Šéf ukrajinské armády Mychajlo Drapatyj je ve funkci přesně tři měsíce – stihl za ně provést „čistky“ v generálním štábu i armádě, odklonit se od „mikromanagementu“ svého předchůdce a připravit válečný plán na roky dopředu, který tamní velitelé postrádali. První měsíce Drapatého ve funkci popsala Ukrajinska pravda, on sám o své práci prakticky neinformuje.
„K záložnímu praporu nebylo nikdy převedeno tolik důstojníků jako za poslední měsíc a půl. Během jednoho dne do něj bylo z vedení pro mezinárodní spolupráci generálního štábu převeleno asi patnáct důstojníků,“ sdělil serveru Ukrajinska pravda (UP) zdroj seznámený se situací uvnitř systému.
Ukrajinský portál píše, že Drapatyj zahájil „čistku“ jak v generálním štábu, kde si chce udržet lidi s bojovými zkušenostmi a schopnostmi vést vojska, tak v armádě, kde jsou změny dle UP „už dávno namístě“.
Drapatyj rovněž „rehabilitoval“ důstojníky, kteří byli za dob jeho předchůdců odvoláni z velení vojsk. Ukrajinska pravda také zmiňuje, že výsadkáři převzali velkou řadu vedoucích pozic, zejména v pozemních silách.
Odklon od „mikromanagementu“
První slovo, kterým velitelé brigád a sborů popisují první měsíce práce Drapatého ve funkci velitele ukrajinských ozbrojených sil, je „svoboda“. Drapatyj, který se do povědomí veřejnosti dostal v roce 2014, kdy bojoval proti Ruskem koordinovaným silám v Mariupolu, byl už před nástupem do nové funkce před třemi měsíci oblíbený u části vojska a měl pověst „lidského velitele“. Podle UP tak představuje pravý opak svého předchůdce Oleksandra Syrského.
Personálním změnám v ukrajinském vojenském vedení předcházela několikadenní vlna protestů, které vypukly po odvolání ministra obrany Mychajla Fedorova. Demonstranti původně požadovali jeho návrat do funkce, později začali žádat také odvolání Syrského. Fedorova nahradil Jevhen Chmara.
„Vybudoval takový systém, v němž všechno závisí na něm,“ řekl Ukrajinské pravdě (UP) k působení Syrského jeden z vysoce postavených lidí ve vojenských kruzích. Syrskyj podle něj některým velitelům brigád říkal, jak a kde bojovat, a to až po souřadnice, kde zaujmout pozice.
Drapatyj se rozhodl pro jiný přístup. Zaměřil se na decentralizované velení a od předešlého „mikromanagementu“ se odklonil. Vrchní velitel tak nyní neřídí jednotky přímo, ale tak, jak to určuje vojenská hierarchie.
Upuštění od „manuálního řízení“ brigád a sborů s sebou přineslo další změnu – Drapatyj nyní neposlouchá několik hodin denně všechny velitele. Tento přístup mu šetří čas a zabraňuje zbytečnému šíření informací.
Syrskyj každý den vyslechl zprávy od všech a mohl dávat konkrétní pokyny ohledně vývoje situace, zejména ohledně toho, jakým směrem je třeba postupovat – to znamená, že se soustředil na kontrolu plnění stanovených úkolů, píše UP. Podle Drapatého je to úkolem velitelů jednotlivých vojenských uskupení, on se naopak soustředí na strategické a systémové otázky.
„Pokud velitelé s Drapatým hovoří, nezajímá ho standardní hlášení o tom, co se stalo, ale statistiky, analýza problémů, hledání řešení – tedy jaké podmínky musí konkrétní velitel vytvořit, aby mohl splnit úkol. A tak to má být,“ sdělil UP jeden z vysoce postavených důstojníků v armádě.
Klíčová bitva o Donbas
Drapatyj hned po svém příchodu do funkce reorganizoval systém seskupení vojsk. Nyní na frontě funguje šest takových seskupení – čtyři z nich již existovala, dvě vytvořil Drapatyj. Právě od nově vzniklých seskupení se očekává, že povedou obzvláště těžké boje v Doněcké oblasti – o Kramatoskou aglomeraci a Dobropillju.
„Bitva o Donbas je naše i jejich (agresora) priorita číslo jedna. Nemůžeme odtamtud odejít,“ řekl UP vysoce postavený zdroj.
