Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.

Předseda vlády Grónska prohlásil, že pokud by jeho občané měli „zde a teď“ učinit takovou volbu, dali by přednost Dánsku před Spojenými státy.

Prohlášení Jense-Frederika Nielsena na společné tiskové konferenci s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou je nejostřejším vyjádřením zástupce tohoto autonomního dánského území od doby, kdy americký prezident Donald Trump obnovil svůj plán na jeho anexi, uvedl web BBC.

Trump minulý týden dokonce odmítl vyloučit použití vojenské síly pro získání ostrova. Americký ministr zahraničí Marco Rubio následně Trumpova slova mírnil a uvedl, že USA chtějí Grónsko od Dánska koupit a nyní tam neplánují podniknout vojenskou invazi.

Tak či onak, varuje Trump. Konec NATO, namítá Dánsko

Trump jako klíčový důvod, proč chce Grónsko pod svou kontrolou, uvádí bezpečnost v Arktidě. Tvrdí, že USA potřebují „vlastnit“ Grónsko, aby se mohly bránit proti Rusku a Číně. Americký prezident v posledních týdnech opakovaně hovoří o tom, že Spojené státy k zajištění své bezpečnosti nutně potřebují Grónsko vlastnit a že největší ostrov na světě, bohatý na nerostné suroviny, „tak či onak“ převezmou.

„Spojené státy potřebují Grónsko z důvodu národní bezpečnosti. Je to klíčové pro Zlatou kopuli, kterou budujeme. NATO by mělo sehrát vůdčí roli v tom, aby nám pomohlo Grónsko získat. Pokud to neuděláme my, udělá to Rusko nebo Čína – a to se nestane!“ uvedl Trump v příspěvku s odkazem na vícestupňový protiraketový štít Golden Dome (Zlatá kopule), který chce vybudovat. Součástí tohoto systému, který je inspirován izraelským štítem Iron Dome, mají být poprvé také zbraňové systémy ve vesmíru schopné zneškodnit útočící střely ve všech fázích letu.

Trump prohlásil, že NATO bude ještě silnějším odstrašujícím prostředkem, pokud bude Grónsko v rukou USA. „Z vojenského hlediska by bez obrovské síly Spojených států, kterou jsem z velké části vybudoval během prvního funkčního období a kterou teď posouvám ještě výš, NATO nebylo tak účinnou silou ani odstrašujícím prostředkem – ani zdaleka! Oni to vědí a já taky,“ dodal americký prezident s tím, že s Grónskem v rukou Spojených států bude NATO vzbuzovat větší respekt. „Cokoliv méně bude nepřijatelné,“ uzavřel.

Dánsko zvyšuje vojenskou přítomnost kolem Grónska

Dánská premiérka reagovala, že Dánsko je členem NATO a použití vojenské síly by znamenalo konec transatlantické obranné aliance. Zdůraznila, že Dánsko má v plánu posílit spolupráci v oblasti bezpečnosti v Arktidě se svými spojenci, včetně USA. Generální tajemník NATO Mark Rutte oznámil, že Severoatlantická aliance na dalších krocích vedoucích k posílení bezpečnosti v regionu pracuje.

Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska v rámci slibu posílit obranu v Arktidě. Vojenské jednotky v oblasti absolvují výcvik, který je má připravit na operace v arktických podmínkách. Cílem cvičení je posílit akceschopnost Aliance v regionu a zvýšit jeho bezpečnost. Dánské ministerstvo obrany oznámilo, že už mobilizuje své jednotky, které se cvičení v okolí ostrova zúčastní. „V nadcházejícím období to povede ke zvýšené vojenské přítomnosti v Grónsku a jeho okolí, včetně armádních letadel, plavidel a spojeneckých vojáků,“ uvedlo ministerstvo.

Švédský premiér Ulf Kristersson na síti X následně oznámil, že někteří důstojníci švédské armády na arktický ostrov už přicestovali. Stejný krok učinilo také Norsko, které dle ministra obrany Torea Sandvika vyslalo do Grónska dva zástupce ozbrojených sil, informoval Reuters. Sandvik dodal, že příslušníci norské armády se začnou podílet na plánování další spolupráce spojenců v NATO. Podle BBC se k posílení vojenské přítomnosti v oblasti připojí také Německo a Francie.

