Google má zaplatit stamiliony dolarů za porušení soukromí uživatelů

Porota federálního soudu rozhodla, že společnost Google ze skupiny Alphabet musí zaplatit 425 milionů dolarů (8,9 miliardy korun) za porušení soukromí uživatelů. Google podle soudu pokračoval ve sběru dat od milionů lidí, kteří v nastavení účtu vypnuli funkci sledování, uvedla agentura Reuters. Google jakékoli pochybení odmítá a hodlá se odvolat.

Soudní proces se týkal obvinění, že technologický gigant se po dobu osmi let připojoval k mobilním zařízením uživatelů, aby shromažďoval, ukládal a využíval jejich data, čímž porušoval vlastní závazky související s nastavením Web & App Activity. Uživatelé původně požadovali odškodnění přes 31 miliard dolarů (650 miliard korun).

Porota uznala Google odpovědným ve dvou ze tří žalob o porušení soukromí podaných žalobci. Zároveň ale rozhodla, že firma nejednala se zlým úmyslem, takže nemusí platit žádné dodatečné sankční odškodnění.

Mluvčí Googlu Jose Castaneda avizoval, že společnost se plánuje odvolat. Podle něj rozhodnutí nebere v úvahu, jak produkty firmy fungují. Zdůraznil, že nástroje Googlu pro ochranu soukromí dávají lidem kontrolu nad jejich daty, a když vypnou personalizaci, Google jejich volbu respektuje.

Hromadná žaloba z roku 2020

Právník zastupující uživatele David Boies naopak podotkl, že jeho klienti jsou s verdiktem poroty spokojeni.

Hromadná žaloba podaná v červenci 2020 tvrdila, že Google pokračoval ve sběru dat uživatelů i přesto, že měli v nastavení tuto funkci vypnutou, a to prostřednictvím spolupráce s aplikacemi, jako jsou Uber, Venmo nebo Instagram od firmy Meta, které využívají určité služby Google Analytics.

Google při soudním procesu uvedl, že shromážděná data byla „neosobní, pseudonymní a uložena na oddělených, zabezpečených a šifrovaných místech“. Společnost dodala, že data nebyla spojena s účty Google ani s identitou konkrétních uživatelů.

Federální soudce Richard Seeborg schválil, aby se případ vedl jako hromadná žaloba, která zahrnuje přibližně 98 milionů uživatelů Googlu a 174 milionů jejich zařízení.

Google čelil i dalším žalobám týkajícím se ochrany soukromí. Na počátku tohoto roku se dohodl na mimosoudním vyrovnání téměř za 1,4 miliardy dolarů (asi 29 miliard korun) s Texasem kvůli obviněním, že porušil státní zákony o ochraně soukromí. Loni v dubnu se Google dohodl, že zničí miliardy záznamů o soukromých aktivitách uživatelů při prohlížení internetu, aby urovnal žalobu, která tvrdila, že firma sledovala lidi, kteří si mysleli, že si prohlížejí internet soukromě. A to včetně těch, kteří využívali režim incognito.

Vysoká pokuta ve Francii

Internetový gigant aktuálně čelí finanční sankci i v Evropě. Francouzský úřad pro ochranu osobních údajů CNIL totiž ve středu uložil vysoké pokuty internetovému prodejci rychlé módy Shein a právě Googlu. Shein má zaplatit 150 milionů eur (3,7 miliardy korun) a Google 325 milionů eur (7,9 miliardy korun).

Firmy podle úřadu nepožádaly uživatele o svobodný a informovaný souhlas předtím, než do jejich prohlížečů umístily reklamní cookies. Pokuty patří k nejvyšším, jaké CNIL dosud uložil, napsala agentura AFP. Společnosti se proti rozhodnutí mohou odvolat.

Cookies jsou malé soubory, které webům a inzerentům umožňují identifikovat jednotlivé uživatele a sledovat jejich chování na internetu. Google podle CNIL uživatelům služby Gmail zobrazoval reklamy a používal cookies bez jejich souhlasu.

Úřad kromě pokuty uložil Googlu, aby do šesti měsíců zajistil, že se reklamy mezi e-maily v příchozí poště uživatelů Gmailu nebudou zobrazovat bez jejich předchozího souhlasu a že lidé při vytvoření účtu poskytnou platný souhlas s umístěním reklamních sledovacích souborů. Pokud by Google či jeho irská pobočka lhůtu nedodržely, hrozila by jim pokuta sto tisíc eur (asi 2,5 milionu korun) za každý den prodlení.

Google uvedl, že rozhodnutí úřadu aktuálně přezkoumává, a zdůraznil, že uživatelé vždy mohli sami kontrolovat reklamy, které se jim zobrazují. Společnost také uvedla, že během posledních dvou let provedla změny, aby vyhověla požadavkům CNIL, například umožnila snadnější odmítnutí personalizovaných reklam při zakládání účtu a upravila způsob zobrazování reklam v Gmailu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
Právě teď

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 19 hhodinami
Načítání...