60 milionů mrtvých: Vojenský amatér plnil „vyšší poslání“

Podle historiků Adolf Hitler už na začátku roku 1945 musel vědět, že válku Němci prohrají. Zlomovým okamžikem byl neúspěch v Ardenách na přelomu ledna a února 1945. „Pokud by Hitler byl vojenský stratég, což nebyl, on byl vojenský amatér, tak by si tu porážku uvědomoval už někdy v roce 1942, 1943,“ tvrdí Jiří Padevět, ředitel nakladatelství Academia a autor knihy Průvodce protektorátní Prahou, který byl spolu s historiky Vítem Smetanou a Luborem Václavů hostem Hyde Parku Speciál věnovaném Hitlerově smrti. Podívejte se na poslední dny války.

K nejvýznamnějším událostem druhé světové války na východní frontě patří bitva o Stalingrad spolu s boji o Moskvu a u Kurska. Němci ji zahájili koncem června 1942, po sedmi měsících a za obrovských ztrát na životech ale byli nuceni kapitulovat. Další ranou pro Hitlera byla pak porážka u Kurska ze srpna 1943. Z neúspěchu u Stalingradu a u Prochorovky, která znamenala definitivní ztrátu Kurska, se Němci již nikdy na východní frontě nevzpamatovali a až do konce dubna 1945 ustupovali zpět do Německa. 

Třetí říše se podle historika Stanislava Kokošky dostala do neřešitelné situace už v létě 1943: Po neúspěchu u Kurska totiž navíc z války vystoupila Itálie. „Německo tak neztratilo jenom důležitého spojence, ale hlavně se mu otevřela nová fronta v jižní Evropě. Od tohoto okamžiku bylo jasné, že dojde k vojenské porážce třetí říše,“ tvrdí Kokoška. 

Hitler postrádal vojenské myšlení. Jeho zvrácené vize o tom, že plní vyšší poslání, navíc prodlužovaly předem prohranou válku. „Hitler nebyl ani teoretikem. Kdyby nechal své generály pořádně dělat svoji práci, tak ta válka mohla trvat o několik let déle,“ domnívá se Jiří Padevět.

Hitler - muž prozřetelnosti

Historik Lubor Václavů: „Hitler se měl za muže prozřetelnosti, což souvisí s jeho životem. Na konci první světové války - frontový voják Hitler je v okamžiku podepsání příměří 11. listopadu 1918 ve špitále a je slepý po útoku plynem. A to, že se sám uzdravil, podle něj znamenalo, že je vyvolený, že je muž, kterého si prozřetelnost vybrala, aby vedl Německo.“

Historici v Hyde Parku se shodli na tom, že neexistuje jediný doklad, že by Hitler kdy byl v koncentračním táboře. Není ani žádný důkaz s ním spojený, který by se týkal likvidace židů, ale to neznamená, že o tom nevěděl. Nebyl ani na frontě jako takové, pohyboval se ale v jejím těsném zázemí. Nicméně podle historických pramenů byl blíž bojové linii než Stalin. 

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Léto 1944: Rudá armáda i Spojenci bojovali za svobodu Evropy 

V lednu 1944 Rudá armáda osvobodila Leningrad, na jaře Ukrajinu a v létě 1944 Finsko, Bělorusko a část Polska až k Visle. Postup sovětské armády byl rychlý. V srpnu 1944 postoupila na Balkánský poloostrov, kde padly tamní fašistické vlády a nové vyhlásily boj fašistům a Německu. V říjnu 1944 pak rudoarmějci společně s jugoslávskými partyzány vstoupili do Bělehradu. Zároveň útočili proti Maďarsku a dlouze bojovali o Budapešť. Na jaře 1945 byla osvobozena též Albánie a v dubnu 1945 pak Vídeň. A Stalina už čekala jen bitva o Berlín a o Prahu. 

V Normandii se na jaře 1944 čekalo jen na vhodné počasí. Dnem D se nakonec stal 6. červen 1944, kdy začala operace Overlord (vylodění v Normandii). Po vylodění museli Spojenci překonat Atlantický val, který Němci vybudovali právě pro tyto příležitosti, a pokračovali dále do francouzského vnitrozemí. Otevřeli tak západní frontu - více čtěte zde.

V srpnu 1944 osvobodili Spojenci Paříž. Poté postupovali Francií, do 11. září prošli také Belgií a Nizozemskem a stanuli na hranicích s Německem. V Německu ale narazili na tvrdý odpor. V září 1944 byli Spojenci poraženi u Arnhemu - největší výsadková operace Market Garden v Nizozemsku. Poslední zoufalý pokus o zvrat ve vývoji na západní frontě Němci podnikli v prosinci 1944 v Ardenách. Tato akce sice postup Spojenců zpomalila, ale nezastavila a Hitler už musel pochopit, že konec Třetí říše je neodvratný. 

