Evropa má vůči obchodnímu tlaku USA dobré trumfy, soudí Jourová

Nahrávám video

Nový americký prezident Donald Trump dal již ve svém pondělním inauguračním projevu najevo, že hodlá razantně měnit Spojené státy. Evropu sice ani jednou nezmínil, ale již dříve naznačil proměnu obchodní politiky a s ní i například možné zvýšení amerických dovozních cel. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a nastupující prorektorka pražské Univerzity Karlovy Věra Jourová se však domnívá, že Evropská unie může v mnoha oblastech na americký tlak efektivně reagovat a dosáhnout dobrého výsledku.

Jourová v Událostech, komentářích zmínila hlavní oblasti, ve kterých může Trump Evropu „drsně“ zasáhnout. Jde zejména o obranu a bezpečnost či vztah k ruské agresi na Ukrajině. Zde má však hlavní kompetence NATO.

Evropská komise ale může hrát silnou roli v zahraniční politice a v obchodě, zejména pokud by chtěl nový americký prezident zvyšovat cla. „Tam Evropa tahá za dobrý konec lana,“ domnívá se Jourová. Podobně vidí trumfy Bruselu v digitální politice či ve vědě a výzkumu. Šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové by zároveň doporučila, aby ke své aktivní politice vůči USA pozvala i silné evropské lídry, které Trump uznává. Tedy například italskou premiérku Giorgii Meloniovou, polského prezidenta Andrzeje Dudu nebo polského premiéra Donalda Tuska.

Celkově si Jourová myslí, že „Evropa a evropské věci nepatří mezi to, čemu pan Trump úplně dokonale rozumí“, a proto se bude snažit, stejně jako ve svém prvním prezidentském období, vnímat Evropu přes jednotlivé země. Ursula von der Leyenová tomu však může efektivně čelit, soudí bývalá místopředsedkyně Evropské komise.

Vyšší výdaje na obranu jako příležitost

Poslankyně Barbora Urbanová (STAN) v Událostech, komentářích uvedla, že Evropa nesmí být slabá ve vyjednávání s USA. „Nemáme hrát roli někoho, kdo je mezi USA a Čínou, ale usilovat o naše zájmy.“ Myslí si, že zvýšení amerických dovozních cel se dá zabránit například zvýšením exportu amerického zkapalněného plynu či zbraní do Evropy. Protekcionistický přístup USA a jejich přeorientování na Indopacifik pak může Evropu podle Urbanové vést k tomu, že zvýší výdaje na obranu, což vidí jako příležitost – i když to Evropu „bude něco stát“.

Europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě) soudí, že pokud „bychom šli do obchodní války s USA, tak nemáme šanci.“ Evropa by se podle něj měla vůči USA projevit jako partner. „Určitě budeme muset plnit své závazky vůči NATO,“ uvedl s tím, že procentní podíl výdajů se asi bude muset dál zvyšovat. Jako důvod uvedl, že bohužel „jsme dlouhodobě svou bezpečnost zanedbávali“. Zároveň se domnívá, že koordinace evropské bezpečnostní politiky se musí nadále dělat v rámci NATO, a ne ji převést pod Brusel, jak dle něj někteří usilují. U Trumpa by se pak pro Evropu inspiroval jeho odklonem od Pařížské dohody o klimatu.

Politolog New York University a zahraničně-politický poradce prezidenta Petra Pavla Jiří Pehe uvedl, že ohledně působení nového amerického prezidenta u něj převažují obavy. Čeká, že se Trump bude snažit Evropu „rozkližovat“ a bude preferovat dvoustranné vztahy s jednotlivými státy na úkor Bruselu. Pokud by se snažil najít v nové situaci nějakou dobrou zprávu, pak v tom, že EU bude muset na prezidentství Trumpa zareagovat a posílit svou obranu. „Evropa, pokud najde dostatek vůle, toho může využít k tomu, aby se více semkla.“

Místopředseda Republicans overseas ČR Marek Koten věří, že Trump vybudí Evropu k tomu, aby byla schopna se sama bránit, a že dojde k narovnání vzájemných obchodních vztahů. Současnou situaci, kdy se Spojené státy zaměří více na Čínu, vidí pro Evropu jako šokovou terapii, aby se po letech zanedbávání více věnovala své bezpečnostní situaci.

Nahrávám video

Také ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) soudí, že Evropa se bude muset stále více stavět na vlastní nohy a víc a víc spoléhat na to, že se bude muset chránit sama. I on očekává, že se Trump zaměří na Indopacifik a Čínu. Předpokládá zároveň, že vzhledem ke kulturní vazbě by Evropa a Spojené státy měly být nadále spojenci. „Transatlantický prostor nezmizí, jsme spojeni kulturně, je to jedna kulturní dimenze.“

V pořadu Interview ČT24 však dále řekl, že Evropa by musela dávat více na svou obranu, i kdyby nastoupil jiný prezident než Trump. Odhaduje, že v dlouhodobém měřítku mohou směřovat na vojenské výdaje tři či tři a půl procenta hrubého domácího produktu oproti současným dvěma procentům. Zároveň by měla být nyní Evropa připravena na tvrdá obchodní vyjednávání se Spojenými státy. „Naším zájmem není přistoupit na celní válku,“ dodal ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...