Berlín ve čtvrtek vyšle do Grónska třináct vojáků v rámci průzkumné mise společné s dalšími evropskými zeměmi, uvedla ve středu dle Reuters spolková vláda a ministerstvo obrany. Mise, o kterou požádala Kodaň, se bude konat od čtvrtka do soboty a jejím cílem je prozkoumat možné vojenské příspěvky k posílení bezpečnosti regionu, podotkl německý resort obrany s tím, že by se mohlo jednat například o námořní dohled.

Kristersson současně upřesnil, že švédští důstojníci vyslaní na žádost Kodaně jsou součástí skupiny složené z vojenského personálu několika zemí NATO. Úkolem skupiny je podle švédského premiéra příprava na plánované dánské vojenské cvičení Arctic Endurance (Arktická odolnost). Poslední vojenské cvičení v okolí Grónska se konalo minulý rok pod názvem Arctic Light 2025 (Arktické světlo 2025) a zúčastnilo se ho několik členských zemí Severoatlantické aliance. Spojené státy mezi nimi ale nebyly.

Pokud bude narušena suverenita evropské země a spojence, rozpoutá to bezprecedentní sled událostí, varoval ve středu francouzský prezident Emmanuel Macron. „Nepodceňujeme prohlášení týkající se Grónska,“ dodal. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot zároveň ve středu uvedl, že Francie otevře 6. února konzulát v Grónsku. Také řekl, že Spojené státy musí přestat Grónsko vydírat, a vyjádřil podporu Dánsku. Zdůraznil, že ostrov není na prodej.

BBC poznamenala, že USA již mají více než stovku vojáků trvale umístěných na své základně Pituffik na severozápadním cípu Grónska – zařízení, které USA provozují od druhé světové války. „Na základě stávajících dohod s Dánskem mají USA právo vyslat do Grónska tolik vojáků, kolik chtějí,“ upozornil web. Zmínil však také, že Trump minulý týden prohlásil, že nájemní smlouva nestačí – USA „musí mít vlastnické právo“ a „NATO to musí pochopit“.

Spojené státy měly během studené války v Grónsku řadu vojenských základen a zařízení napříč ostrovem, kde působilo dohromady šest tisíc amerických vojáků. Postupně ale svou přítomnost Washington redukoval, až zbyla základna jediná, na níž působí zhruba 150 amerických vojáků.

Jednání v Bílém domě, spor mezi kongresmany a názor veřejnosti

V Bílém domě se ve středu uskuteční setkání dánského ministra zahraničí Larse Lökkeho Rasmussena a grónské ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtové se šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem a viceprezidentem JD Vancem.

Spor o Grónsko a jeho budoucnost se kuriózně projevil i mezi americkými poslanci. Demokratický poslanec americké Sněmovny reprezentantů Jimmy Gomez představil návrh zákona, který by znemožnil Trumpovi naplnit jeho hrozby a koupit od Dánska Grónsko, případně se ostrova zmocnit silou. Informoval o tom server Axios. Návrh je v přímém rozporu s legislativou, kterou v pondělí představil jeho republikánský kolega Randy Fine a který by současného šéfa Bílého domu naopak zmocnil podniknout nezbytné kroky k získání této autonomní součásti Dánského království.

Gomez předložil třístránkový návrh Zákona na ochranu suverenity Grónska, který má zabránit využití prostředků z federálního rozpočtu na financování Trumpových ambicí v Grónsku. Konkrétně zakazuje využití těchto peněz na podporu „invaze, anexe, nákupu nebo jiné formy získání Grónska“ americkou vládou. Zamezuje také financování nasazení amerických vojáků na ostrově či kampaní s cílem ovlivnit veřejné mínění Gróňanů, aby podpořili převzetí ostrova Spojenými státy.

Přijetí obou návrhů, jak demokratického, tak toho republikánského, je nicméně vysoce nepravděpodobné, podotkl Axios. Obě komory Kongresu v současnosti ovládají republikáni, mnozí z nich se však staví proti Trumpově představě, aby Spojené státy obsadily Grónsko vojensky.

Snahy Trumpa získat Grónsko schvaluje sedmnáct procent Američanů, ukázal průzkum společnosti Ipsos, uvedla agentura Reuters. Většina republikánů i demokratů se staví proti použití vojenské síly k nabytí ostrova a více než polovina respondentů věří, že Trumpovy kroky mohou ohrozit NATO.