Kolik mrtvých? 60 milionů, ale přesně se to neví 

Druhá světová válka trvala šest let a jeden den. Odhadovaný počet obětí se značně liší, avšak většina současných historiků se kloní k číslu 60 milionů mrtvých, z čehož 20 milionů připadá na vojáky a 40 milionů na civilisty - to je v průměru zhruba 27 350 mrtvých za den. To dokladuje, že druhá světová válka si vyžádala daleko více civilních obětí než padlých na frontách. 

Nicméně existují i daleko vyšší odhady: až 72 milionů mrtvých, z toho civilní oběti představují asi 47 milionů, včetně asi 20 milionů lidí, kteří zemřeli během války v důsledku hladu a nemocí. Nejvážnější ztráty utrpěl Sovětský svaz, podle posledních údajů šlo o 27 milionů padlých. Čechů a Slováků zemřelo 360 tisíc a holocaust si vyžádal asi šest milionů obětí. 

Fakt, že počet mrtvých nelze přesně určit, dokládá i to, že například krátce po válce se hovořilo jen o sedmi milionech mrtvých na straně Sovětského svazu. „Za Chruščova se ta čísla zvedla na 20 milionů a nejnovější čísla pocházející z 90. let hovoří o 20 milionech obětí, z toho necelých 9 milionů padlých na frontě,“ řekl historik Vít Smetana. Pro ilustraci v první světové válce zahynulo na 18,5 milionu lidí, z toho téměř deset milionů vojáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoMexická města se před fotbalovým šampionátem potýkají s protesty

Organizátoři mají už jen hodiny na to zajistit hladký chod mistrovství světa ve fotbale. Zatímco přílety do USA poznamenaly přísné kontroly, v Mexiku proběhly protesty učitelů za lepší platy. Mimo jiné i ve městě Guadalajara, kde se v noci na pátek SELČ utká český tým s Jižní Koreou. Demonstrovala i organizace sdružující lidi z chudinských čtvrtí, která tamním úřadům vyčítá, že utrácejí na špatných místech. Vláda na kritiku odpovídá statistikou, podle které v zemi v posledních letech výrazně ubylo lidí žijících pod hranicí chudoby. V Mexiku ale dál panují obrovské sociální rozdíly, které jsou viditelné právě i v Guadalajaře, kde na dohled míst s rozpadající se infrastrukturou vyrůstají nové věžáky. Vedení druhé největší aglomerace Mexika tvrdí, že chce město představit jako centrum technologií a inovací. Pořádání nejsledovanější sportovní akce planety ale znamená, že pozornosti neuniknou ani jeho problémy.
před 6 mminutami

SledujtePapež otevírá věž baziliky Sagrada Família v Barceloně

Papež Lev XIV. se účastní otevírání nejvyšší kostelní věže na světě, která je součástí chrámu Sagrada Família v Barceloně. Na své dokončení stavba čeká od konce 19. století, tehdy své vize do návrhu promítl katalánský architekt Antoni Gaudí. Papež se již během návštěvy Španělska zastavil ve věznici Brians 1, která se nachází nedaleko katalánské metropole.
20:00Aktualizovánopřed 10 mminutami

Rozhodčího, kterého úřady připravily o MS, v Somálsku vítaly stovky fanoušků

Fotbalový rozhodčí Omar Abdulkadir Artan, kterého úřady po příletu nepustily do USA a znemožnily mu pískat na mistrovství světa, se po návratu do vlasti dočkal bouřlivého přivítání. Podle agentury AP na něj na letišti v Mogadišu kromě vládních činitelů a svazových funkcionářů čekalo také několik stovek fanoušků s vlajkami.
před 35 mminutami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Tisíce lidí jsou v důsledku útoků bez pitné vody. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku. Americký prezident Donald Trump nevylučuje další údery v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 2 hhodinami

„Regály jsou prázdné.“ Lidé na Krymu v panice vykupují některé potraviny

Obchody na Ruskem okupovaném Krymu zaznamenaly v minulých dnech nedostatek základních potravin poté, co je místní obyvatelé začali uprostřed logistické krize hromadně vykupovat. Omezily proto jejich prodej. Už dřív na poloostrově nastaly v důsledku ukrajinských útoků na rafinerie a zásobovací trasy problémy s dodávkami pohonných hmot, které jsou tak už jen na příděl.
před 3 hhodinami

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na estonské železnici se testovala reakce na dronový útok

Ve středu odpoledne se v Estonsku dočasně zastavily vlaky. Estonské železnice (Eesti Raudtee) a dopravce Elron v rámci celostátního cvičení nacvičovali reakci na dronový útok.
před 3 hhodinami
Načítání...