podporují pašování lidí.

Evropská unie začala místo toho předávat zodpovědnost za hlídání hranic a pobřeží severoafrickým zemím. Ty ovšem nepatří mezi vzory v dodržování lidských práv. „Pokud chceme, aby se příštích deset let skutečně lišilo od minulého desetiletí, musíme zajistit, aby lidé měli více příležitostí se stěhovat a žádat o azyl,“ upozornil mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci Galindo.

Takováto ochota se ovšem podle analytiků zdá být v nedohlednu. Nečinnost úřadu se snaží vynahradit třeba neziskové organizace, které však musely v posledních letech svou činnost utlumit. Mnohdy byly na vině byrokratické a právní překážky, jež jim kladly mnohé vlády – například právě italská či řecká.

To migranty ale neodrazuje. Navzdory všem nebezpečím si hledají z Afriky do Evropy jinou cestu – ta hlavní teď vede Atlantským oceánem přes Kanárské ostrovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...