Brusel chce dát automobilkám více času na splnění emisních cílů

Evropská komise navrhuje úpravu systému pokut pro automobilky, které neplní emisní cíle. Nově by měly vykazovat plnění cílů za tříleté období – doteď to bylo za každý rok. Změna by jim poskytla více času a umožnila vyhnout se placení pokut v letošním roce. Akcie evropských automobilek začaly po této zprávě sílit. Česko následně opět oznámilo, že bude usilovat o prodloužení hodnoticího období ze tří na pět let.

„Cíle zůstávají stejné. Musí tyto cíle plnit. Pro odvětví to znamená větší manévrovací prostor,“ uvedla k navrhované úpravě šéfka Komise. Vyjádřila přesvědčení, že úpravu rychle schválí Evropský parlament i Evropská rada.

Von der Leyenová v posledních týdnech o situaci v automobilovém průmyslu jednala s představiteli podniků, odborů i ekologických organizací. Podrobnosti o výsledcích rozhovorů představí Komise ve středu.

Pro letošek platí limit pro průměrné emise CO2 u vyráběných aut v jednotlivých automobilkách na úrovni 93,6 gramu na kilometr, což je o devatenáct procent méně než loni. Pokuta je pak 95 eur (zhruba 2380 korun) za každý gram nad limit krát počet registrovaných vozidel.

Výrobci automobilů již varovali, že unijní limity stanovené u emisí CO2 nemohou splnit. Připravují se tak na pokuty v řádu miliard eur. Například německá automobilka Volkswagen předpokládá, že přísnější pravidla ji budou v letošním roce stát zhruba 1,5 miliardy eur (téměř 38 miliard korun).

Český apel

Česká republika v únoru Komisi navrhla a nyní bude navrhovat znovu, aby automobilky vykazovaly plnění emisních cílů za pětileté období. „Není vina automobilek, že se mění chování spotřebitelů a že v minulém roce významně klesl počet prodaných elektrických vozidel. Myslím si, že v tomto směru je nutné změnit podmínky tak, aby automobilky mohly investovat a nemusely platit sankce, které by je naopak v porovnání s konkurencí dál znevýhodňovaly,“ řekl v pondělí ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Premiér Petr Fiala v pondělí uvedl na síti X, že vláda bude vyvíjet další tlak na přehodnocení Green Dealu. „Pokud chceme konkurenceschopnou Evropu, musíme v tlaku na revizi Green Dealu pokračovat. Chceme úplné zrušení zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035, skutečně snížit ceny energií a také pomoci obrannému průmyslu v lepším přístupu k bankovnímu financování,“ uvedl.

Na zákazu prodeje aut se spalovacími motory v zemích Unie po roce 2035 se v říjnu 2022 dohodly státy EU vedené českým předsednictvím s Evropským parlamentem.

Evropský automobilový průmysl je klíčovým odvětvím, které tvoří sedm procent HDP Evropské unie a zaměstnává na půl milionu lidí. Nyní je ale sektor v krizi, která postihuje všechny jeho části: od dodavatelů součástek až po výrobce vozů.

Podle Evropské asociace dodavatelů automobilového průmyslu CLEPA za poslední čtyři roky zaniklo v odvětví 86 tisíc pracovních míst a roční prodej aut v Evropě zůstává asi tři miliony pod úrovní z doby před pandemií covidu-19; v roce 2024 se podle Evropského sdružení výrobců automobilů ACEA prodej nových aut v EU zvýšil o 0,8 procenta na 10,6 milionu.

Levnější konkurence z Číny

Automobilky se potýkají se zpomalením poptávky po elektrických vozech a s větší konkurencí ze strany čínských rivalů, kteří expandují na zahraničí trhy.

Situace vypadá velmi vážně zejména v Německu, kde místní automobilky desítky let vyráběly úspěšné modely se spalovacím motorem. Nyní však mají spolu se svými dodavateli potíže při přechodu na elektromobily. Jedním z důvodů je nedostatek cenově dostupnějších elektrických modelů či rostoucí poptávka po hybridních vozech.

Čína ovlivnila evropský automobilový průmysl levnými elektromobily, což vyvolalo zavedení cel Evropskou unií, která mají zabránit, aby tyto vozy zaplavily evropský trh. Evropským výrobcům zatím chybí masově rozšířený levný elektromobil. Chystá ho například Volkswagen, který se ale zatím potýká s vysokými výrobními náklady.

Vysoké náklady na pracovní sílu

Evropské automobilky se zároveň potýkají s vyššími náklady na pracovní sílu, než má čínská konkurence. Podle analýzy agentury Reuters, vycházející z memoranda rady zaměstnanců, jsou například náklady Volkswagenu na pracovní sílu výrazně vyšší i ve srovnání s německou konkurencí VW.

Podíl příjmů vynaložených na pracovní sílu ve Volkswagenu sice celosvětově klesl z 18,2 procenta v roce 2020 na 15,4 procenta v roce 2023, je to ale stále relativně vysoké číslo. Značky BMW, Mercedes-Benz nebo Stellantis v roce 2023 na zaměstnance vynaložily 9,5 až jedenáct procent příjmů.

Obavy z cel

Nejistotu v tomto sektoru navíc vyvolalo také oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že zavede 25procentní „reciproční“ cla na vozy a další zboží z Evropské unie. Evropská komise uvedla, že bude reagovat „rozhodně a okamžitě proti neoprávněným překážkám volného a spravedlivého obchodu“.

V EU se aktuálně uplatňuje na vozy dovážené z USA desetiprocentní clo z hodnoty vozidla. Kupující evropského vozidla v USA zaplatí clo 2,5 procenta.

Evropský automobilový sektor zasáhlo v poslední době propouštění. Koncem loňského roku vyvolal velkou pozornost záměr koncernu Volkswagen uzavřít poprvé za dobu existence podniku část závodů v Německu, snížit mzdy a zrušit desítky tisíc pracovních míst. Později se sice značka dohodla s odboráři, že žádné německé továrny zavírat nebude, přesto hodlá v příštích šesti letech v Německu zrušit přes 35 tisíc pracovních míst.

Propouštět hodlá i Ford, který chce zrušit čtyři tisíce míst v Evropě, což odpovídá asi čtrnácti procentům jeho pracovní síly v regionu. Zdůvodnil to značnými ztrátami v posledních letech. Značka Audi připravila plán na zrušení tisíce pracovních míst mimo výrobu, navíc koncem února uzavřela svůj závod v Bruselu s třemi tisíci zaměstnanci, kde se vyrábělo pouze velké elektrické SUV Audi Q8 e-tron.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 36 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 50 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 58 mminutami

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim.
09:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 5 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 11 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...