V České Vsi na Jesenicku vzniklo Válečné muzeum, které se věnuje padlým československým vojákům z první světové války, válečným zajatcům z druhé světové války, ale i osudům vojáků z novodobých misí. Zázemí našlo v bývalé zbrojnici, jejíž prostory prošly v uplynulých měsících rozsáhlou rekonstrukcí za 7,5 milionu korun.
Prvním impulsem k zachycení válečné historie Jesenicka bylo pátrání amatérského historika Romana Janase po osudu neznámého sovětského zajatce, který tam za války zemřel. Dozvěděl se o něm před šestnácti lety v místní továrně.
„Říkal jsem si tehdy, že v dnešní době přece není možné nedozvědět se jeho jméno. Tak jsem začal pátrat, až jsem po třech letech objevil v archivu jeho jméno. Před dvěma lety jsem se dokonce spojil i s jeho rodinou. To byly začátky,“ vysvětluje Janas.
Amatérský historik nakonec díky své mravenčí práci v archivech, u pamětníků po celém světě i na několika ministerstvech získal informace k asi dvěma tisícům padlým válečným zajatcům na Jesenicku, které Němci věznili v tamních pracovních táborech.
Exponáty získal tvůrce Válečného muzea od sběratelských nadšenců, řada věcí je zapůjčena také z muzea v Jeseníku a Javorníku. „Na přechodnou dobu byl do muzea převezen z jesenického muzea motor z Messerschmittu Bf 109G-6, který havaroval po kolizi se stejným strojem nad Vápennou 29. září 1944,“ informoval Janas.
Nechybějí také dobové uniformy vojáků, medaile, dobové dokumenty, modely letadel i pozemní techniky či informace včetně fotografií vojáků, kteří zahynuli na novodobých misích. Součástí expozice je i téměř třímetrový pískovcový pomník Rudoarmějce, který stával na náměstí Hrdinů v Jeseníku.
Muzeum v hasičské zbrojnici
Zázemí našlo muzeum v bývalé hasičské zbrojnici. Součástí zrekonstruovaných prostor je i sál, který bude obec využívat pro svou potřebu. „Chceme navázat na mnohaletou práci pana Janase a v dnešní době poukázat i na nesmyslnost válek - bylo zde totiž umístěno na šest tisíc zajatců, kteří zde pracovali v minikoncentračních táborech po lesích. Jde o mapování historie a lidských osudů, protože těch národností tam bylo opravdu mnoho - kromě ruské také Angličani, Francouzi, Novozélanďani, ale například jako zajatci i dva Maorové,“ vyjmenoval starosta obce Petr Mudra.