Doněcká oblast byla „rozdělena“ mezi brigádu Azov a takzvanou „Trojku“, tedy třetí brigádu. Vojáci mezi sebou žertují, že rivalita uskupení se tímto krokem ještě více vyostří. Obě brigády prý chtějí předvést co nejlepší výsledek.
„Jedná se bezpochyby o účinné manažerské rozhodnutí, jehož výsledky již vidíme,“ sdělil UP jeden z důstojníků.
Situace v Záporoží
V kontextu reorganizace vojenských uskupení zmiňuje UP ještě jeden směr, konkrétně jižní na Záporoží.
UP v souvislosti s tím upozorňuje, že letos v létě předchozí vrchní velitel Syrskyj odvolal velení 7. sboru výsadkových útočných jednotek ze směru na Dobropillju a vyslal jej na nečekanou misi do Volyně, a to s cílem odrazit potenciální útok ze sousedního Běloruska.
Drapatyj po nástupu do funkce toto rozhodnutí zrušil a přesunul velení sboru do Záporoží (což 7. sbor podle UP uvítal, protože ve Volyni pro něj objektivně nebylo co dělat). Jde o to, že Rusové nadále soustřeďují síly v Huljajpoli, aby podle informací UP z této obce vytvořili velkou smyčku k obklíčení samotného města Záporoží.
„Huljajpole se pro Rusy stalo logistickým odrazovým můstkem pro další ofenzivu na jihu Ukrajiny. Poté, co v létě 2026 dočasně město dobyli, využívají ho k hromadění vojáků, techniky a přípravě nových útoků. V průmyslových objektech, hangárech a sklepech výškových budov soustředí svůj personál,“ uvedla tento měsíc ukrajinská armáda.
Ruský vládce Vladimir Putin tvrdí, že ukrajinské síly v současné době ovládají pouze 16,5 procenta Záporožské oblasti. Podle Institutu pro studium války (ISW) však Kyjev drží 24,6 procenta tohoto regionu. ISW také minulý týden informoval o tom, že agresor je od města Záporoží vzdálený nejméně 20,95 kilometru.
„O frontě jako takové jde dnes mluvit jen s nadsázkou. V řadě úseků je mezi oběma stranami klidně deset a více kilometrů hluboká ‚kill zóna‘, která je plně pod kontrolou dronů. Tento prostor je maximálně transparentní, obě strany mají velmi dobrý přehled o tom, co se v pásmu linie dotyku odehrává,“ popsal dříve pro ČT24 analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Nové zásady
V prvních měsících se tým Drapatého zabýval dalšími otázkami, které jsou pro armádu zásadní. Minulý měsíc zveřejnil zásady, podle kterých chce ukrajinským ozbrojeným silám velet.
Soubor uvádí, že velitelé jsou povinni rozlišovat mezi rozhodností a bezohledností, protože „lidé jsou nejcennějším bojovým potenciálem armády“. Hlavní prioritou je pro Drapatého ochrana země a těch, kteří v ní žijí.
V dokumentu se také zdůrazňuje, že vojenská služba by se měla stát předvídatelnou. List deklaruje záměr změnit systém odvodů, výcviku, služby, rotace, udržování a propouštění vojenského personálu tak, aby zajišťoval bojovou připravenost vojsk a zároveň zohledňoval potřeby samotného vojenského personálu a společnosti.
Drapatyj v dokumentu také zdůraznil, že Kyjev musí dosáhnout dlouhodobého a spravedlivého míru a vytvořit takové ozbrojené síly, aby v budoucnu žádný agresor neměl důvod považovat útok na Ukrajinu za přijatelný způsob dosažení svých cílů.
První válečný plán svého druhu
Ukrajinska pravda zároveň upozornila na další dokument – od dvou vysoce postavených zdrojů se dozvěděla, že tým Drapatého připravil pravděpodobně první „válečný plán“ svého druhu. Už několik týdnů jej údajně projednává Rada národní bezpečnosti a obrany.
Právě na absenci této strategické vize si velitelé v rozhovorech s UP pravidelně stěžovali. „Jak můžeme postupovat vpřed, když neznáme konečný cíl? Pokud chceme například dobýt Mariupol, kdy a co pro to budeme dělat?“ ptali se tehdy.
„Potřebujeme dlouhodobou strategii na třicet let, abychom my jako velitelé věděli, kam se máme ubírat,“ zdůraznili v rozhovoru s UP představitelé jednoho ze sborů.
