Ve Vesně se naučila šít, to Pazdírkovou zachránilo před nasazením v továrně

Nahrávám video

Drahomíra Pazdírková nechtěla dělat v kvartě gymnázia reparát z matematiky a odešla do jedné z dívčích škol brněnské Vesny. Naučila se tam mimo jiné šít, což ji pravděpodobně zachránilo od totálního nasazení v továrně na letadla v Kuřimi, kde skončily její spolužačky z gymnázia. Pazdírková pracovala v krejčovské dílně, kde zašívala vojenské oblečení.

V roce 1941 bylo Drahomíře Pazdírkové patnáct let a na osmileté gymnázium už se vrátit po prázdninách nechtěla. Maminka ji proto přivedla do školy pro dívky, kterou zřizoval ženský vzdělávací spolek Vesna. „V Králově Poli byla zřízena roční škola Vesny v budově pošty a tam jsem rok odchodila,“ vzpomíná.

„V zahradách architekt (Bohuslav) Fuchs pro Vesnu postavil kuchyňky. Byl to jeden velký čtverec, svody byly vedeny do jednoho kouta. Čtyři kóje, každá měla svůj přívod vody a elektřiny. Tam jsme chodily na vaření,“ popisuje. Vařit ovšem za války nebylo příliš z čeho. Potraviny byly na lístky. Hodně záleželo na tom, co přinesly žákyně z domova. „My jsme všechno vařily z ovesných vloček, tak se mi ovesné vločky zprotivily na celý život,“ říká.

Spolužačky pracovaly v kuřimské továrně na letadla

Kromě základních předmětů a vaření se ve Vesně Drahomíra, tenkrát Podborská, naučila také šít. I když základy měla. Maminka i tety byly švadleny. Vesna ji zachránila před totálním nasazením v továrně na letadla, kam pracovní úřad poslal její bývalé spolužačky.

„Ony jezdily do Kuřimi do Hermann Göring Luftwaffen Werke. Tomu jsem se já vyhnula. Byla jsem nějakou chvilku doma, pak mě z úřadu vyhmátli. Zavolali si mě i s maminkou. Ptali se, co bych tak mohla dělat. A když maminka řekla, že umím šít, tak mě poslali na Táborskou ulici. Tam měla krejčovskou dílnu nějaká paní Pušpánová,“ popisuje.

V dílně prý zašívaly vojákům prádlo. Zažila tam i nálety na Brno. „My jsme poslouchaly rádio, Vídeň. A když se blížily svazy, měl být nálet, tak Vídeň vysílala kukačku. Když kukačka zakukala, tak jsme všeho nechaly a běžely jsme do Líšně. Tam byly vybudované tunely v pískovcové skále. Kdyby bomba zachytla kraj toho tunelu, tak jsme tam zůstaly,“ vypráví pamětnice.

Osvobození Brna ve sklepě

V Brně se rodina stěhovala z Králova Pole do Staré ulice a nakonec do Bratislavské, a to do bytu po dceři židovské majitelky domu, která stihla před válkou emigrovat.

„Když se potom blížily boje o Brno, tak jsme se odstěhovali do sklepa. Celý týden, než boje přešly, jsme byly ve sklepě. Maminka tam měla takový malý petrolejový vařič, na kterém vařila. Chodili se k nám najíst i někteří lidé z domu. Tak jsme to tam přežívali,“ popisuje.

Když bylo po bojích, začali domy kontrolovat ruští vojáci. „K nám tenkrát přišel takový starší, pohledný mládenec. Měla jsem pianino. Když ho viděl, tak prosil, aby si mohl zahrát, že v Moskvě chodil na konzervatoř. Tak jsme ho nechali zahrát,“ vypráví.

V Klubu českých turistů

Záhy po válce v září 1945 se vdala za Bedřicha Pazdírka, souseda z domu. „On bydlel ve čtvrtém poschodí a my v prvním, ale my jsme se předtím nějak zvlášť neznali. Jednou mi dal mi ke dveřím balíček bonbonů, to byla velká vzácnost, a tam dal lísteček: Drahušce, od svatého Mikuláše, aby se na něj tak nemračila. Já jsem se na něj prý mračila, když šel po schodech dolů,“ vypráví.

Po smrti manžela před šestačtyřiceti lety se přihlásila do Klubu českých turistů, později se stala průvodkyní Čedoku. Do Vesny se vrátila až v pozdním věku. „Na trénink paměti jsem chodila na Vesnu, tam jsem se naučila sudoku a zanevřela jsem na křížovky,“ říká se smíchem. „Vesna pro mě znamená hrozně moc krásných schůzek, strašně moc lidí, se kterými jsem se tam seznámila,“ dodává.

Ženský vzdělávací spolek Vesna slaví letos 155. výročí svého založení. S Vesnou v době jejího rozkvětu bylo spjato mnoho významných osobností, spolek vybudoval řadu škol. Mezi podporovatele Vesny patřil mimo jiné Dušan Jurkovič, díky daru Julie Fantové-Kusé, manželky architekta Josefa Fanty, byla postavena budova školy v Údolní ulici, v meziválečném období byl autorem několika budov Bohuslav Fuchs. „Na zdravotnickém lyceu na Vesně teď odmaturovala moje pravnučka,“ pochlubila se Pazdírková. Pro soudobou Vesnu je typické propojování různých skupin obyvatel. Aktivně se pustila i do pomoci Ukrajině.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 11 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 12 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami
Načítání...