Evropa má vůči obchodnímu tlaku USA dobré trumfy, soudí Jourová

Nahrávám video
Události, komentáře: Trump mění Ameriku
Zdroj: ČT24

Nový americký prezident Donald Trump dal již ve svém pondělním inauguračním projevu najevo, že hodlá razantně měnit Spojené státy. Evropu sice ani jednou nezmínil, ale již dříve naznačil proměnu obchodní politiky a s ní i například možné zvýšení amerických dovozních cel. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a nastupující prorektorka pražské Univerzity Karlovy Věra Jourová se však domnívá, že Evropská unie může v mnoha oblastech na americký tlak efektivně reagovat a dosáhnout dobrého výsledku.

Jourová v Událostech, komentářích zmínila hlavní oblasti, ve kterých může Trump Evropu „drsně“ zasáhnout. Jde zejména o obranu a bezpečnost či vztah k ruské agresi na Ukrajině. Zde má však hlavní kompetence NATO.

Evropská komise ale může hrát silnou roli v zahraniční politice a v obchodě, zejména pokud by chtěl nový americký prezident zvyšovat cla. „Tam Evropa tahá za dobrý konec lana,“ domnívá se Jourová. Podobně vidí trumfy Bruselu v digitální politice či ve vědě a výzkumu. Šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové by zároveň doporučila, aby ke své aktivní politice vůči USA pozvala i silné evropské lídry, které Trump uznává. Tedy například italskou premiérku Giorgii Meloniovou, polského prezidenta Andrzeje Dudu nebo polského premiéra Donalda Tuska.

Celkově si Jourová myslí, že „Evropa a evropské věci nepatří mezi to, čemu pan Trump úplně dokonale rozumí“, a proto se bude snažit, stejně jako ve svém prvním prezidentském období, vnímat Evropu přes jednotlivé země. Ursula von der Leyenová tomu však může efektivně čelit, soudí bývalá místopředsedkyně Evropské komise.

Vyšší výdaje na obranu jako příležitost

Poslankyně Barbora Urbanová (STAN) v Událostech, komentářích uvedla, že Evropa nesmí být slabá ve vyjednávání s USA. „Nemáme hrát roli někoho, kdo je mezi USA a Čínou, ale usilovat o naše zájmy.“ Myslí si, že zvýšení amerických dovozních cel se dá zabránit například zvýšením exportu amerického zkapalněného plynu či zbraní do Evropy. Protekcionistický přístup USA a jejich přeorientování na Indopacifik pak může Evropu podle Urbanové vést k tomu, že zvýší výdaje na obranu, což vidí jako příležitost – i když to Evropu „bude něco stát“.

Europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě) soudí, že pokud „bychom šli do obchodní války s USA, tak nemáme šanci.“ Evropa by se podle něj měla vůči USA projevit jako partner. „Určitě budeme muset plnit své závazky vůči NATO,“ uvedl s tím, že procentní podíl výdajů se asi bude muset dál zvyšovat. Jako důvod uvedl, že bohužel „jsme dlouhodobě svou bezpečnost zanedbávali“. Zároveň se domnívá, že koordinace evropské bezpečnostní politiky se musí nadále dělat v rámci NATO, a ne ji převést pod Brusel, jak dle něj někteří usilují. U Trumpa by se pak pro Evropu inspiroval jeho odklonem od Pařížské dohody o klimatu.

Politolog New York University a zahraničně-politický poradce prezidenta Petra Pavla Jiří Pehe uvedl, že ohledně působení nového amerického prezidenta u něj převažují obavy. Čeká, že se Trump bude snažit Evropu „rozkližovat“ a bude preferovat dvoustranné vztahy s jednotlivými státy na úkor Bruselu. Pokud by se snažil najít v nové situaci nějakou dobrou zprávu, pak v tom, že EU bude muset na prezidentství Trumpa zareagovat a posílit svou obranu. „Evropa, pokud najde dostatek vůle, toho může využít k tomu, aby se více semkla.“

Místopředseda Republicans overseas ČR Marek Koten věří, že Trump vybudí Evropu k tomu, aby byla schopna se sama bránit, a že dojde k narovnání vzájemných obchodních vztahů. Současnou situaci, kdy se Spojené státy zaměří více na Čínu, vidí pro Evropu jako šokovou terapii, aby se po letech zanedbávání více věnovala své bezpečnostní situaci.

Nahrávám video
Interview ČT24: Martin Dvořák (STAN), ministr pro evropské záležitosti
Zdroj: ČT24

Také ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) soudí, že Evropa se bude muset stále více stavět na vlastní nohy a víc a víc spoléhat na to, že se bude muset chránit sama. I on očekává, že se Trump zaměří na Indopacifik a Čínu. Předpokládá zároveň, že vzhledem ke kulturní vazbě by Evropa a Spojené státy měly být nadále spojenci. „Transatlantický prostor nezmizí, jsme spojeni kulturně, je to jedna kulturní dimenze.“

V pořadu Interview ČT24 však dále řekl, že Evropa by musela dávat více na svou obranu, i kdyby nastoupil jiný prezident než Trump. Odhaduje, že v dlouhodobém měřítku mohou směřovat na vojenské výdaje tři či tři a půl procenta hrubého domácího produktu oproti současným dvěma procentům. Zároveň by měla být nyní Evropa připravena na tvrdá obchodní vyjednávání se Spojenými státy. „Naším zájmem není přistoupit na celní válku,“ dodal ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 16 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 54 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...