Dozorce se dočkal odškodnění za stíhání. Ministerstvo mu přiznalo přes 100 tisíc

Dozorce, který čelil obžalobě za napadení cizince v litoměřické věznici, dostal od ministerstva spravedlnosti odškodné 117 tisíc korun. Vyplývá to z rozhodnutí, které má ČT k dispozici. Muž byl společně se svým kolegou obžalován kvůli tomu, že v roce 2018 několikrát udeřili vězně z Lotyšska ve výtahu. Soud ale oba zprostil obžaloby. Podle pravomocného verdiktu nešlo v tomto případě ani o kázeňský přestupek.

Ministerstvo muži přiznalo odškodné za nezákonné trestní stíhání a také za nepřiměřenou délku řízení. „Celkem byla žadateli přiznána na náhradě nemajetkové újmy částka 117 tisíc korun,“ píše se v rozhodnutí. Resort zaslal muži také omluvu.

Délku trestního řízení vyčíslil resort spravedlnosti na čtyři roky a jedenáct měsíců. Během té doby padla tři rozhodnutí u Okresního soudu v Litoměřicích a tři u odvolacího Krajského soudu v Ústí nad Labem. Do případu také jednou zasáhl Nejvyšší soud. „S poukazem na uvedená zjištění, zejména na opakované rušení soudních rozhodnutí, hodnotí ministerstvo spravedlnosti celkovou délku řízení jako nepřiměřenou,“ konstatoval úřad. Z odpovědi ministerstva pro ČT dále vyplynulo, že odškodné požadoval jen jeden z dozorců, ačkoliv osvobozeni byli oba.

Vězeň byl podle obhajoby agresivní

K incidentu, kvůli kterému stanuli oba dozorci před soudem, došlo v únoru 2018. Jaroslav Nepovím a Miroslav Hupka dle obžaloby napadli ve výtahu vězně Ansise Ataolse Berzinše z Lotyšska. Odváděli ho na ošetření na zdravotní oddělení poté, co se dostal do konfliktu s jiným dozorcem. Oba muži ho měli – v úmyslu pomstít kolegu – bít rukama a obuškem.

Dozorci u soudu tvrdili, že byl vězeň agresivní. Podle nich začal ve výtahu kopat do stěn. U soudu to muž z Lotyšska odůvodňoval tím, že se snažil rozpohybovat kabinu. Ani přes výzvy dozorců s kopáním ale podle spisu nepřestal. Státní zástupce v obžalobě uvedl, že dozorci vězně udeřili minimálně dvanáctkrát gumovým obuškem do hlavy i trupu. Muž musel být následně ošetřen v nemocnici.

Dozorci od počátku vinu odmítali. Podle nich šlo o povolený služební zákrok. Soud jim dal zapravdu a loni je pravomocně osvobodil. „Nebyl shledán ani důvod postoupit věc ke kázeňskému projednání,“ uvedla už dříve k pravomocnému verdiktu předsedkyně Okresního soudu v Litoměřicích Halka Lacinová.

Dozorce požadoval 200 tisíc

Z anonymizovaného rozhodnutí ministerstva spravedlnosti vyplývá, že odškodnění požadoval dozorce Hupka. Celkem chtěl získat 200 tisíc korun. Ministerstvo se ale například neztotožnilo s tím, že by Hupkovi náleželo odškodnění v souvislosti s medializací případu.

„Je-li medializace případu prostým důsledkem zásady veřejnosti trestního řízení a obecných veřejných poměrů případu, nikoliv excesivního způsobu jednání orgánů činných v trestním řízení, nelze přičítat státu k tíži, že byl sdělovacími prostředky narušen princip presumpce neviny,“ zdůraznilo ministerstvo s odkazem na verdikt Nejvyššího soudu v jiném případu. Resort naopak připustil, že muž čelil stresu a nejistotě ohledně výsledku trestního stíhání, což se muselo projevit na jeho rodinném i pracovním životě.

