Zlín plánuje sjednotit vzhled baťovských čtvrtí s typickými cihlovými domky. Po třiceti letech mění zásady péče o památkově chráněné části města. Je v nich dohromady dva tisíce domů. Jejich obyvatelé podmínky památkářů často splňovali jen formálně nebo je nedodržovali vůbec. Návod lidem poradí, jak udělat přístavbu, postavit pergolu nebo umístit solární panely.
Domky ve Zlínské čtvrti Zálešná vypadají z výšky prakticky jednotně. Pohled zblízka je ale diametrálně odlišný. Jiné jsou fasády, okna nebo přístavby. Lidé na komunitní bydlení v bezmála sto let starých domcích pro baťovské dělníky nedají dopustit. „Sousedi jsou k nezaplacení. Pomáháme si, že když mi chybí vajíčko, tak jdu k sousedce nebo se prostě scházíme. To je tady jak na dědině,“ řekla místní Eva Běhulová.
Všechny domky jsou v památkové zóně, její podmínky ale stoprocentně splňuje jen minimum z nich. Nové podmínky teď architekti i památkáři shrnuli do katalogu s návodem, jak domky třeba zvětšovat, aby neztratily historickou a užitnou hodnotu. „Jsou nahrazeny úplně novými typy přístaveb, které řeší konkrétní situace zcela nově. Umožní lepší dispoziční řešení,“ vysvětlil ředitel Kanceláře architekta města Zlína Jindřich Nový. Stavebník podle něj díky návodu ve výsledku ušetří za projekční práce a bude mít jistotu, že úpravy budou v souladu s podmínkami památkové péče.
Přehledné podmínky
Nové zásady památkové péče pro typové rodinné domky platí pro takzvané čtvrtdomky, půldomky a jednodomky ve čtvrtích Letná, Nad Ovčírnou, Lesní čtvrť, Díly, Zálešná a Podvesná. „Bydlení v baťovských čtvrtích je stále častěji obyvateli bráno jako bydlení v rodinném domě než jako v bytových jednotkách, jak tomu bylo původně. Proto jsme chtěli, aby byly vytvořeny nové podmínky v přehledné podobě reagující na potřeby současné doby,“ vysvětlil primátor Jiří Korec (ANO).
Cílem je podle něj uchovat specifický obraz města Zlína a zároveň umožnit místním obyvatelům postupnou regenerací území návrat řádu prostorového uspořádání, který se z baťovských čtvrtí vytrácí. „Díky těmto novým zásadám bude možné realizovat nové typy přístavby, které více přiznají původní tvar domů a hlavně zlepší vnitřní dispozice bydlení. Specifikují například i možnost postavení pergoly nebo umístění solárních panelů,“ popsal primátor.
Nová pravidla upravují i prostor kolem čtvrtdomků, půldomků i jednodomků. Například ve sjednocení výšky živých plotů nebo vzhledu zahradních přístřešků. Změna vzhledu druhé největší tuzemské památkové zóny má být postupná, výsledky budou viditelné nejdřív za deset až dvacet let.
Urbanistický unikát
Mapu městské památkové zóny má Zlín od roku 1990. Zhruba sedmdesát procent z ní zabírá komplex baťovských domků. Památkově chráněné jsou nemovitosti, historický půdorys včetně komunikací a historické podzemí. Dále panorama zóny, objekty, které dotvářejí její charakter a také zeleň. Nejvíc baťovských domků je ve čtvrtích Díly a Letná. Nejméně ve čtvrti Nad Ovčírnou.
Architekt Ivan Bergmann poznamenává, že unikátnost je především v její velikosti, protože je to po Praze největší památkově chráněná zóna, ale i v urbanismu.
Baťovské čtvrti ještě čekají na řešení dalšího, stejně zásadního problému. V úzkých ulicích, kterými by teď stěží projeli hasiči nebo záchranáři, bude nutné najít nová parkovací místa. Ta současná už dávno nestačí.
