Už více než padesát obcí na jihu Moravy se připojilo k protestu proti těžbě štěrku u Moravského Písku. Nesouhlasí s ní ani vodohospodáři. Těžba může podle nich ohrozit prameniště vody. Pomoci by mohla novela vodního zákona, která by zdroje pitné vody chránila mnohem přísněji.
Oblasti mezi Strážnicí a Bzencem se říká Moravská Sahara. Je to jedna z nejsušších oblastí v Česku. Přesto desítky metrů pod povrchem země je ukryto obrovské podzemní jezero s mimořádně kvalitní pitnou vodou. V oblasti je čtyřicet vrtů, které zásobují vodou přes sto tisíc lidí.
Své zájmy mají ale i těžaři. Rádi by obsadili louku nedaleko řeky Moravy. Pod ornicí jsou obrovské zásoby štěrkopísku, vystačily by na čtyřicet let těžby. Soukromá firma chce v oblasti u Moravského Písku těžit 350 tisíc tun štěrku ročně.
Podle vodohospodářů je to obrovské riziko pro podzemní vodu. Nejbližší vrt by od těžby dělilo jen půl kilometru. „Jakékoliv znečištění, které nateče do těžebny, časem doputuje do našeho prameniště,“ řekla Martina Škodáková z Vodovodů a kanalizací Hodonín.
Podle společnosti Český štěrkopísek, která chce v lokalitě těžit, ale žádné nebezpečí nehrozí. „V České republice existuje minimálně patnáct srovnatelných štěrkoven, kde se těží v obdobných podmínkách, to znamená v blízkosti vodního zdroje, a k žádným negativním vlivům nedochází,“ uvedl loni v létě právní zástupce firmy Pavel Josefus.
Těžaři už mají souhlas ministerstva životního prostředí, naopak proti jsou hygienici a v protestní petici desítky měst a obcí. „Prohlášení podepsalo 57 obcí. Jsme zásadně proti těžbě,“ řekla starostka obce Moravský Písek Hana Habartová (ČSSD).
Před dvěma lety po půlstoletí skončila těžba štěrku o patnáct kilometrů severněji, u Ostrožské Nové Vsi. Zůstalo po ní několik jezer, část pro rekreaci, část jako zásobárna pitné vody.