Soudy v současnosti řeší několik případů týkajících se údajného napadení vězňů dozorci. V uplynulých týdnech do jedné z těchto kauz zasáhl Nejvyšší soud, když zrušil rozsudek nad čtyřmi dozorci z rýnovické věznice. Soudy nižší instance jim uložily podmínky a zákaz činnosti za to, že měli nepřiměřeně trestat vězně na speciálním uzavřeném oddělení. Podle Nejvyššího soudu šlo ale maximálně o přestupek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoPočet střetů se zvěří se zvyšuje, prevencí je nižší rychlost jízdy

S příchodem zimních měsíců narůstá riziko střetu se zvěří. Podle nejnovějších statistik dochází v tomto období v průměru ke stovce srážek za den. Rekordní počet střetů v nedávné době zapříčinilo i letošní sucho, kvůli němuž musí lesní zvěř častěji migrovat za vodou i potravou. Zvyšuje se i samotná škoda, kterou řidičům pojišťovny vyplácí – jedna takováto nehoda „vyjde“ v průměru na 53 tisíc korun. Kolize hrozí i ve městech, nejrizikovější jsou ale silnice nižších tříd. „Určitě bychom měli uzpůsobit rychlost tak, že když se jezdí devadesát, klidně pojedu osmdesát, sedmdesát. Přece jen jde o moje bezpečí, zvěř je nevyzpytatelná a může skočit odkudkoliv,“ doporučuje Ondřej Žabenský z BESIPu. Pokud se střetu nedá zabránit, je třeba brzdit a hlavně nestrhávat volant. Poté zapnout výstražná světla, umístit trojúhelník a volat linku 158.
před 6 hhodinami

Lidé v Brně a dalších městech se sešli, aby podpořili ČT a ČRo

Lidé v několika městech v sobotu vyjadřovali nesouhlas s chystanými změnami ve financování veřejnoprávních médií. Účastníci shromáždění přišli podpořit nezávislost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které podle nich mají patřit občanům, nikoli politikům. Demonstrace se konaly v Brně, Liberci či Českých Budějovicích. Koaliční poslanci v noci poslali návrh na zrušení poplatků do druhého čtení navzdory odporu opozice.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Nejsem žádný hrdina. Stačí mi, že jsem přežil,“ říká válečný veterán

Harry Arnstein se narodil v Brně do židovské rodiny, před nacisty uprchl s rodinou do Jugoslávie a později skončil v italském koncentračním táboře. Po osvobození britskou armádou se přidal k Československé samostatné obrněné brigádě. Jako sedmnáctiletý chlapec bojoval proti Němcům u francouzského Dunkerku. Po válce se na krátkou dobu vrátil do Československa. Záhy odešel za rodiči do Spojených států, kde žije devětadevadesátiletý válečný veterán dodnes.
před 11 hhodinami

Lidé protestovali u sněmovny proti záměru zrušit mediální poplatky

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
23. 10. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Jméno Stern se po více než osmdesáti letech vrátilo na fasádu domu v centru Brna

Na fasádu domu v Minoritské ulici v centru Brna se po více než 80 letech vrátil nápis Stern. Kdysi lákal kolemjdoucí do obchodního domu s porcelánovým a skleněným zbožím židovské rodiny Sternových. Jejich potomci se nyní v Brně setkali s příbuznými rodin Wittal a Stiassni. Před druhou světovou válkou žily všechny tři rodiny v jedné ulici. Do jejich osudů ale zasáhl nástup nacismu.
23. 10. 2026‌‌

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
23. 10. 2026‌‌

Koalice Jedno Ústí se shodla na zrušení městských obvodů v Ústí nad Labem

Vítězná koalice Jedno Ústí chce zrušit v Ústí nad Labem všechny čtyři městské obvody, na postupu se shodla koordinační rada sedmi stran a hnutí, které koalici tvoří, sdělil lídr Tomáš Vohryzka, který by se měl stát primátorem. Rozhodnutí o zrušení připadne zastupitelstvu, zatím není jasné, kdy se sejde. Proti rušení obvodů vystoupili někteří současní starostové obvodních radnic, chtějí vyhlásit referendum. Ústí má obvody Střekov, Neštěmice, Severní Terasa a město.
23. 10. 2026‌‌

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
23. 10. 2026Aktualizováno23. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.