Před sedmdesáti lety byla v Ostravě založena zoologická zahrada. U jejího vzniku stála skupina ostravských havířů, kteří se snažili zpříjemnit život v moravskoslezské metropoli a v Kunčičkách vybudovali odpočinkový areál. Jeho součástí byl i zookoutek, ve kterém už dva roky před oficiálním založením zahrady pobíhala první zvířata. V současné době je v zahradě k vidění více než pět tisíc živočichů. Patří ke špičce v chovu primátů, slaví úspěchy i při odchovech ohrožených druhů.
Ostravská zoologická zahrada je oblíbeným cílem výletů nejen obyvatel tohoto města, jejími branami ročně projdou statisíce návštěvníků. Její počátky ale byly více než skromné, základ zdejšího zvěřince tvořil jen srnec, dvě srny a pětice bažantů. Až časem k nim přibylo několik pávů a dalších ptáků, tedy zvířata poměrně běžná. Přesto ale Ostravané do Hornického sadu, jak se areál jmenoval, chodili rádi – kromě zoo nabízel i další možnosti rekreace jako tenisové kurty, jeviště pro kulturní akce v přírodě nebo dětské hřiště.
Přes nelehké začátky a omezené možnosti se lidem pod vedením prvního ředitele Bohumila Vítka dařilo získávat další zvířata, k nejatraktivnějším přírůstkům patřil bezesporu slon Pepík, který ještě jako mládě přijel v roce 1956 z pražské zahrady. Populární chobotnatec patřil řadu let k hlavním atrakcím ostravské zoo, stihl ho ale tragický osud. V lednu 1964 se mu podařilo překonat hrazení a poté, co poničil topení, spadl do sklepa, kde mu vypovědělo službu srdce.
Na výstavbě pracovali brigádníci
Smrt oblíbeného zvířete podle pamětníků špatně nesl zejména ředitel Vítek, který zemřel o pouhý rok později. V té době už zahrada pátým rokem sídlila v novém stohektarovém areálu ve Slezské Ostravě. Zdejší Stromovka se smíšeným lesem, loukami a rybníky byla pro zoologickou zahradu ideální. Přípravy na stěhování začaly už v půli padesátých let a podobně jako předtím v Kunčičkách také tentokrát přiložili při budování pavilonů a jejich okolí ruku k dílu brigádníci.
Veřejnosti se ještě nedokončený areál otevřel 1. května 1960, trvalo ale ještě pět let, než se podařilo všechna zvířata přestěhovat z mnoha provizorních útulků do hotových pavilonů. Ještě déle pak trvalo, než se návštěvníci dočkali i upravených cestiček a potřebného zázemí.
Mezi zvířaty, které mohli lidé v nové zoo obdivovat, nechyběl ani slon, který i tentokrát dorazil z Prahy. Bylo to v červenci 1965 a samci Petrovi prý trvalo dva dny, než přestal trucovat a vylezl z přepravní bedny. Jeho ostravská kariéra ale byla velmi krátká, uhynul po pouhých třech letech. Chovatelé se ho také snažili dát dohromady se slonicí, která přijela do Ostravy v létě 1967, avšak bez úspěchu. Soňa, jak se toto zvíře jmenovalo, nakonec žila v zoologické zahradě sama až do roku 1991, kdy ji utratili po neúspěšné léčbě rakoviny kopyt. Pak trvalo třináct let, než se sloni do Ostravy vrátili.
Před deseti lety se narodilo první slůně
V dubnu 2011 se v Ostravě narodila slonice Rashmi, která se stala druhým slonem v historii narozeným v zoologických zahradách v tuzemsku. Tím prvním byl v březnu téhož roku sameček slona, který ale na svět přišel předčasně, i kvůli nezkušenosti jeho matky Vishesh neprospíval a po necelých dvou měsících uhynul. Další chobotnatec se v ostravské zoo narodil v únoru 2014. Slonice Sumitra měla ale podobně jako první slon od narození problémy s příjmem potravy a uhynula v lednu 2016. V červenci 2017 se zde narodil sameček Chandru, který stejně tak jako Rashmi prospívá dobře.
Krom slonů indických se ostravská zoo může pyšnit i dalšími chovatelskými úspěchy, proslulý je například zdejší chov lemurů, kteří mají pravidelně mláďata. Řadu druhů jako opici hulmana posvátného, medvěda syrského, rysa červeného nebo levharta cejlonského se pak v ostravské zahradě podařilo odchovat jako první v Česku. Letos se například podařil unikátní odchov želvy chrámové.
Třetí největší zoo v zemi v počtu druhů
Podle ředitele zoo Jiřího Nováka se návštěvníci mnohdy mylně domnívají, že v zahradě poklesl počet druhů zvířat. Opak je ale pravdou, zoo aktuálně chová přes čtyři sta druhů zvířat, což ji řadí na třetí místo v zemi. Zahrada se ale v roce 2004 po nástupu tehdejšího ředitele Petra Čolase, který loni zemřel, rozhodla pro modernizaci a především náhradu mnohdy nevyhovujících expozic. Nové zázemí buduje tak, aby se co nejvíce přibližovalo přirozenému prostředí zvířat, což je náročné na prostor. Podle Nováka nebylo možné takové chovatelské zařízení vytvořit pro všechna dříve chovaná velká zvířata.
„Některé velké druhy jsme tak skutečně v zoo přestali chovat. Zároveň jsme se to ale snažili dorovnat počty druhů a jedinců u opomíjených zástupců,“ vysvětlil Novák. Právě vybudování nových expozic pro primáty je krokem k tomu, aby mohl být zdemolován stávající a již zcela nevyhovující pavilon primátů, který je jednou z posledních chovatelsky zastaralých staveb v zoo.
Naplánované projekty
S ohledem na to, že se zoo z velké části již podařilo chovatelské zázemí obnovit, má připravenu i celou řadu rozvojových investičních projektů. Náklady na jednotlivé projekty ale představují řádově desítky milionů korun. „Máme už celou řadu zpracovaných projektů nebo těch, které jsou v různé fázi rozpracovanosti, a jsou vesměs všechny velké. Takových máme přes deset. Vždy je ale otázkou, který projekt dostane zelenou, který dostane podporu. Bavíme se o nákladech v desítkách milionů korun a to nelze pokrýt z rozpočtu zoo, jsme tedy hodně závislí na tom, jaká je nálada ve společnosti nebo jak se ekonomicky daří městu,“ uvedl Novák.
Z těchto velkých projektů by zoo ale preferovala právě expozici a pavilon pro tučňáky, u něhož se nyní dokončuje projekt. „Toto zařízení by splnilo mnohé. Za prvé jsou tučňáci velice oblíbení u veřejnosti, jde o atraktivní zvíře, zároveň vyžadují vodní prostředí čili bazén a to je také velice atraktivní spojení. Vybrali jsme ohrožený druh tučňáků, takže se můžeme podílet i na záchraně tohoto druhu,“ doplnil Novák.
V ostravské zoo je nyní k vidění více než pět tisíc zvířat. Ve světovém měřítku patří především ke špičce v chovu primátů – má na světě největší skupinu kočkodanů Dianiných, hulmanů posvátných nebo makaků lvích. Podle ředitele je na mimořádně vysoké úrovni například i chov ryb a dalších vodních živočichů. Zoo navíc slaví i úspěchy i při odchovech dalších vzácných a ohrožených druhů zvířat.
