Italský prezident Sergio Mattarella rozpustil parlament. Italové půjdou předčasně k volbám 25. září, píší italská média i agentura Reuters. Premiér Mario Draghi podal ve čtvrtek ráno do rukou Mattarelly svou demisi. Prezident jej požádal, aby kabinet dočasně vedl dál. Draghiho demise se očekávala po středečním hlasování Senátu o důvěře. Premiér sice podporu senátorů získal, hlasování se však neúčastnili jeho spojenci, tři nejsilnější strany.
Mattarella řekl, že nové volby se musí konat do 70 dnů. Stanovení přesného data přenechal vládě. Italská státní televize uvádí, že volby budou 25. září, tedy o půl roku dříve, než se měly konat volby v řádném termínu.
„Období, kterým si procházíme, nám nepovoluje žádnou prodlevu ve vládnutí. Potřebujeme činy ke zvládaní ekonomické a sociální krize a rostoucí inflace,“ řekl prezident v krátkém projevu z Kvirinálského paláce.
Názory komentátorů a politiků k dalšímu vývoji
Komentátoři předních zahraničních médií jsou k politickému vývoji v Itálii skeptičtí. Španělský deník El País označil italský parlament za „sebedestruktivní“. New York Times hovoří o „konci italské éry stability a vlivu“ a vstupu do „chaotické politické sezony“. Podle francouzského Le Monde nemůže být konec éry Draghiho „horším momentem pro Itálii, eurozónu, i celou Evropskou unii“.
Ministr zahraničí Luigi Di Maio ve středu, kdy už bylo možné Draghiho rezignaci očekávat, na svém twitterovém účtu napsal, že Itálie prochází „černým dnem…, kdy politika selhala“. Lídr Ligy Matteo Salvini ve čtvrtek napsal, že „dost bylo šílenství (Hnutí) pěti hvězd a mocenských her Demokratické strany: teď ať si vyberou Italové“. Šéf liberální strany Akce Carlo Calenda naopak vývoj označil jako „nedůstojný konec katastrofálního zákonodárného sboru“ a slíbil, že bude nadále „prosazovat (Draghiho) agendu a politické způsoby“.
Podle pondělního průzkumu, pokud by se nyní v Itálii konaly parlamentní volby, vyhrála by je krajně pravicová strana Bratři Itálie, kterou vede někdejší novinářka, pětačtyřicetiletá Giorgia Meloniová. Tato strana byla od počátku vůči Draghimu v opozici.
Co tomu předcházelo
„Prezident republiky Sergio Mattarella dnes ráno v Kvirinálském paláci přijal předsedu vlády Maria Draghiho, který ho informoval o včerejší (středeční) diskuzi a hlasování v Senátu a následně znovu podal demisi a demisi kabinetu, kterému předsedá,“ píše se v prohlášení prezidentského paláce.
Nestraník Draghi již minulý čtvrtek nabídl prezidentovi svoji rezignaci poté, co ztratil podporu jedné z klíčových koaličních sil, populistického Hnutí pěti hvězd (M5S). Mattarella ale šéfa vlády požádal, aby oslovil parlament a získal tak jasný obraz o politické situaci.
Draghi ve středu při projevu prohlásil, že ve funkci zůstane, pokud se za něj postaví strany široké vládní koalice. Zmínil také podporu veřejnosti, která na něj apelovala, aby z úřadu neodstupoval.
V horní komoře, která má 321 členů, nakonec ve středu pro důvěru hlasovalo 95 senátorů a 38 bylo proti; tři z vládních stran a zároveň nejsilnější strany v Senátu hlasování bojkotovaly.
Draghiho vláda je třetím kabinetem od posledních parlamentních voleb v roce 2018. První dvě sestavil nynější lídr M5S Giuseppe Conte, tehdy ještě jako nezávislý. První vláda se mu rozpadla v létě 2019, kdy z vládní koalice odešla Liga Mattea Salviniho, tu pak v druhé Conteho vládě vystřídala do té doby opoziční středolevicová Demokratická strana (PD).
Začátkem loňského roku se Conteho druhá vláda rozpadla zejména kvůli sporům o plán obnovy ekonomiky a rozdělení peněz z unijního covidového fondu obnovy. Draghi tehdy sestavil vládu široké koalice, složenou ze stran od levého středu až po krajně pravicovou Ligu, díky čemuž nebyly nutné předčasné volby.
