Izraelská armáda zůstane v Libanonu navzdory dohodě

Nahrávám video

Izraelská armáda nedokončí stahování z jižního Libanonu v šedesátidenní lhůtě dané dohodou o příměří, uvedl podle agentury Reuters úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Izraelské jednotky se podle dohody, jež na konci listopadu ukončila boje mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh, měly stáhnout do neděle. Podle Netanjahuova úřadu je důvodem rozhodnutí to, že Libanon dostatečně nenaplňuje své závazky, které z dohody vyplývají.

Postupné stahování jednotek bude v etapách pokračovat i po uplynutí lhůty, a to po domluvě se Spojenými státy, uvádí v prohlášení úřad izraelského premiéra. Podle Netanjahua byly podmínky dohody formulovány „ve vzájemné shodě, že proces stahování může pokračovat i po šedesáti dnech“. V textu dohody se však podle serveru The Times of Israel (ToI) uvádí, že proces stahování „by neměl trvat déle než šedesát dní“.

Ve čtvrtek Hizballáh prohlásil, že přítomnost izraelské armády v oblasti po uplynutí šedesátidenní lhůty je nepřijatelná. Izraelská armáda se v této souvislosti připravuje na možnost obnovení střetů s tímto proíránským hnutím, upozornil ToI.

Dohoda o příměří částečně vychází z rezoluce OSN číslo 1701, která mimo jiné požaduje odzbrojení všech nestátních skupin včetně proíránského Hizballáhu v asi třicetikilometrovém pásmu mezi řekou Lítání a hranicí s Izraelem na jihu Libanonu. Podle dohody, která začala platit 27. listopadu, se izraelská armáda musí do šedesáti dnů stáhnout z území Libanonu, přičemž jedinými ozbrojenými jednotkami v oblasti smí být pouze mírová mise OSN a libanonská armáda.

Izraelští vojáci se v současné době podle ToI nacházejí v několika vesnicích v jižním libanonském pohraničí, většinou v jeho východní části. Jednotky libanonské armády se v posledních týdnech rozmístily hlavně ve vesnicích v západním sektoru, odkud se židovský stát stáhl.

Podle USA je nutné příměří prodloužit

„Uznali jsme, že došlo k pozitivnímu posunu, kdy libanonská armáda a jednotky UNIFIL přebírají pozice Hizballáhu, jak bylo dohodnuto. Ale nedochází k tomu dostatečně rychle a je tu stále hodně práce. Proto si Izrael přeje, aby dohoda pokračovala,“ nechal se slyšet mluvčí izraelské vlády David Mencer.

Podle čtvrtečních zpráv izraelských médií Jeruzalém požádal Spojené státy, aby si mohl udržet vojenskou přítomnost v pohraničí o třicet dní déle s odůvodněním, že se zde libanonská armáda rozmísťuje příliš pomalu, což Hizballáhu umožňuje přeskupit své síly.

Příslušníci Hizballáhu oslavující vyhlášení příměří v Libanonu (listopad 2024)
Zdroj: Reuters/Mohamed Azakir

Spojené státy v pátek uvedly, že příměří je nutné dočasně prodloužit. Washington zároveň ocenil, že židovský stát začal své jednotky z Libanonu stahovat, napsala agentura Reuters. „Všechny strany mají společný cíl, aby Hizballáh již nemohl ohrožovat obyvatele Libanonu nebo jejich sousedy. K dosažení tohoto cíle je naléhavě nutné krátké, dočasné prodloužení příměří,“ sdělil podle Reuters mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes.

Hizballáh, jehož vojenské křídlo Evropská unie označuje za teroristické, začal ostřelovat sever Izraele raketami předloni 8. října v rámci podpory teroristického palestinského Hamásu, který den předtím zaútočil na jih Izraele. Konflikt eskaloval loni v září, Izrael od té doby podnikal na libanonské území četné letecké údery a 1. října zahájil pozemní operaci v jižním Libanonu. Izraelské údery zabily několik členů vedení Hizballáhu včetně jeho dlouholetého vůdce Hasana Nasralláha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA nechystají nové útoky na Írán, řekl Rubio spojencům

USA nyní nechystají nové útoky na Írán, tlak na něj budou vyvíjet jiným způsobem. Podle zpravodajského webu Axios to řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio kolegům ze spojeneckých zemí. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí naopak do Washingtonu vzkázal, že jestli se chtějí USA dočkat otevření Hormuzského průlivu, musí napravit své chyby a plnit závazky, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Velitel kurdských Syrských demokratických sil oznámil jejich rozpuštění

Velitel kurdských Syrských demokratických sil (SDF) Mazlúm Abdí v úterý oznámil jejich rozpuštění a plné začlenění do státních institucí. Učinil tak v televizním projevu vysílaném z prezidentského paláce v Damašku. Podle agentury AFP jde o naplnění dohody s prozatímním prezidentem Sýrie Ahmadem Šaráem, který usiluje o sjednocení země. Zvláštní vyslanec USA pro Sýrii Tom Barrack označil rozhodnutí za „naprosto historické“.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Imigrační agenti v USA v červenci zatkli 50 tisíc lidí, nejvíce od návratu Trumpa

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v červenci zadrželi téměř 50 tisíc lidí, jde o nejvyšší počet za jediný měsíc od návratu prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu loňského roku. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na vládní údaje.
před 3 hhodinami

Slovenská policie oznámila, že překazila útok na továrnu na drony

Slovenská policie v úterý oznámila, že příslušníci úřadu pro boj proti organizovanému zločinu (ÚBOK) překazili žhářský útok na továrnu na výrobu bezpilotních systémů. V případu stíhá tři cizince, které obvinila z obecného ohrožení na objednávku. Dva z nich byli zadrženi na Slovensku, další pak v Německu. Podle listu Denník N se terčem útoku měl stát závod společnosti Skyeton, kterou založil ukrajinský podnikatel Oleksandr Stepura.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf CIA Ratcliffe jednal v Moskvě, informovala americká média

Na utajenou schůzku do Moskvy v úterý přicestoval ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe, informovala americká média s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Zpráva přichází poté, co byl v úterý na moskevském letišti spatřen americký vojenský transportní letoun a kolona diplomatických vozidel USA. Washington ani Kreml informaci o cestě šéfa americké tajné služby do Ruska nepotvrdily. Tiskové agentury později informovaly, že letoun už odletěl.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Silná bouře připravila tisíce Litevců na několik dní o vodu a elektřinu

Silná bouře, která se o víkendu přehnala přes Litvu, připravila tisíce lidí o elektřinu, vodu, teplo i mobilní signál. Jedno z měst vyhlásilo místní stav nouze, zatímco obce začaly v pondělí vyhodnocovat škody a odklízet následky bouře. V některých oblastech za pouhých dvanáct hodin spadl téměř měsíční úhrn srážek.
před 9 hhodinami

Ukrajina získala souhlas Londýna a Paříže s výrobou střel Storm Shadow / SCALP

Ukrajina obdržela od Spojeného království a Francie kladné odpovědi ohledně předání technologií a licencí potřebných k výrobě střel dlouhého doletu SCALP / Storm Shadow. Technické týmy se nyní musí dohodnout na harmonogramu realizace projektu. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s estonským prezidentem Alarem Karisem, informoval zpravodaj stanice Suspilne Ukraine.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.