Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
Schránky byly uloženy ve dvacátém století do uměle vytvořeného kamenného valu na okraji zaniklého pole zarostlého lesem.
„Hliníková dóza vyčnívající nad povrch valu obsahovala celkem pět set devadesát osm mincí rozdělených do jedenácti sloupečků a zavinutých do textilie. V kovové schránce nalezené zhruba v metrové vzdálenosti pak byly předměty ze žlutého kovu, a to celkem šestnáct tabatěrek, deset náramků, taštička z jemného drátěného pletiva, hřeben, řetízek s klíčkem a pudřenka,“ popsal nález vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech Miroslav Novák.
V případě mincí nelze podle odborníků soubor hodnotit jako běžnou hotovost dobového oběživa. „Poklad ležel schovaný v zemi maximálně lehce přes sto let. Podle vyražených letopočtů obsahuje mince z let 1808 až 1915,“ řekl numismatik muzea Vojtěch Brádle. Podle něj ale v tomto případě rok 1915 není rozhodující pro určení doby, kdy se depot na místě ocitl.
„Důvodem je přítomnost několika kusů s miniaturními značkami, takzvanými kontramarkami, kterými mohly být opatřeny až po první světové válce. Na mince totiž byly vyráženy na území někdejší Jugoslávie ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století,“ poznamenal Brádle.
Z hlediska podobných nálezů v Česku se podle něj jedná svým složením o velmi specifický soubor. „Protože jeho většinu tvoří mince francouzské provenience a ve větším množství kromě ražeb Rakouska-Uherska zahrnuje také belgické či osmanské. Naopak zcela chybí mince německé i československé,“ dodal Brádle.
U nemincovních předmětů analýza Puncovního úřadu stanoví přesné složení kovu, která je podstatná pro určení vhodného způsobu jejich konzervátorského ošetření, k určení výše nálezného a také pro následné vystavení. „Při současných cenách drahých kovů hodnota (nálezu) může začínat na 7,5 milionu korun,“ řekl Novák. Historická hodnota pokladu je podle něj ale nevyčíslitelná.
Odměna pro nálezce vychází ze zákona o státní památkové péči. Vypočítává se buď z historické hodnoty, nebo hodnoty drahého kovu. Odměnu poskytuje krajský úřad do výše ceny materiálu, je-li archeologický nález zhotoven z drahých kovů nebo jiných cenných materiálů, v ostatních případech až do výše deseti procent kulturně historické hodnoty archeologického nálezu určené na základě odborného posudku.
Nález mohl souviset s válkou i měnovou reformou
Novák označil nález za unikátní. Mimo jiné jej překvapilo nízké stáří nálezu. „Zatímco u pravěkých depotů lze tušit jen mlhavé obrysy událostí vedoucích k jejich uložení, v tomto případě se nabízejí mnohem širší, ale o to komplikovanější možnosti studia dobových archivních dokumentů,“ sdělil Novák. Depotem se označuje hromadný archeologický nález více předmětů uložených na jednom místě.
„Ukládat do země cenné předměty ve formě depotů bylo běžnou praxí už od pravěku. Zprvu běžnější byly náboženské pohnutky, později se jednalo častěji o majetek uschovaný v nejistých dobách s úmyslem se pro něj později vrátit. Tento nález se vymyká především nezvykle velkou hmotností drahého kovu,“ dodal Novák.
Podle odborníků může poklad souviset s vyháněním Čechů v roce 1938, poválečným odsunem německy hovořících obyvatel či s pozdější komunistickou měnovou reformou.
