Migrace si za posledních deset let vyžádala přes 63 tisíc životů. Nejtragičtější byl loňský rok, ukazují data OSN

Nahrávám video
Horizont ČT24: Zpráva o migraci
Zdroj: ČT24

Na „cestě za lepší budoucností“ zemřelo podle OSN za posledních deset let přes 63 tisíc běženců. Poslední zpráva Mezinárodní organizace pro migraci navíc hovoří o tom, že většina z nich utonula, skoro polovina z těchto obětí pak přišla o život ve Středozemním moři. Situace se navíc v posledních letech zhoršuje.

Vesnice Cutro na pobřeží Kalábrie se z tragédie z loňského února ještě stále nevzpamatovala. Ve čtyřmetrových vlnách tehdy ztroskotalo plavidlo, které převáželo z Turecka do Evropy 180 migrantů. Větší část z nich cestu nepřežila.

Záchranných prací se tehdy účastnil i místní rybář Vincenzo Luciano. „Skočil jsem oblečený do vody a vytáhl malého chlapce, protože jsem myslel, že žije. Byly mu tak dva tři roky,“ vzpomíná. Chlapec nepřežil, stejně jako mnoho dalších lidí.

Toto neštěstí u pobřeží Itálie přispělo k nejtragičtější roční bilanci od okamžiku, kdy OSN začala počítat oběti mezi lidmi, kteří prchají před válkou, pronásledováním nebo chudobou do jiných zemí. Od roku 2014 zahynulo při snaze utéct do bezpečí víc než 63 tisíc lidí, jen loni jich pak zemřelo přes osm a půl tisíce.

To, že jsou údaje velmi alarmující, potvrzuje mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci Jorge Galindo. „Vidíme, že i po deseti letech lidé dál umírají při hledání lepšího života,“ uvedl. Podle poslední zprávy instituce jsou tato čísla navíc pouze zlomkem z celkového počtu obětí – převážně proto, že přesná a ověřená data získává OSN jen těžko.

I u zdokumentovaných obětí se podaří ztotožnit jen třetina těl. Mimo jiné kvůli tomu, že jejich identifikaci nepovažují úřady často cílových zemí za prioritu. Týká se to i Itálie. Právě potopení dvou přeplněných lodí u jejích břehů, během nějž zemřelo přes šest set lidí, přimělo OSN, aby začala tyto oběti systematicky počítat.

Z dostupných dat vyplývá, že šedesát procent všech zemřelých utonulo. Nejvíce z nich – konkrétně 28 tisíc – pohltily vlny ve Středozemním moři. Další tisíce migrantů se pak utopily při snaze překonat hranici mezi Mexikem a Spojenými státy.

Počet mrtvých narůstá také v kanále La Manche, kde je občas pobřežní stráž okolnostmi donucena k nekompromisnímu zásahu. „Zdá se, že se Francouzi snaží donutit člun k návratu, protože kdyby to neudělali, je padesátiprocentní šance, že se utopí,“ přiblížil bývalý velitel britské pobřežní stráže Kevin Saunders.

Vlády jsou mnohdy nečinné, upozorňují analytici

Jiné vlády od podobných záchranných misí spíše ustupují. Pro srovnání – zatímco v roce 2014 vznikaly dlouhodobé operace typu Mare nostrum, postupně je evropské státy ukončují. Oficiálně z obav, že jen podporují pašování lidí.

Evropská unie začala místo toho předávat zodpovědnost za hlídání hranic a pobřeží severoafrickým zemím. Ty ovšem nepatří mezi vzory v dodržování lidských práv. „Pokud chceme, aby se příštích deset let skutečně lišilo od minulého desetiletí, musíme zajistit, aby lidé měli více příležitostí se stěhovat a žádat o azyl,“ upozornil mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci Galindo.

Takováto ochota se ovšem podle analytiků zdá být v nedohlednu. Nečinnost úřadu se snaží vynahradit třeba neziskové organizace, které však musely v posledních letech svou činnost utlumit. Mnohdy byly na vině byrokratické a právní překážky, jež jim kladly mnohé vlády – například právě italská či řecká.

To migranty ale neodrazuje. Navzdory všem nebezpečím si hledají z Afriky do Evropy jinou cestu – ta hlavní teď vede Atlantským oceánem přes Kanárské ostrovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 18 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 10 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...