Členstvím Ukrajiny v NATO bychom získali nejsilnější evropskou armádu, soudí Breedlove

Nahrávám video

Až válka skončí, ukrajinská armáda bude nejsilnější armádou v Evropě, takže je chceme mít na své straně, řekl v pořadu 90' ČT24 bývalý vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Philip M. Breedlove. Reagoval tak na otázku moderátorky Nikoly Reindlové, co by z vojenského pohledu přineslo členství Kyjeva v NATO.

Generál v pořadu řekl, že nyní mají Ukrajinci druhou nejsilnější armádu v Evropě. „Mají odvážné piloty, kteří se snaží bojovat naplno, a potřebujeme jim pomoct se lépe vybavit,“ uvedl. Vyzdvihl i velký potenciál námořnictva, kterému se daří dobře bojovat s ruskou flotilou. „Takže ukrajinská armáda brzo bude nejsilnější armádou v celé Evropě, až válka skončí, takže je chceme mít samozřejmě na své straně.“

Na případné členství Ukrajiny v NATO panují nyní rozdílné politické názory. Proti je například americký prezident Donald Trump či slovenský premiér Robert Fico a maďarský premiér Viktor Orbán. Pro jsou pak například český prezident Petr Pavel či mnohé vlády v západní Evropě.

V čem se může NATO učit od Ukrajiny a naopak

Breedlove v rozhovoru zdůraznil rovněž to, že Ukrajinci jsou dnes nejlepší v dronech a stávají se jedněmi z nejlepších v protidronové obraně. Připomněl i to, že mění také způsob boje v pozemní válce. Toho všeho dosáhli za situace, kdy budapešťským memorandem z roku 1994 přišli o jaderné zbraně a část letectva. „Na začátku války nebyla ukrajinská armáda připravena tak, jak je dnes. Podařilo se jim vybudovat opravdu úžasnou sílu právě pod tlakem válečných událostí,“ uvedl bývalý vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě.

„Musíme se od nich učit. Posíláme tam týmy, které se učí, jak bojovat s drony. Chceme využít zkušenosti, které už mají.“ Zmínil, že Severoatlantická aliance neměla logistické systémy ani výrobu munice dostatečně připraveny na tuto válku. „Zjistili jsme, že v mnoha věcech jsme připraveni nebyli. Musíme na tom více zapracovat.“

Ukrajina se pak podle generála může od NATO učit, „jak více rozvíjet své letectvo či námořnictvo, které máme v rámci NATO a Ameriky nejlepší na světě“.

USA chtějí, aby se Evropa více zapojila do své vlastní obrany

Breedlove v pořadu také uvedl, že NATO nikdy nebude útočnou aliancí. „Minulost a budoucnost NATO je stejná, je to obranná aliance, která má zajišťovat bezpečí evropských národů a evropského teritoria,“ uvedl, když hovořil o zájmech Evropy a USA. „Největší rozdíl je nyní v tom, že Spojené státy se začínají více zaměřovat také na Čínu, a proto chtějí, aby Evropa byla více zapojena do své vlastní obrany,“ dodal.

Na případnou aktivaci článku 5 (princip kolektivní obrany) v souvislosti s děním na východní hranici zatím podle generála nejsou velitelé NATO připraveni. Připomenul, že v letech po pádu Berlínské zdi (1989) a rozpadu Sovětského svazu (1991) přestala Evropa investovat do své obrany a nakupovat zbraně. Vybírala si tak mírovou dividendu.

„Až v roce 2008, kdy Rusko podniklo invazi do Gruzie a v roce 2014 invazi na Ukrajinu, jsme si uvědomili, že to byla chyba. Že Rusko není partnerem pro mír.“ Od té doby se proto NATO znovu začalo připravovat a znovu vybavovat své armády. „Nicméně tato práce ještě není u konce. I když jsme na tom lépe než v roce 2014, když Rusko poprvé napadlo Ukrajinu.“

Breedlove: Mě Putinova agrese nepřekvapila, Západ ano

Právě v roce 2014 byl Breedlove velitelem ozbrojených sil v Evropě. V rozhovoru pro ČT nyní řekl, že nebyl tehdy překvapen agresí ze strany ruského vláce Vladimira Putina. S mnoha svými kolegy se shodoval, že Putin nikdy nebude dobrý spojenec nebo dobrý partner. „Ale Západ byl z vojenského pohledu překvapen,“ dodal. Od roku 2014 se tak generál podílel na restrukturalizaci sil NATO a zvyšování jeho připravenosti. „Rusko (tehdy) prokázalo, že je nepřítel, do té doby jsme Rusko nikdy za nepřítele neoznačovali. Teď už si všichni uvědomují, že Rusko je nepřítelem Evropy. Tomu se přizpůsobujeme strukturou sil a jejich rozmístěním.“

V pořadu také zmínil, že Putin udělal velkou chybu tím, že pokračuje v invazích do sousedních zemí, protože to vedlo ke vstupu Švédska a Finska do NATO. „Mají kvalitní armády, jsou to skvělí spojenci. Už dříve cvičili s NATO, takže byli od prvního dne svého členství připraveni, aby byli plnohodnotnou součástí obrany Evropy.“ Tím Severoatlantická aliance okamžitě posílila, doplnil.

