Evropa mluví o Marshallově plánu pro 21. století. Má zrekonstruovat ukrajinskou ekonomiku

Nahrávám video

Tématem berlínské konference, kterou hostili německý kancléř Olaf Scholz společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, byl plán poválečné rekonstrukce Ukrajiny. Scholz mluvil o vytvoření Marshallova plánu pro 21. století a že je to generační úkol, který musí začít hned. Na tom se s ním von der Leyenová shodla a dodala, že by měl vzniknout nejlépe ještě do konce roku. Podle ekonoma Petra Zahradníka však nesmí dojít k jakémusi neokolonialismu, kdy si státy rozeberou to nejlepší z Ukrajiny, řekl v Horizontu ČT24.

„Nemůžeme ztrácet čas, rozsah destrukce je ohromný. Světová banka odhaduje náklady na škody na 350 miliard eur,“ oznámila na konferenci von der Leyenová. Kyjev tvrdí, že oprava škod způsobených ruským bombardováním vyjde jeho zemi až na 750 miliard dolarů.

Političtí lídři, zástupci hospodářského sektoru a vývojáři z desítek zemí světa představili svou vizi budoucí Ukrajiny jako člena Evropské unie, který bude patřit k zemím stavějícím na moderních technologiích, a jako hlavního vývozce zelené energie na kontinentu. 

„Rakety a útoky íránských dronů zničily víc než třetinu energetického sektoru. A to nás čeká zima. Stále tomu můžeme čelit. To je podle mě cílem této konference. Žádám vás, abyste to všechno zvážili,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přes videohovor.

Rekonstrukce bude stát násobky ročního ukrajinského HDP, tvrdí ekonom

Podle ekonoma Zahradníka však odhad Světové banky pochází zhruba z poloviny letošního roku. „Od té doby bohužel kvůli válce ukrajinské hospodářství a infrastruktura utrpěly další ztráty, netroufám si tvrdit, že až dvojnásobné, ale mezi 350 a 750 miliardami to bude,“ míní.

Zahradník nicméně podotkl, že dva typy finanční podpory se realizují už v současné době – jednak je to podpora kyjevských vojenských výdajů a  jednak je to podpora, která je určena na to, aby Ukrajina mohla fungovat v reálném čase, tedy makrostabilizační podpora. „Ta v součtu jak ze zdrojů EU, tak jednotlivých členských států dosahuje zhruba 19 miliard eur a samozřejmě na to musí navazovat to, že až jednou nastane příměří, tak bude zapotřebí ukrajinskou ekonomiku postavit na nohy,“ předesílá ekonom.

Za rok 2021 ukrajinský HDP činil podle Zahradníka zhruba 160 miliard eur. Z hlediska nákladů rekonstrukce je tedy potřeba se bavit o násobcích stávajícího HDP. „Jde o velice robustní částku, kterou ukrajinská ekonomika není schopna v krátkém čase mobilizovat. Má jít o rekonstrukci směrem k zelené energetice a k tomu, aby Ukrajina přispěla energetické soběstačnosti a odolnosti Evropy a současně se stala velmi významným přispěvatelem technologického rozvoje. To je oblast, kde Evropa vůči Spojeným státům i Číně poměrně silně zaostává. A Ukrajina zejména z pohledu lidských zdrojů má dost slušné vybavení k tomu, aby Evropě mohla pomoci,“ domnívá se ekonom. 

Podpora produkce obilí

Ukrajina je hlavní obilnicí Evropy a i značné části světa, takže investice i do tak prozaických oblastí, jako je zemědělská produkce, budou také potřeba, myslí si Zahradník. „Mám pocit, že kapitola dostatku a dostupnosti potravin ještě neskončila. Řekněme, že ten budíček zvonil hodně v průběhu léta, teď pod vlivem energetické situace to téma však není až tak akcentováno.“

„Myslím si, že uvidíme v další části podzimu, případně zimě, zda se zhruba patnáctiprocentní podíl Ukrajiny na globální produkci obilí nějakým způsobem projeví. K tomu je potřeba také dodat, že Rusko má podíl pětadvacet procent. Takže zcela určitě těch sektorů, které budou hodny podpory, je více, a platí to v celém řetězci od těch elementárních věcí, jako je zemědělství, až po ty velmi sofistikované, jako je digitalizace nebo čistá energetika,“ míní Zahradník.

