Le Penová dočasně odešla z čela Národní fronty. Chce být nadstranická

Nahrávám video

Po postupu do druhého kola francouzských prezidentských voleb Marine Le Penová ohlásila, že dočasně pozastavuje své působení v roli šéfky krajně pravicové Národní fronty. Současně ujišťovala voliče, že z ní nemusí mít strach a že by jí ve finále měli dát přednost před soupeřem, centristou Emmanuelem Macronem, který v neděli Le Penovou porazil 24,01 ku 21,30 procentům hlasů.

„Blížíme se k rozhodujícímu okamžiku. Vždy jsem věřila, že prezident je prezidentem všech Francouzů a že má sjednocovat všechny Francouze. Ale je třeba přejít od slov k činům. Rozhodla jsem se dnes večer (v pondělí), že jako předsedkyně Národní fronty nastoupím dovolenou. Od teď nejsem předsedkyní Národní fronty. Budu nad stranickým uvažováním,“ řekla Le Penová v televizním rozhovoru.

Le Penová tím chce trochu odhodit svou minulost a minulost této strany, často považované za velmi radikální.
Jakub Nettl
zpravodaj ČT

Rozhodující duel o Elysejský palác se odehraje 7. května. Průzkumy slibují Macronovi vítězství přinejmenším poměrem 60 ku 40 procentům.

Svého soupeře označila Le Penová za člověka dosluhujícího a velice nepopulárního prezidenta Francoise Hollanda. „Jakou projevil odvahu? Kráčí po rudém koberci za lichocení tisku a s podporou všech kmotrovských sil. Výběr je jasný: Buď Francie, anebo zmizí ta Francie, kterou Francouzi milují,“ prohlásila reprezentantka krajní pravice.

Současně si postěžovala, že nynější systém ji ustavičně přeměňuje v karikaturu. „My jsme ti, co více a lépe brání demokracii. Žádný z mých kroků se neuskuteční bez lidí či proti lidem. Jedině já sama mohu zaručit ochranu Francouzů… Musíme se znovu vyzbrojit proti globalizaci a proti nezákonné konkurenci,“ hlásala a ujišťovala, že jako vlastenka hodlá bránit trikolóru a její dědictví proti Bruselu.

„Francouzi by se mne neměli bát, ani mého projektu, ale spíše programu a osobnosti Macrona,“ řekla a obvinila svého soupeře, že je stoupencem divoké globalizace, otevření pracovního trhu, masivní imigrace, ale ve svém programu nemá ani zmínku o lásce k Francii.

Le Penová je přesvědčena, že od prohry svého otce a předchůdce v čele hnutí, Jeana-Marie Le Pena, v prezidentských volbách v roce 2002 se věci hodně změnily. „Můžeme vyhrát. Vyhrajeme,“ zdůraznila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...