Zvedá se startovací pistole. Může začít geologický průzkum pro stavbu metra D

Nahrávám video

Pražský dopravní podnik může podniknout první krok faktické stavby metra D z Pankráce do Písnice. Městská rada schválila geologický průzkum, zároveň schválila i záměr výstavby nové trasy. Geologický průzkum bude stát 1,58 miliardy korun a vzniknou při něm již některé objekty, které budou součástí trasy D.

Geologický průzkum pro stavbu metra D začne na Pankráci, vzniknou při něm šachty, štoly a další podzemní prostory, které by se potom při samotné stavbě podzemní dráhy měly stát základem pro traťové tunely, přestupní chodby nebo poslouží pro vzduchotechniku.

„Slavnostní zahájení stavby metra bude 20. června, sám si vezmu lopatu,“ avizoval náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě). Věří, že díky geologickému průzkumu se městský dopravní podnik vyhne „problémům, které se vyskytly při stavbě tunelu Blanka, kdy došlo ve Stromovce k propadům půdy“.

„Oblast Pankráce je geologicky velmi složitá, bývala tam sopka, a my musíme mít jistotu, že bude vše v pořádku, už jen proto, že se trasy kříží,“ dodal generální ředitel DPP Petr Witowski.

Na průzkum má dopravní podnik vyčleněných 1,58 miliardy korun. Samotný průzkum by měl být o 300 milionů levnější, zbylé peníze jsou potřeba na monitoring či takzvanou pasportizaci, část poslouží i jako rezerva.

Rozhodnutí rady schvalují i opoziční zastupitelé. „Je to dobrá zpráva. Ze všech stran se snášela většinou nespravedlivá kritika na předchozí vedení města, tak by teď bylo fér říct, že celý projekt metra D do současného stavu dotáhla právě předchozí rada společně s DPP a i soutěž na geologický průzkum byla vypsána ještě před volbami,“ uvedl zastupitel a poslanec Patrik Nacher (ANO).

Přestože je rozhodnutí městské rady pro budoucí výstavbu zásadní, v cestě stavbě metra do Písnice stojí ještě další překážky. Dopravní podnik stále nemá všechny potřebné pozemky. Větší potíže jsou ale s úsekem, který spadne až do druhé fáze výstavby. První část povede z Pankráce na Nové Dvory, kde již vzniklo několik důležitých dohod. S vlastníky pozemků, kteří chtějí stavět u budoucích stanic v Krči se město dohodlo na společném postupu. 

Naopak plochy potřebné pro budoucí stanice Libuš, Písnice a Depo Písnice město získá zřejmě až po rozsáhlejší směně pozemků.

Novela zákona má umožnit metro bez strojvedoucích

První úsek metra D mezi Pankrácí a Novými Dvory by měl mít pět stanic – kromě konečných také Olbrachtovu, Nádraží Krč a Nemocnici Krč. V další fázi by měly vzniknout zbylé tři stanice i nové písnické depo metra. Náklady pro stavbu tratě Pankác – Depo Písnice jsou odhadovány na 57 miliard korun. Po dostavbě metra do Písnice by se mohla trasa D prodloužit i severním směrem z Pankráce na Náměstí Míru. 

Kvůli metru D se mění i legislativa. V Poslanecké sněmovně je v současnosti novela drážního zákona, která má umožnit bezobslužný provoz na speciálních drahách, tedy jízdu vlaků bez strojvedoucích na trase D. Bezobslužnému provozu odpovídaly také první vizualizace budoucích stanic nové trasy – podobně jako například ve stanicích linek pařížského metra, kde jezdí vlaky bez strojvedoucích, jsou na nich i ochranné průhledné stěny a bezpečnostní dveře mezi nástupištěm a kolejištěm. S osazením bezpečnostních dveří ostatně počítají i autoři novely zákona.

Návrhy podoby stanic ale nejsou ještě konečné. Pražští radní na začátku dubna rozhodli, že pro každou stanici vzniknou nové návrhy výtvarných řešení. Z nich pak speciální komise vybere vítěze. Pro stanici Náměstí bratří Synků, která bude až součástí úseku z Pankráce na náměstí Míru, město rozhodlo, že uspořádá architektonickou soutěž na její podobu.

Velkorysé dědictví

V Praze se, s ohledem na historii, až dosud stavělo metro sovětského typu. Podle toho vypadají i soupravy, mají pět vozů a váží okolo dvou set tun; Linka D počítá se jinou technologií. Podle poslední známé vizualizace z roku 2014 mají být vozidla bez řidičů, a když zastaví, od peronů je bude dělit ještě jedny posuvné dveře.

Úměrně sovětským mustrům jsou i stávající stanice. Některé i mají i skoro 150 metrů na délku a dvacet na šířku a v naprosté většině disponují ostrovními, na místo bočních nástupišť. „Na svou dobu byly jednoznačně předimenzované,“ komentuje výsledek normalizační projektů Zdeněk Michl z dopravní fakulty na ČVUT. „Přepravní vztahy se ale rozrostly takovým způsobem, že můžeme říct, že kapacitně jednoznačně nevyhovují.“

Dosavadní síť podzemní dráhy nicméně vychází ze srovnání s těmi ve světových metropolích víc než důstojně – linky pražského metra patří co do přesnosti, spolehlivosti a kapacity ke špičce na úrovni Paříže nebo Soulu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 34 mminutami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 4 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 6 hhodinami

VideoPlzní hýbe spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky

V Plzni pokračuje spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky. Město nechalo některé původní kameny opracovat, což část obyvatel a odborné veřejnosti vidí jako znehodnocení historického materiálu. Třeba podle architekta Jana Tomana ztrácí dlažba kompletním přeformátováním historickou hodnotu. Spolku Pěstuj prostor zase scházela před zahájením projektu hlubší veřejná diskuze. Radnice naopak argumentuje mimo jiné větším pohodlím pro handicapované. „V dnešní době, kdy se tam musí pohybovat vozíčkáři či nevidomí, tak dlažba musí splňovat parametry,“ zdůraznil technický náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti). Podle radnice si navíc patinu dlažba zachová. Zpátky na náměstí, kde jsou nyní místo žulové dlažby bagry a další stavební technika, by se dlažba mohla vrátit do konce léta.
před 13 hhodinami

Brno má další tunel. Pod sídlištěm Kamechy a budou v něm jezdit tramvaje

Stavbaři po čtyřech měsících dokončili ražbu tunelu pro budoucí tramvajovou trať na brněnské sídliště Kamechy. Práce v tunelu budou pokračovat, dopravní podnik v dalších týdnech začne také s pokládkou kolejí. Projekt za více než dvě miliardy korun z velké části financují evropské dotace. Provoz na nové trati by měl být zahájen na konci příštího roku.
před 14 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 16 hhodinami

Celníci zachytili stovky kilogramů nelegálního kratomu, nejvíce v historii Česka

Brněnští celníci minulý týden zadrželi osm set kilogramů kratomu určeného k nelegální distribuci. Jde o největší záchyt v historii Česka, sdělila v úterý mluvčí sekce pátrání Generálního ředitelství cel Martina Kaňková. Bližší informace k případu neuvedla.
před 23 hhodinami

Záchranné stanici, kterou poničil požár, poslali lidé miliony

Přes 18 milionů korun poslali lidé záchranné stanici pro zvířata na okraji Brna, jejíž část před měsícem zničil požár. V plamenech uhynuli tři psi, ostatním zvířatům se naštěstí nic nestalo. Provozovatel stanice Zdeněk Machař nyní plánuje opravu a rozšíření areálu.
včera v 07:00
Načítání...