Británie chce zpět peníze za „pohřbený plán“, Rwanda to odmítá

Zrušení dohody o deportaci migrantů z Velké Británie zpět do Rwandy neznamená podle vlády afrického státu vrácení poskytnutých peněz, vzkázal mluvčí tamní vlády Alain Mukuralinda. Předchozí britská vláda konzervativců zatím zaplatila Rwandě v rámci dohody v přepočtu zhruba sedm miliard korun. Nový labouristický kabinet od plánů upustil a počítá s tím, že Rwanda finanční prostředky vrátí.

„Dohoda, kterou jsme podepsali, nestanovuje, že bychom měli peníze vrátit,“ prohlásil Mukuralinda. Jak přitom podle agentury AFP avizovala nově zvolená britská vláda, Londýn s navrácením peněz počítá.

Nový britský labouristický premiér Keir Starmer po prvním zasedání své vlády potvrdil, že s programem deportací migrantů do Rwandy nehodlá pokračovat. Projekt předcházejícího konzervativního kabinetu předseda labouristů označil za trik a prohlásil, že tento plán je „mrtvý a pohřbený“.

Plán na omezení nelegální migrace

Projekt posílání migrantů, kteří do země přišli nelegálně, do Rwandy oznámil v dubnu 2022 tehdejší britský premiér Boris Johnson. Vláda jeho nástupce Rishiho Sunaka pak projekt prosadila i v parlamentu.

Dohoda měla pomoci vyřešit problém nelegálně přicházejících přistěhovalců. Konkrétně měla odradit africké běžence od překonávání Lamanšského průlivu na malých a vratkých pravidlech. Takové pokusy stály v minulosti život řadu z nich.

Plán britských konzervativců se měl podle serveru BBC týkat asi 52 tisíc migrantů, kteří po přesunu do Rwandy měli požádat legálně o azyl. V případě přijetí žádosti pak mohli v zemi i zůstat. Pokud by jim rwandské úřady azyl odmítly udělit, museli by se žadatelé buď pokusit zůstat v zemi jiným způsobem, nebo získat azyl jinde.

Odpůrci plánu kritizovali především jeho vysoké náklady. Podle odhadů Londýna mělo schéma dohromady vyjít až na 600 milionů liber (17,7 miliardy korun). Vyplatilo by se tedy pouze tehdy, kdyby bylo přesídlování pravidelné a ve velkých počtech migrantů, cituje plán britská BBC.

Stížnosti Irska, žaloby migrantů

Nejvyšší soud spojeného království loni v listopadu rozhodl, že je deportační zákon v rozporu s mezinárodním právem. Tehdejší britská vláda reagovala přijetím jiného zákona označujícího Rwandu za bezpečnou zemi. Ten ale podle BBC opět porušoval lidská práva, britské zákony i mezinárodní konvenci o uprchlících.

Se zákonem o povinných deportacích z Velké Británie mělo problém také sousední Irsko. Podle tamní vlády přešlo jen od dubna do země asi šest tisíc běženců ze strachu z přesídlení zpět do Afriky. Dublin už avizoval, že tyto migranty pošle zpět do Británie. Bývalá Sunakova vláda na to reagovala prohlášením, že nemá žádnou povinnost tyto lidi přijmout. Současný Starmerův kabinet se k věci zatím nevyjádřil.

V reakci na schválení zákona letos 22. dubna podali tři běženci u Londýnského vrchního soudu stížnost proti svému vystěhování. Vládní právníci nakonec skutečně potvrdili, že stěžovatelům deportace nehrozí. Další podobnou stížnost charity Asylum Aid britské soudy projednávají dál. Organizace to příliš nechápe, podle jejího vyjádření je postup „překvapivý“.

Stabilní stát s autoritativním prezidentem

Třináctimilionová Rwanda je vnitrozemský stát nacházející se v oblasti afrických velkých jezer. Tamní představitelé označují zemi za jednu z nejstabilnějších zemí kontinentu s moderní infrastrukturou.

Skupiny ochránců lidských práv však obviňují prezidenta Paula Kagameho z potlačování disentu a omezování svobody projevu. To shodou okolností v minulosti kritizovala i tehdejší britská vláda Borise Johnsona. Tedy ta stejná, která s návrhem na deportaci migrantů do Rwandy přišla.

Kagame je u moci už 24 let a pravděpodobně v úřadu zůstane i po letošním patnáctém červenci, kdy budou ve Rwandě prezidentské a parlamentní volby. Kagame a jeho příznivci jsou v nich podle AFP favorité.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 28 mminutami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 2 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 5 hhodinami

Neznámí pachatelé ukradli kamion s dvanácti tunami čokoládových tyčinek

Neznámí pachatelé ukradli na zatím nezjištěném místě mezi Itálií a Polskem asi dvanáctitunovou zásilku čokoládových tyčinek, které vyrábí švýcarský potravinářský gigant Nestlé. Podle agentury AFP o tom informoval zástupce značky. Upozornil zároveň, že kvůli loupeži hrozí před Velikonocemi nedostatek těchto čokoládových tyčinek na trhu.
před 5 hhodinami
Načítání...