Kyjev má potíže s identifikací chemických látek, z jejichž použití viní Rusko

Rusko podle Ukrajiny stále častěji ve válce nasazuje chemické zbraně. Tyto látky mají být používány převážně pomocí dronů s cílem vyhnat jednotky z jejich pozic a oslabit obranu. Kyjev přitom uvádí, že se potýká s vážnými problémy při identifikaci těchto chemických látek kvůli nedostatku moderních detektorů. Podle Ukrajiny byla u nejméně dvou vojáků potvrzena smrt na otravu plynem.

Ukrajina v porovnání s předchozími měsíci, kdy dokázala rozpoznat asi polovinu použitých chemikálií, není schopná identifikovat většinu používaných látek, uvedl ukrajinský plukovník Artem Vlasjuk. V říjnu byly z 323 zaznamenaných případů ruských chemických útoků téměř všechny incidenty, s výjimkou patnácti, označeny jako „neidentifikované“, uvedl 28. října pro Kyiv Independent.

Ruští vojáci údajně používají zakázané chemické látky s cílem zasít paniku mezi ukrajinskými silami. Využívat k tomu mají především drony, které shazují plynové granáty do krytů či zákopů, aby vyhnali ukrajinské vojáky do otevřeného prostoru, kde se stanou snadným cílem pro útok dronů nebo dělostřelectva.

Plíce v plamenech

Jeden z vojáků, který serveru Kyiv Independent popsal ruský únorový útok u města Časiv Jar, uvedl, že uvnitř zákopu bylo téměř nemožné se nadechnout. Měl pocit, jako by mu hořely plíce. Na rozdíl od svých spolubojovníků neměl při útoku nasazenou masku a ústa si zakrýval mokrými ubrousky, které měnil každých pět minut. „Věděl jsem, že kdybych usnul, neprobudil bych se,“ dodal.

K útoku, který Ihor zažil, došlo v období, kdy Moskva podle Kyjeva navýšila používání chemických látek na více než čtyři tisíce zaznamenaných případů od začátku otevřené ruské invaze v únoru 2022. Podle ukrajinské armády jde o výrazný nárůst oproti několika stům případů zaznamenaných do ledna 2024.

Kyjev uvádí, že přibližně dva tisíce vojáků vyhledalo po plynových útocích lékařskou péči, u nejméně dvou vojáků byla v červenci přímo potvrzena smrt na otravu plynem. Mnoho dalších případů však mohlo zůstat nezaznamenaných, jelikož vojáci byli zabiti nebo zraněni v důsledku dezorientace.

Nedostatek detektorů

Hlavním důvodem problémů s identifikací nebezpečných látek je absence sofistikovaných detektorů. Podle Vlasjuka potřebuje Kyjev „stovky“ komplexních detektorů, z nichž každý stojí přibližně 100 tisíc až 600 tisíc dolarů (v přepočtu tedy až téměř čtrnáct milionů korun). „Je to nebezpečné jak pro naše vojáky, tak pro Ukrajinu jako celek, který nebude schopen nic dokázat na mezinárodní úrovni,“ dodal.

Právě nedostatečný počet detektorů ztěžuje Ukrajině zaznamenávat, jaké konkrétní látky ruské jednotky nasazují, v jakém množství a v jakých částech frontové linie, dodal. Pro Kyjev je ale složité přimět Západ k dodání sofistikovaných detektorů, jelikož jiné dodávky, především munice, jsou považovány za důležitější.

Identifikace chemických látek za pomoci správných detektorů je přitom podle britského experta na chemické zbraně Hamishe de Bretton-Gordona „velmi snadná“. Odhadl, že Ukrajina by mohla potřebovat „několik stovek“ ručních detektorů, z nichž každý stojí zhruba 10 tisíc až 50 tisíc dolarů (v přepočtu tedy až téměř 1,2 milionu korun).

Dostupnost plynových masek

Svědectví ukrajinských vojáků odhalují, že se na chemické útoky necítí připraveni. Většina z desítek dotazovaných vojáků napříč frontou uvedla, že nedostala moderní plynovou masku. Řada z nich navíc sdělila, že je pro ně praktičtější nosit navíc munici nebo vodu než masku, která váží okolo kilogramu. „Je to jen další váha navíc,“ sdělil pěšák z 53. samostatné mechanizované brigády v Doněcké oblasti.