Breedlove poskytl ČT rozhovor i v červnu 2023, více než rok od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tehdy oceňoval, že Ukrajinci měli „hluboce naplánovanou obranu, která zajistila strategickou porážku Ruska na sever od Kyjeva a na severovýchod od Charkova“. Věřil také v úspěch tehdy plánované ukrajinské protiofenzivy, která se však později nezdařila.

Generál tenkrát také řekl, že do konce roku 2024 existuje možnost, že Ukrajina získá kontrolu nad většinou svého území, o které přišla. „Nebude asi zpátky až u hranic, ale já doufám, že bude mít pod kontrolou velkou část tohoto území.“ Od té doby se však naopak daří ruské okupační armádě téměř každý den postupovat na ukrajinském území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNorsko chce zakázat chytré brýle prakticky všude na veřejnosti

Mohl by se z toho stát časem velký hit, ale brýle s umělou inteligencí a kamerami vyvolávají obavy z narušení bezpečnosti již nyní. Několik zemí už je zakázalo u soudů či v kinech, jiné zvažují zákaz v budovách úřadů. Nejdál došlo Norsko, které je minimálně dočasně plánuje zakázat prakticky na všech veřejných místech – od parků a pláží až po nákupní střediska. Ministr pro digitalizaci a veřejnou správu severské země Torgeir Micaelsen se chce vyhnout situaci, která by připomínala nástup sociálních sítí před patnácti lety a kdy podle něj reagovali zákonodárci na vývoj těchto technologií příliš pomalu.
před 4 mminutami

Kyjev po další vlně ruských útoků hlásí oběti

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí a úřady mimo jiné o zasažených skladech, píše server Kyiv Independent. Ruské údery si vyžádaly nejméně dva mrtvé. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker.
05:04Aktualizovánopřed 25 mminutami

Kosovský parlament zvolil novou prezidentku, bude jí profesorka ekonomie Pulaová

Kosovský parlament ve středu po půlnoci zvolil novou prezidentku země, kterou se stane 73letá Justina Shirokaová Pulaová. Těsně se tím podařilo zabránit čtvrtým parlamentním volbám za méně než dva roky, napsaly agentury AFP a Reuters. Profesorka ekonomie Pulaová byla předsedkyní Kosovské akademie věd a umění a mezi lety 2008 až 2011 ministryní hospodářství.
02:48Aktualizovánopřed 44 mminutami

Místo nákupu pronájem krávy. Někteří francouzští chovatelé se snaží ulevit svému rozpočtu

Někteří chovatelé se nyní rozhodují krávy místo nákupu pronajímat. Ve francouzském departementu Orne si Benjamin Pelleray pronajímá téměř dvě třetiny svého stáda. Díky tomu může šetřit finanční prostředky a zároveň investovat do modernizace své farmy.
před 1 hhodinou

Útočníky ze 7. října hledá zvláštní jednotka. Izrael jich dopadl tisíce

Židovský stát už tři roky systematicky likviduje strůjce a účastníky útoku ze 7. října 2023 – a to i navzdory oficiálnímu příměří v Pásmu Gazy. Masakry osudného dne způsobily Izraelcům generační trauma, uvedl zpravodaj ČT David Borek. Většina společnosti proto zabíjení pachatelů bez soudu schvaluje. Část pozůstalých i obětí ale odvetné tažení odmítá a táže se, co může pomsta přinést dobrého. Někteří Izraelci se rovněž obávají, že násilí zplodí jen další násilí.
před 2 hhodinami

Francouzské střední školy zruší část výuky, premiér hledá cestu z protestů

Ve Francii pokračoval další den blokád škol a demonstrací, do nichž se v úterý v mnoha městech zapojily také odbory. Demonstranti a odborové organizace požadovali, aby vláda řešila situaci, kdy školy trpí nedostatkem personálu a jsou údajně ve zchátralém stavu. K akcím se nicméně připojili i nejrůznější výtržníci. Premiér oznámil, že střední školy zruší od středy do pátku část vyučování a tento čas věnují „demokratické debatě“ se studenty.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, jedna se potopila

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, uvedl podle bulharských médií premiér Rumen Radev. Podle něj se jedno plavidlo potopilo a posádka je nezvěstná. Druhou loď zachvátil požár, námořníky se ale podařilo evakuovat. Tamní média píší o bezprecedentním koordinovaném útoku na obchodní plavidla v Černém moři. Situace je podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stále více znepokojivá a útoky na civilní plavidla jsou nepřijatelné.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Poprvé politik z Alternativy pro Německo. Zemský sněm v Sasku-Anhaltsku zvolil předsedu

Poslanci zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku v úterý předsedou zvolili zástupce Alternativy pro Německo (AfD) Tobiase Rausche. Jde o prvního politika z této protiimigrační a pravicově populistické strany v čele některého z německých regionálních parlamentů. Agentura DPA píše, že Rausche podpořilo 48 poslanců, 29 hlasovalo proti němu a pět se zdrželo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.