Americký prezident Donald Trump potvrdil, že USA provedly údery ve Venezuele. Tamní vůdce Nicolás Maduro byl podle něj s manželkou zadržen a letecky transportován ze země. Sérii hlášených výbuchů v několika venezuelských státech včetně metropole Caracasu označila tamní vláda za americký útok proti vojenským a civilním cílům a informovala o tom, že Maduro vyhlásil výjimečný stav.
„Spojené státy americké úspěšně provedly rozsáhlý útok proti Venezuele a jejímu lídrovi, prezidentovi Nicolási Madurovi, který byl, spolu se svou manželkou, zadržen a letecky transportován ze země,“ uvedl Trump. Podrobnosti slíbil uvést na tiskové konferenci, kterou do svého floridského sídla Mar-a-Lago svolal na 11:00 místního času (17:00 SEČ).
Venezuelská vláda neví, kde se Maduro a jeho manželka Cilia Floresová nacházejí, uvedla venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová. Chce od Spojených států důkaz, že oba žijí.
Trump tvrdí, že operace byla ve shodě s americkým právem. Stanice CNN nicméně s odkazem na zdroj obeznámený se situací uvedla, že například výbor amerického Senátu pro ozbrojené síly nebyl o úderech informován.
Rubio prý nečeká další kroky
Republikánský senátor Mike Lee prohlásil, že mu americký ministr zahraničí Marco Rubio sdělil, že Maduro byl zatčen, aby byl ve Spojených státech souzen z trestných činů, a že související americká vojenská akce měla ochránit síly provádějící zadržení Madura.
Dále uvedl, že akce pravděpodobně spadá do výslovné pravomoci prezidenta chránit americké síly před probíhajícím nebo bezprostředně hrozícím útokem. „(Rubio) neočekává žádné další kroky ve Venezuele, protože Maduro je nyní ve vazbě v USA,“ napsal Lee po telefonátu se šéfem americké diplomacie.
Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová později uvedla, že Madura a jeho manželku obvinily úřady v New Yorku. „Budou brzy čelit plnému hněvu americké justice, na americkém území před americkými soudy,“ dodala ministryně, která je zároveň generální prokurátorkou.
Vzhledem k tomu, že USA Madura neuznávají jako venezuelského prezidenta, nebude zřejmě moci uplatnit osobní imunitu, kterou obvykle hlavy státu disponují.
Šéf Bílého domu podle agentury Reuters odpoledne středoevropského času sdělil, že se nyní rozhoduje o tom, co bude dál s vedením Venezuely.
Agentura mezitím s odkazem na čtyři zdroje obeznámené se situací informovala, že venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová se nachází v Rusku, zatímco předseda Národního shromáždění Jorge Rodríguez zůstává ve venezuelské metropoli.
„CBS News píše, že akce byla provedena speciálními silami Delta, z čehož plyne, že byl zřejmě proveden nějaký výsadek,“ dodal k zadržení Madura a jeho ženy redaktor ČT Lukáš Mathé. CBS poznamenala, že právě tyto speciální síly mimo jiné zlikvidovaly v roce 2019 v Sýrii vůdce teroristické organizace Islámský stát (IS) abú Bakra Bagdádího.
Nasazení zvláštních sil k zadržení Madura potvrdil náměstek amerického ministra zahraničí Christopher Landau. Trump po 15. hodině SEČ na stanici Fox News uvedl, že vojáci, kteří se na zadržení Madura podíleli, utrpěli jen několik zranění.
CBS: Trump nařídil útok před několika dny
Zpravodajka stanice CBS News v Bílém domě dříve uvedla, že americký prezident Trump souhlas s pozemními útoky ve Venezuele vydal před několika dny.
Podle informací CBS News byly USA připraveny k úderům na pozemní cíle ve Venezuele již o Vánocích, přednost ale dostaly údery proti teroristické organizaci Islámský stát (IS) v Nigérii. Poté ale Washington útoky ve Venezuele znovu odložil, mimo jiné kvůli nepříznivému počasí.
