O víkendu začaly nejnižší fotbalové soutěže. Počet klubů se ale neustále snižuje – za posledních osm let jich skončilo přes čtyři sta. Jedná se především o venkovské oddíly. Největším problémem je nedostatek mládeže.
Ve Zvíkově na Českobudějovicku se fotbal nehraje už sedm let. „Nejsou takové ty party, jaké bývaly dřív. My jsme věděli, kde hrajeme, kolikátí jsme, znali jsme se s kluky z jiných týmů. To dnes podle mě nefunguje a zájem hodně opadá,“ řekl bývalý organizační pracovník TJ Sokol Štěpánovice Petr Kosař.
„Dnes jsou priority jinde. Zároveň doba umožňuje rychlé omluvy přes telefon – člověk se nemusí trenérovi podívat do očí a snadno pošle zprávu, že nepřijde,“ poznamenal předseda okresního fotbalového svazu České Budějovice Jiří Malý.
Nahoru a dolů
Nehraje se ani ve Vrábči. Tam se z ligové soutěže odhlásili po čtyřiašedesáti letech. „Přišla generace, která už není tak zapálená do fotbalu. Mrzí mě, že se nenajde rodič, nejlépe dva, kteří by se o děti starali. My bychom jim podmínky v každém případě vytvořili,“ uvedl organizační pracovník TJ Vrábče František Ohrazda.
Podle sekretáře TJ Lutopecny-Měrůtky na Kroměřížsku je to s vesnickým fotbalem tak trochu nahoru, dolů. „Covid s ním hodně zamával. Aktuálně se nám podařilo sestavit tým starších žáků. Se sousedními Zlobicemi jsme museli spojit mladší žáky i starší přípravku, těchto dětí je málo,“ popsal sekretář TJ Lutopecny Miroslav Žůrek, který byl v minulosti i funkcionářem Okresního fotbalového svazu.
Nedostatek hráčů je větší problém než nedostatek financí. Obce na fotbal přispívají, je možné žádat o různé dotace. „Například obec Bařice nechala zrekonstruovat šatny a částečně i hřiště, ale neměl na něm kdo hrát. Teď se pomalu zvedají,“ poznamenal Žůrek. Bez fotbalu si život na vesnici nedokáže představit. „Je to jedna z mála možností vyžití. Lidé si přijdou popovídat, potkají se se známými, dají si pivo, klobásu“ vylíčil.
Práce s dětmi přináší výsledky
Práce s mládeží je pro existenci klubů na vesnicích klíčová. „Často se potvrzuje, že kdo s mládeží nepracoval, skomírá. Podle mě je jedinou možností mít dostatečnou základnu a do klubů – a následně do mužského fotbalu – přivádět vychované děti,“ vysvětlil Malý.
Klubům na Českobudějovicku přináší výchova mládeže v poslední době výsledky. „Jsme jedním z mála okresů v České republice, kde kluby tolik nezanikají ani nepřestávají fungovat,“ pochvaluje si trenér mládeže Petr Volák.
„Máme velký nárůst mládežnické základny. Když jsem to porovnával s obdobím před pěti lety, měli jsme zhruba sto dvacet týmů. Dnes je to sto padesát. Kluby, které na čas zanikly, pochopily a znovu se vzpamatovávají,“ doplnil Malý.