Vlasjuk uvedl, že Ukrajina obdržela od začátku roku téměř sto tisíc moderních bojových plynových masek od svých západních spojenců. Dodal, že k červenci zůstávalo v zásobách asi deset až patnáct procent dodaných masek. Rovněž odmítl, že by Ukrajina široce používala masky ze sovětské éry.

Americké ministerstvo obrany potvrdilo, že poskytlo „značné množství plynových masek a další ochranné vybavení, včetně obleků, které chrání před potenciálními chemickými a biologickými hrozbami ze strany Ruska“.

Obtížné předložení důkazů

Rozeznání konkrétních látek za pomoci detektorů by Ukrajincům mohlo umožnit poskytnou důkazy o válečných zločinech ze strany Ruska a pomoci i při léčbě zasažených vojáků. Od začátku otevřené invaze byly doposud identifikovány plyny, jako je CS-plyn, slzný plyn, amoniak a chlorpikrin. Další látky zůstávají nerozpoznané.

Ukrajina uvedla, že v červenci předložila OPCW „podrobné a faktické informace o hrubém porušování ustanovení Úmluvy o chemických zbraních ze strany Ruska“. Ve svém prohlášení zdůraznila, že Moskva „výrazně zvýšila používání chemických zbraní a látek pro potlačení nepokojů“ a na bojišti na ně „silně spoléhá“. Podle podpůrných sil ukrajinské armády nyní Rusko provádí třikrát více plynových útoků měsíčně než na začátku roku.

„Můžeme odhalit CS-plyn, ale pokud nepřítel použije něco složitějšího, novějšího nebo směs, která má podobné složení, ale není to CS-plyn, nemůžeme ji identifikovat,“ uvedl Vlasjuk s tím, že předložit tak důkazy západním spojencům a OPCW je obtížné.

Organizace v květnu uvedla, že se Rusko a Ukrajina vzájemně obviňují z používání chemických zbraní, ale že „informace poskytnuté organizaci z obou stran, spolu s informacemi, které má k dispozici, nejsou dostatečně podložené“.

Britský expert de Bretton-Gordon se obává, že Rusko by mohlo konflikt eskalovat k použití smrtelnějších chemických zbraní, a proto je podle něj důležité, aby mezinárodní společenství vyzvalo k zastavení jejich používání.

Sankce

Velká Británie uvalila na ruské jednotky pro radiologickou, chemickou a biologickou obranu a jejich velitele Igora Kirillova sankce, které se vztahují také na dvě vědecké laboratoře ruského ministerstva obrany.

Šéf britské diplomacie David Lammy uvedl, že jeho země nebude „nečinně přihlížet, jak Putin a jeho mafiánský stát hrubě porušují mezinárodní právo, včetně Úmluvy o chemických zbraních“. Ministr obrany John Healey při oznámení sankcí uvedl: „Náš vzkaz Putinovi a jeho režimu je jasný: Nemůžete porušovat mezinárodní právo, aniž byste čelili následkům.“ Dodal, že Velká Británie poskytuje Ukrajině důležité vybavení a školení na ochranu obyvatel proti chemickým zbraním.

Spojené státy v květnu obvinily ruské síly z použití nebezpečných chemikálií na Ukrajině, včetně „přípravků pro potlačení nepokojů“, jako je slzný plyn, a toxického dusivého chlorpikrinu. Kreml tehdejší obvinění odmítl jako „nepodložená“.

Chemické zbraně

OPCW je globální organizací, která dohlíží na implementaci Úmluvy o chemických zbraní (CWC). Podle organizace je chemická zbraň látka, která je použita k úmyslné smrti nebo poškození prostřednictvím svých toxických vlastností.

Látka chlorpikrin, kterou podle USA Rusko použilo k „vytlačení ukrajinských sil z opevněných pozic“, je olejová látka, která byla široce používána během první světové války. Podle amerického Centra pro kontrolu nemocí (CDC) způsobuje podráždění plic, očí a kůže a může způsobit zvracení, nevolnost a průjem. Použití chemikálie ve válce je CWC výslovně zakázáno.

Američtí představitelé již dříve uvedli, že ruští vojáci během války na Ukrajině pravidelně používají slzný plyn. Ten je podle OPCW „považován za chemickou zbraň, pokud je použit jako prostředek války“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 52 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...