Možnost úderu amerických sil na pozemní cíle ve Venezuele naznačily již dřívější slova šéfa Bílého domu. Ten mimo jiné uvedl, že dny Madura jsou „sečteny“.
Americké údery naznačilo také rozhodnutí amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA), který podle AP ještě před explozemi v Caracasu zakázal kvůli „pokračující vojenské aktivitě“ komerční lety ve venezuelském vzdušném prostoru.
Venezuelská vláda: Maduro vyhlásil výjimečný stav
Venezuelská vláda uvedla, že vůdce Maduro v zemi vyhlásil výjimečný stav. Obvinila také USA z útoků na vojenské a civilní cíle a vyzvala k mobilizaci všech sociálních a politických sil. Vláda informovala o útocích nejen v Caracasu, ale také ve státech Miranda, Aragua a La Guaira. Dále uvedla, že odmítá vojenskou agresi USA a že Američané neuspějí ve snaze připravit Venezuelu o zdroje.
Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino řekl, že země se bude přítomnosti cizích vojáků bránit. „Masivní nasazení všech pozemních, vzdušných, námořních, říčních a balistických kapacit ke komplexní obraně,“ citovala AFP Padrinovo vyjádření o nasazení venezuelské armády.
Padrino dále prohlásil, že invazní americké síly znesvětily venezuelskou půdu. „Zašly tak daleko, že zaútočily střelami a raketami odpalovanými z bojových vrtulníků na rezidenční oblasti s civilním obyvatelstvem,“ řekl ministr obrany s tím, že země nyní shromažďuje informace o zabitých a zraněných.
Venezuelský ministr vnitra Diosdado Cabello, který nyní představuje „muže číslo dva“ chavistického režimu, vyzval obyvatele, aby zachovali klid a důvěřovali politickému vedení, uvedl redaktor ČT Lukáš Mathé. Zároveň dodal, že je možné, že právě Cabello určí, kam bude venezuelský režim dále směřovat.
Podle analytiků však nad bojeschopností venezuelské armády panuje velký otazník. Na základě prohlášení nejmenovaných představitelů a interních dokumentů agentura Reuters dříve napsala, že v případě americké invaze by armáda vedla guerillovou válku a snažila by se vyvolat chaos v ulicích. „V konvenční válce bychom nevydrželi ani dvě hodiny,“ řekl agentuře zdroj blízký vládě.
Údery zasáhly vojenské základny či přístav
Svědci i média uvádějí, že výbuchy ve Venezuele doprovázely zvuky připomínající přelet letadel. Série výbuchů a nízko letící letadla byly podle agentury AP slyšet v sobotu kolem 2:00 místního času (7:00 SEČ). Lidé v různých čtvrtích v reakci na to vyběhli do ulic. Caracasem podle AP otřáslo nejméně sedm explozí, a to během třiceti minut.
Služba BBC Verify podle analýzy řady videí zachycujících exploze, požáry a kouř na různých místech v okolí Caracasu odpoledne SEČ oznámila, že ověřila čtyři místa amerických úderů. Patří mezi ně zásah letecké základny generálissima Francisca de Mirandy, známé také jako La Carlota, úder v přístavu La Guaira, zásah letiště Higuerote východně od venezuelské metropole a úder na vojenskou základnu Fuerte Tiuna u Caracasu.
Deník El País dříve s odkazem na místní zdroje napsal, že úder zasáhl i objekt Cuartel de la Montaña, kde se nacházejí ostatky venezuelského vůdce Huga Cháveze.
Státní venezuelská ropná společnost PDVSA zatím nemá informace o tom, že by americké údery poničily její hlavní ropná zařízení, řekly agentuře Reuters dva zdroje z firmy. Podle nich byly těžařské aktivity i rafinace ropy v sobotu na normální úrovni. Státní společnost PDVSA má pod kontrolou venezuelský ropný sektor, který patří k nejvýznamnějším hospodářským odvětvím v zemi.
