Nikdy není tak zle, aby zas nebylo dobře, říká dcera „kulaků“ Marta Zápotočná

V roce 1952 bylo Martě Zápotočně (Schramlové) jedenát roků a jejím jediným prohřeškem bylo to, že že pocházela z rodiny „kulaků“. Prarodiče měli v Klatovci na Jihlavsku velké hospodářství. O půdu a zemědělská zvířata ale nechtěli přijít, a tak odmítali vstoupit do družstva. Následovaly perzekuce, rodiče uvěznili, tatínek byl odsouzen k smrti.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Marta Zápotočná, rozená Schramlová se narodila v roce 1941 v Klatovci. Její tatínek, Josef Schraml, byl voják. Po okupaci Československa nacistickým Německem se zapojil do odporu vůči okupantům. Působil ve vojenské odbojové organizaci Obrana národa a pomáhal také partyzánům na Podjavořicku. Po osvobození působil ve funkci velitele výcvikového střediska v Českém Krumlově, odkud nakonec musel odejít. Maminka vystudovala hospodyňskou školu.

Marta jako dítě těžce pracovala na poli

Rodiče maminky měli velké hospodářství, do kterého se později po válce zapojil i tatínek. Na začátku 50. let začala kolektivizace vesnice, vznikala JZD. Rodina ale nechtěla o hospodářství přijít, vstoupit do družstva odmítli. Čekala je těžká práce. „Dělali nám dodávky, které nebylo možno splnit, lidi k nám nesměli chodit pomáhat. Musela jsem pracovat na poli, stavěla mandlíky, pásla krávy. Bylo mi líto, že děti jezdily na kole a já jsem musela makat a v poledne jsem si šla místo oběda radši lehnout, jak jsem byla unavená,“ vzpomíná Marta, která byla tenkrát jedenáctiletá dívka.

Nahrávám video
Paměťová stopa: Marta Zápotočná
Zdroj: ČT24

Bylo ještě hůř, když maminku a později i tatínka zatkli. „Maminku sebrali v říjnu, když jela od doktora. Pak byla ve vazební věznici v Třešti. Vrátila se na Vánoce 1952, to byly nejkrásnější Vánoce. Maminka se vrátila hubená, nemocná, ale byla doma…,“ popisuje Marta Zápotočná. Tatínka zatkli týden po mamince. „Byl souzený v Třešti, tam dostal trest smrti, já jsem tam byla u toho soudu,“ vypráví Marta. „Bylo to smyšlené obvinění, že roznášeli nakažené slepice, že někde podpálili stoh. My jsme před tím vyhořeli a měli jsme pak nový kravín, tak se jim to náramně hodilo, aby měli kam svést dobytek,“ vysvětluje.

Trest smrti změnili na doživotí, tatínek ale zahynul v dole

Nakonec rodina dosáhla toho, že byl Josefu Schramlovi trest zmírněn na doživotí. V květnu 1955 ale zahynul v uranovém dolu u Příbrami. „Při práci v dole se utrhl kámen, hlavu mu to rozdrtilo, hrudník. Já jsem to chtěla zjistit, tak jsem volala do Příbrami, tam mi sdělili, že umřel na vnitřní vykrvácení a že byl pohřben 31. května v Příbrami,“ říká pamětnice.

Josef Schraml, tatínek Marty Zápotočné
Zdroj: Soukromý archiv Marty Zápotočné

Josef Schraml se plné rehabilitace za nespravedlivé odsouzení dočkal až posmrtně po listopadu 1989. Jeho ostatky rodina nikdy oficiálně nedostala. „Oni potom za určitý čas vykopávali ostatky a moje teta, tatínkova sestra, se domluvila s hrobníkem a podle dlouhých kostí, tatínek byl vysoký, usoudili, že jsou jeho. Jestli to byl tatínek, nebo ne, to nevíme, ale daly jsme je do hrobu,“ popisuje Marta Zápotočná.

Rodinný původ komplikoval Martě a sourozencům život dlouho. Martě se jako jediné podařilo vystudovat zdravotní školu a odmaturovat. Sourozenci si vzdělání doplnili až později. „Nejhorší to měla maminka. Nemohla sehnat práci, rok někde dělala, propustili ji, další rok jinde, propustili ji. Dávali jí nejhoší práci. Já jsem měla třeba chuť na indiána, stál jednu korunu, a vzpomněla jsem si, že maminka musí vzít sto kusů do ruky, aby si vydělala korunu šedesát, tak mě chuť přešla,“ vzpomíná na dětství.

Marta Zápotočná s Adolfem Linkou v Německu
Zdroj: Soukromý archiv Marty Zápotočné

V Německu se starala o vynálezce Linku

Před dvaceti lety se Marta Zápotočná vydala do Německa. Jako evangelička se na biblických kurzech setkala se sestrou, která se jí zeptala, jestli by se nechtěla starat o Adolfa Linku. Vynálezce, který do Německa v roce 1966 emigroval. Před tím strávil osm let v komunistických věznicích a prošel i jáchymovskými a příbramskými lágry. „Byl výborný, moc hodný pán. Postavil si stávek a tkal, třeba takovou šálu, tu mi věnoval. Podívejte, jak je krásně utkaná,“ ukazuje. „V Německu jsem se měla dobře, když jsem uvařila, uklidila, tak jsem šla na terasu, tam svítilo sluníčko. Pro mě to nebyla práce, pro mě to byla zábava,“ dodává.

Usměvavá a energická žena říká, že ji nejvíc nabíjí láska k bližnímu, rodina a přátelé, které má po celém světě. Kontakt s nimi v posledních měsících udržuje hlavně díky internetu. „Není samozřejmě člověku vždycky do zpěvu. Ale není tak zle, aby nebylo zase dobře,“ uzavírá s úsměvem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Někteří aktéři fotbalové korupční kauzy způsobili škodu přes deset milionů korun

Škoda v korupční fotbalové kauze týkající se sázek na zmanipulované zápasy přesahuje u některých obviněných deset milionů korun, sdělil náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Její rozsah se podle něj u jednotlivých obviněných liší. Výše škody se může podle žalobců ještě změnit s ohledem na úkony týkající se zahraničních sázkových kanceláří. V kauze je obviněno 32 lidí, čtyři jsou ve vazbě. Zásah policie iniciovala fotbalová asociace, její etická komise zahájila 47 disciplinárních řízení.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...