Do konce přechodného období zbývá 45 dní. Jednání mezi Británií a EU jsou ve finále, tvrdí zdroj BBC

Nahrávám video

Na přelomu prosince a ledna skončí přechodné období po odchodu Velké Británie z Evropské unie. Rozhovory Londýna a Bruselu o budoucích vztazích nebo obchodní dohodě mezi EU a Británií budou zřejmě pokračovat i v tomto týdnu. Zdroj BBC tuto fázi vyjednávání označil za závěrečnou, i když nadále trvají rozpory v otázkách rybolovných práv, ochrany životního prostředí, práv zaměstnanců či pravidel hospodářské soutěže.

Podle zahraničního zpravodaje ČT Bohumila Vostala zásadní část rozhovorů mezi Bruselem a Londýnem nastává v době, kdy britský premiér Boris Johnson oznámil, že se musí uchýlit do domácí karantény. Minulý týden se totiž setkal s poslancem, kterému později vyšel pozitivní test na koronavirus.

Britský ministerský předseda tak vládu řídí z domácí karantény. „V pondělí zbývá přesně 45 dnů do konce přechodného období. Nikdo ale nemůže zaručit, zda Británie odejde z jednotného evropského trhu, který pomáhala roky budovat,“ popisuje zpravodaj.

Na konečné usnesení obou stran čekají také ostrovní podniky. „Podle aktuálního průzkumu řada malých, středních i velkých podniků není na případné změny dostatečně připravena. Problémy by čekaly i evropské podniky, nejistota přetrvává,“ dodal Vostal. 

Frost: Pokud Británie nebude kontrolovat své zákony, vody i obchod, dohoda nebude

Hlavní britský vyjednavač David Frost před odjezdem do Bruselu na Twitteru prohlásil, že „Británie převezme kontrolu nad svými zákony, obchodem a vodami“, což je podstatou brexitu, tvrdí Vostal. Pokud se tak prý nestane, žádná dohoda nebude. Britští rybáři byli symbolem už dříve během kampaně za brexit. Dlouhodobě si totiž stěžovali na to, jak fungovaly evropské kvóty na rybolov.

„Brusel by byl nejraději, kdyby panoval status quo a unijní rybáři by měli stejný přístup do britských vod jako doposud. To ale Londýn odmítá,“ popisuje Vostal. Johnson podle britského tisku nicméně uvedl, že rybáře z Británie neopustí a bude za ně „bojovat“.

Co se týče pravidel volné hospodářské soutěže, vyjednávání se rovněž příliš neposunula. Londýn i nadále vzkazuje Bruselu, ať zapomene, že se bude řídit evropským dohledem. EU naopak tvrdí, že je potřeba zajistit, aby Londýn nezneužíval svého pobrexitového postavení a aby unijní firmy nečelily nekalé soutěži.

Spory blokují uzavření dohody už od ledna

Témata rybolovných práv, hospodářské soutěže a dohledu nad řešením sporů blokují dosažení dohody již od chvíle, co po lednovém odchodu Británie z evropského bloku začaly obě strany jednat o podobě svých dalších vztahů. Po skončení přechodného období v případě „divokého“ rozchodu zatíží obchodování přes Lamanšský průliv cla a kvóty.

„Myslím, že máme poslední týden až deset dní. Pokud během nich nenastane zásadní průlom, tak jsme vážně v problémech a podle mě obrátíme pozornost k přípravě na komplikace, které přinese neuzavření dohody,“ řekl v pondělí irskému rozhlasu irský ministr zahraničí Simon Coveney.

„Chceme, aby naše budoucí spolupráce byla otevřená, ale férová,“ napsal před začátkem pondělního  kola rozhovorů na Twitteru Frostův unijní protějšek Michel Barnier, podle něhož je EU připravena „trpělivě, odhodlaně a s respektem“ pokračovat v jednáních. Sedmadvacítka zemí dává dlouhodobě najevo, že zvláště v oblastech pravidel hospodářské konkurence a rybolovných práv v britských vodách požaduje od Londýna ústupky, pokud Británie chce plný přístup na jednotný unijní trh.

„Naše nepřekročitelné mantinely se nezměnily a jsme připraveni na jakýkoli výsledek jednání,“ řekl televizi Sky News britský ministr zdravotnictví Matt Hancock. Londýn podle něj stále stojí o dohodu, avšak kompromisní návrh ve sporných oblastech by měl přijít spíše z unijní strany.

Ačkoli zejména otázka rybolovu obě strany stále rozděluje, někteří britští činitelé minulý týden opatrně hovořili o otevřenosti k případným ústupkům. Podle ekonomů by případný krach jednání a zavedení cel sice dopadly na obě strany, hospodářství Británie by je však i s ohledem na druhou vlnu koronaviru zřejmě odneslo daleko hůře.

Unijní činitelé upozorňují, že rozhovory se nemohou protáhnout daleko za tento týden kvůli nutnosti schválit dohodu v britském i Evropském parlamentu. EP přitom potřebuje až několik týdnů na překlad textu a jeho schválení ve výborech, než jej poslanci mohou dostat ke schválení na schůzi plánované na polovinu prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...