Podle Reuters však vážné škody zaznamenal přístav La Guaira u Caracasu, který však podle agentury neslouží pro operace s ropou.
Předchozí útoky zdůvodňují USA drogami
Spojené státy přesunuly do karibské oblasti největší flotilu armádních lodí a vojáků za několik desetiletí a od září tam americká armáda útočí na plavidla, která podle ní pašují drogy. Kromě Karibského moře podnikla rovněž údery na lodě plující ve východní oblasti Tichého oceánu.
Dříve tento týden kolumbijský prezident Gustavo Petro uvedl, že Spojené státy ve venezuelském přístavním městě Maracaibo bombardovaly továrnu sloužící zřejmě k produkci kokainu. Maduro útok jednoznačně nepotvrdil, USA oznámily zásah „přístavní oblasti“. V sobotu ráno Petro uvedl, že Venezuela byla napadena a čelí útoku raket. Vyzval k reakci OSN i Organizaci amerických států.
Trump dosud útoky ospravedlňoval tím, že Spojené státy jsou podle něj v ozbrojeném konfliktu s drogovými kartely, které Washington označuje za zahraniční teroristické organizace. Maduro podle USA stojí v čele obchodu s drogami a Washington jej po předloňských volbách, v nichž se domáhala vítězství opozice a režim nezveřejnil konečné výsledky, neuznává za prezidenta. Trump Madura opakovaně vyzval, aby se vzdal úřadu.
Expert: Není jasné, jak se zachovají Madurovi spolupracovníci
Jedním z cílů sobotních úderů ale byla i vojenská pevnost Tijuana přímo v centru Caracasu, zdůraznil reportér Seznam Zpráv Eduard Freisler. „Sídlí tam nejdůležitější vojenská akademie, ale má tam údajně svůj dům i bunkr Maduro a další vysoce postavení vojáci venezuelské armády,“ popsal reportér. „Tam si nemyslím, že by docházelo k nějakým drogovým obchodům. Jestli se to potvrdí, tak to byl cílený útok na některého představitele venezuelského režimu nebo vysoce postaveného armádního velitele.“
Údery proti Venezuele nevnímá americký prezident Trump „ani jako válku, ale jako něco, na co má velmoc přirozené právo,“ podotkl amerikanista Jiří Pondělíček.
Podle odborníka na Latinskou Ameriku Martina Reye zatím není jasné, jak se zachovají spolupracovníci vůdce Madura – zda zemi opustí, nebo budou spolupracovat s USA. „Neočekávám, že je to tak, že odešel nám prezident, jsme bezradní, co dělat. Zemi spravují společně a teď je otázka, jestli je lepší se stáhnout, nebo změnit přístup a začít spolupracovat s Američany,“ řekl.
Iberoamerikanista Karel Kouba z Univerzity Karlovy se domnívá, že odstranění Madura může vést k „zatvrzení“ venezuelského režimu, který bude ještě výrazněji vystupovat proti Spojeným státům. Zároveň nevyloučil, že mu po boku mohou stát i další latinskoamerické země, které „nerady vidí, když Washington v regionu silně intervenuje“.
Dodal, že režim má své podporovatele jak mezi lidmi, kteří jsou na něm závislí kvůli distribuci různých výhod, tak mezi těmi, kteří věří cílům socialistické bolívarovské revoluce. Tato část společnosti podle Kouby může představovat významnou oporu režimu při odporu vůči Spojeným státům.
Ve Venezuele bylo v poslední době podle cestovatelského systému Drozd jen několik českých občanů, uvedla v sobotu mluvčí ministerstva zahraničí Mariana Wernerová. Česká diplomacie podle ní opakovaně před cestami do této latinskoamerické země varovala kvůli nestabilní politické situaci a riziku zadržení občanů cizích států.