Realizace je podle něj jedna fáze a je potřeba ji neuspěchat, jakási institucionální příprava je však vhodná. „Každá paralela skřípe, ale již na konci druhé světové války črtaly Spojené národy způsob, jakým ekonomicky dojde k obnově Evropy, a na základě toho ten originální Marshallův plán mohl začít fungovat. Úspěch původního Marshallova plánu nespočíval pouze v robustní podpoře zejména ze strany USA, ale i ve schopnosti řídit prostředky, mít dobrého režiséra, který je schopen identifikovat priority a alokovat zdroje tam, kde je potřeba. Navíc tehdy do zemí, které byly ještě nedávno v Evropě ve válce nepřáteli,“ vysvětlil ekonom.

Zahradník ovšem uvedl, že pokud by však Marshallův plán pro Ukrajinu měl být založen na základě myšlenek predátorského uzmutí ukrajinského území nebo jakéhosi modelu neokolonialismu, bylo by to velmi špatné. „Ukrajina je i v evropském kontextu velký stát a je zapotřebí ji do toho vtáhnout jako partnera. A současně jako partnera, který má na druhé straně jakési jednotné těleso. Pokud si jednotlivé státy budou brát z té bonboniéry ukrajinské ekonomiky ty části, které se jim nejvíce hodí, tak to nebude ideální pro konečný úspěch tohoto plánu,“ završil své úvahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoMexická města se před fotbalovým šampionátem potýkají s protesty

Organizátoři mají už jen hodiny na to zajistit hladký chod mistrovství světa ve fotbale. Zatímco přílety do USA poznamenaly přísné kontroly, v Mexiku proběhly protesty učitelů za lepší platy. Mimo jiné i ve městě Guadalajara, kde se v noci na pátek SELČ utká český tým s Jižní Koreou. Demonstrovala i organizace sdružující lidi z chudinských čtvrtí, která tamním úřadům vyčítá, že utrácejí na špatných místech. Vláda na kritiku odpovídá statistikou, podle které v zemi v posledních letech výrazně ubylo lidí žijících pod hranicí chudoby. V Mexiku ale dál panují obrovské sociální rozdíly, které jsou viditelné právě i v Guadalajaře, kde na dohled míst s rozpadající se infrastrukturou vyrůstají nové věžáky. Vedení druhé největší aglomerace Mexika tvrdí, že chce město představit jako centrum technologií a inovací. Pořádání nejsledovanější sportovní akce planety ale znamená, že pozornosti neuniknou ani jeho problémy.
před 7 mminutami

SledujtePapež otevírá věž baziliky Sagrada Família v Barceloně

Papež Lev XIV. se účastní otevírání nejvyšší kostelní věže na světě, která je součástí chrámu Sagrada Família v Barceloně. Na své dokončení stavba čeká od konce 19. století, tehdy své vize do návrhu promítl katalánský architekt Antoni Gaudí. Papež se již během návštěvy Španělska zastavil ve věznici Brians 1, která se nachází nedaleko katalánské metropole.
20:00Aktualizovánopřed 11 mminutami

Rozhodčího, kterého úřady připravily o MS, v Somálsku vítaly stovky fanoušků

Fotbalový rozhodčí Omar Abdulkadir Artan, kterého úřady po příletu nepustily do USA a znemožnily mu pískat na mistrovství světa, se po návratu do vlasti dočkal bouřlivého přivítání. Podle agentury AP na něj na letišti v Mogadišu kromě vládních činitelů a svazových funkcionářů čekalo také několik stovek fanoušků s vlajkami.
před 37 mminutami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Tisíce lidí jsou v důsledku útoků bez pitné vody. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku. Americký prezident Donald Trump nevylučuje další údery v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 2 hhodinami

„Regály jsou prázdné.“ Lidé na Krymu v panice vykupují některé potraviny

Obchody na Ruskem okupovaném Krymu zaznamenaly v minulých dnech nedostatek základních potravin poté, co je místní obyvatelé začali uprostřed logistické krize hromadně vykupovat. Omezily proto jejich prodej. Už dřív na poloostrově nastaly v důsledku ukrajinských útoků na rafinerie a zásobovací trasy problémy s dodávkami pohonných hmot, které jsou tak už jen na příděl.
před 3 hhodinami

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na estonské železnici se testovala reakce na dronový útok

Ve středu odpoledne se v Estonsku dočasně zastavily vlaky. Estonské železnice (Eesti Raudtee) a dopravce Elron v rámci celostátního cvičení nacvičovali reakci na dronový útok.
před 3 hhodinami
Načítání...