Ve Vesně se naučila šít, to Pazdírkovou zachránilo před nasazením v továrně

Nahrávám video
Týden v regionech: Paměťová stopa – Drahomíra Pazdírková
Zdroj: ČT24

Drahomíra Pazdírková nechtěla dělat v kvartě gymnázia reparát z matematiky a odešla do jedné z dívčích škol brněnské Vesny. Naučila se tam mimo jiné šít, což ji pravděpodobně zachránilo od totálního nasazení v továrně na letadla v Kuřimi, kde skončily její spolužačky z gymnázia. Pazdírková pracovala v krejčovské dílně, kde zašívala vojenské oblečení.

V roce 1941 bylo Drahomíře Pazdírkové patnáct let a na osmileté gymnázium už se vrátit po prázdninách nechtěla. Maminka ji proto přivedla do školy pro dívky, kterou zřizoval ženský vzdělávací spolek Vesna. „V Králově Poli byla zřízena roční škola Vesny v budově pošty a tam jsem rok odchodila,“ vzpomíná.

„V zahradách architekt (Bohuslav) Fuchs pro Vesnu postavil kuchyňky. Byl to jeden velký čtverec, svody byly vedeny do jednoho kouta. Čtyři kóje, každá měla svůj přívod vody a elektřiny. Tam jsme chodily na vaření,“ popisuje. Vařit ovšem za války nebylo příliš z čeho. Potraviny byly na lístky. Hodně záleželo na tom, co přinesly žákyně z domova. „My jsme všechno vařily z ovesných vloček, tak se mi ovesné vločky zprotivily na celý život,“ říká.

Spolužačky pracovaly v kuřimské továrně na letadla

Kromě základních předmětů a vaření se ve Vesně Drahomíra, tenkrát Podborská, naučila také šít. I když základy měla. Maminka i tety byly švadleny. Vesna ji zachránila před totálním nasazením v továrně na letadla, kam pracovní úřad poslal její bývalé spolužačky.

„Ony jezdily do Kuřimi do Hermann Göring Luftwaffen Werke. Tomu jsem se já vyhnula. Byla jsem nějakou chvilku doma, pak mě z úřadu vyhmátli. Zavolali si mě i s maminkou. Ptali se, co bych tak mohla dělat. A když maminka řekla, že umím šít, tak mě poslali na Táborskou ulici. Tam měla krejčovskou dílnu nějaká paní Pušpánová,“ popisuje.

V dílně prý zašívaly vojákům prádlo. Zažila tam i nálety na Brno. „My jsme poslouchaly rádio, Vídeň. A když se blížily svazy, měl být nálet, tak Vídeň vysílala kukačku. Když kukačka zakukala, tak jsme všeho nechaly a běžely jsme do Líšně. Tam byly vybudované tunely v pískovcové skále. Kdyby bomba zachytla kraj toho tunelu, tak jsme tam zůstaly,“ vypráví pamětnice.

Osvobození Brna ve sklepě

V Brně se rodina stěhovala z Králova Pole do Staré ulice a nakonec do Bratislavské, a to do bytu po dceři židovské majitelky domu, která stihla před válkou emigrovat.

„Když se potom blížily boje o Brno, tak jsme se odstěhovali do sklepa. Celý týden, než boje přešly, jsme byly ve sklepě. Maminka tam měla takový malý petrolejový vařič, na kterém vařila. Chodili se k nám najíst i někteří lidé z domu. Tak jsme to tam přežívali,“ popisuje.

Když bylo po bojích, začali domy kontrolovat ruští vojáci. „K nám tenkrát přišel takový starší, pohledný mládenec. Měla jsem pianino. Když ho viděl, tak prosil, aby si mohl zahrát, že v Moskvě chodil na konzervatoř. Tak jsme ho nechali zahrát,“ vypráví.

V Klubu českých turistů

Záhy po válce v září 1945 se vdala za Bedřicha Pazdírka, souseda z domu. „On bydlel ve čtvrtém poschodí a my v prvním, ale my jsme se předtím nějak zvlášť neznali. Jednou mi dal mi ke dveřím balíček bonbonů, to byla velká vzácnost, a tam dal lísteček: Drahušce, od svatého Mikuláše, aby se na něj tak nemračila. Já jsem se na něj prý mračila, když šel po schodech dolů,“ vypráví.

Po smrti manžela před šestačtyřiceti lety se přihlásila do Klubu českých turistů, později se stala průvodkyní Čedoku. Do Vesny se vrátila až v pozdním věku. „Na trénink paměti jsem chodila na Vesnu, tam jsem se naučila sudoku a zanevřela jsem na křížovky,“ říká se smíchem. „Vesna pro mě znamená hrozně moc krásných schůzek, strašně moc lidí, se kterými jsem se tam seznámila,“ dodává.

Ženský vzdělávací spolek Vesna slaví letos 155. výročí svého založení. S Vesnou v době jejího rozkvětu bylo spjato mnoho významných osobností, spolek vybudoval řadu škol. Mezi podporovatele Vesny patřil mimo jiné Dušan Jurkovič, díky daru Julie Fantové-Kusé, manželky architekta Josefa Fanty, byla postavena budova školy v Údolní ulici, v meziválečném období byl autorem několika budov Bohuslav Fuchs. „Na zdravotnickém lyceu na Vesně teď odmaturovala moje pravnučka,“ pochlubila se Pazdírková. Pro soudobou Vesnu je typické propojování různých skupin obyvatel. Aktivně se pustila i do pomoci Ukrajině.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Někteří aktéři fotbalové korupční kauzy způsobili škodu přes deset milionů korun

Škoda v korupční fotbalové kauze týkající se sázek na zmanipulované zápasy přesahuje u některých obviněných deset milionů korun, sdělil náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Její rozsah se podle něj u jednotlivých obviněných liší. Výše škody se může podle žalobců ještě změnit s ohledem na úkony týkající se zahraničních sázkových kanceláří. V kauze je obviněno 32 lidí, čtyři jsou ve vazbě. Zásah policie iniciovala fotbalová asociace, její etická komise zahájila 47 disciplinárních řízení.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...