Historické zvyklosti Gróňanů

Agentura AFP se věnovala názorům samotných Gróňanů na jejich budoucnost i dlouhodobému směřování země. Napsala, že Grónsko, které je součástí Dánského království, se chce osamostatnit. Ačkoliv je cesta k samostatnosti podle agentury jasně daná, představitelé tohoto arktického ostrova postupují opatrně, a to i pod drobnohledem amerického prezidenta Donalda Trumpa.

„S našimi grónskými spoluobčany máme dohodu, podle které o své budoucnosti rozhodují svobodně,“ vysvětluje historik a bývalý diplomat Bo Lidegaard. „Pokud by jejich rozhodnutí nebylo učiněno svobodně a bez nátlaku, znamenalo by to pro nás porušení všeho, za čím stojíme a na čem jsme se s Gróňany dohodli,“ dodává. Podle něj tedy nepřipadá v úvahu ustoupit americkému tlaku a prodat území, které opakovaně deklaruje, že není na prodej.

Ani Dánsko nemá v úmyslu držet ostrov za každou cenu, tvrdí AFP. Grónsko je autonomní od roku 1979. Předtím bylo dlouhou dobu kolonií a následně krajem Dánského království. Dánská premiérka Frederiksenová zdůraznila, že touha Grónska po nezávislosti je legitimní i pochopitelná, ale že se především snaží rozvíjet komunitu dánského království, jehož součástí jsou i Faerské ostrovy.

„Nyní není čas na vnitřní diskuse. Je čas na jednotu a pokračovat v budování společenství, které známe,“ prohlásil k tomu v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen.

Profesor mezinárodní politiky na Kodaňské univerzitě Ole Waever připomněl severskou tradici: „V moderní historii severských zemí platí, že pokud se nějaké území chce odtrhnout a stát se nezávislým, musí mu to být umožněno. Ať už šlo o Norsko v roce 1905, nebo Island v roce 1944, nikdy nedošlo k občanské válce.“

V ulicích Kodaně Dánové většinou souhlasí s tím, že se Grónsko může odtrhnout, pokud se na to cítí připravené. „Souhlasím s tím, aby získali nezávislost, ale myslím si, že to bude pro tak malou zemi velmi obtížné, vzhledem k tomu, že o ni usiluje tak velká země jako Spojené státy,“ říká Charlotte Moltkeová, 68letá důchodkyně.

Jak a kdy se osamostatnit?

Hlavní rysy procesu osamostatnění stanoví zákon o samosprávě z roku 2009. Kapitola osm v článku 21 stanoví, že pokud se grónský lid rozhodne požádat o nezávislost, musí být zahájena jednání mezi Nuukem a Kodaní s cílem dosáhnout dohody o podmínkách rozdělení.

Ústředním tématem diskusí je otázka finančního příspěvku ve výši přibližně 4,5 miliardy dánských korun (okolo 14,6 miliardy korun českých), který Dánsko každoročně vyplácí Grónsku. Tato částka tvoří více než pětinu grónského HDP. Dohodu, schválenou dánským i grónským parlamentem, musí v posledním kroku potvrdit sami Gróňané v referendu.

Zpráva Dánské národní banky upozorňuje na dva problémy Grónska. Tím prvním je, že grónské hospodářství stojí téměř výhradně na rybolovu. Druhý problém se týká populace ostrova, protože ten bude muset čelit důsledkům stárnutí obyvatelstva. „Nemyslím si, že jsou v pozici, kdy by mohli být ekonomicky nezávislí. Ale pokud to chtějí zkusit, samozřejmě ať jdou do toho. Není na nás, abychom o tom rozhodovali,“ míní 24letý dánský student Joachim Ziegler.

Ačkoliv jsou Gróňané v drtivé většině pro nezávislost, k myšlence rychlého odtržení jsou spíše zdrženliví. Rychlý proces prosazuje pouze opoziční strana Naleraq, která v posledních volbách získala téměř čtvrtinu hlasů. „Vím, že my Gróňané všichni chceme být nezávislí, ale k tomu je třeba mít plán,“ řekla AFP podnikatelka Inger Olsvig Brandtová z grónského hlavního města Nuuk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...