Brňané vytvořili pocitovou mapu. Ukazuje kvitovaná i problematická místa

Nahrávám video

Nejčastějšími důvody, proč Brňané neradi chodí na některá místa ve městě, jsou vizuální smog, dopravní zátěž nebo obavy z kriminality. Takovou lokalitu zná devadesát procent lidí, kteří hlasovali v anketě Pocitová mapa 2025. Naopak oceňují opravená náměstí, oživené brownfieldy a parky.

Prvorepublikovou funkcionalistickou stavbu na Malinovského náměstí v Brně – Palác Morava – pokrývá reklama. „Jedna z nejvíc luxusních staveb prakticky není vidět, protože je zakrytá tou nejlacinější reklamou. To je ta škoda. Ví se, že vizuální smog poškozuje mentální zdraví lidí ve městě,“ poznamenala designérka Veronika Rút. I Brňané v pocitové mapě potvrdili, že jim taková místa ve městě vadí.

Ankety se účastnilo více než sedmnáct set respondentů. Od loňského května do října odpovídali například na otázky, které místo se v poslední době zlepšilo, kam stojí za to vzít návštěvu, kde se lidé necítí bezpečně nebo kde by se mělo město dál rozvíjet.

Do takzvané pocitové mapy zaznačili také lokality, které vnímají jako nebezpečné. Ohniskem je hlavní nádraží a jeho okolí. „Jsou to místa a lokality, kam častěji vyjíždíme, ale když to vztáhneme k počtu lidí, kteří se v těchto místech pohybují, není to nijak dramatické. Obecně lze konstatovat, že pouliční kriminalita pomalu, ale jistě mizí z policejních statistik,“ řekl mluvčí krajských policistů Pavel Šváb.

Lidé také často označovali ulice Cejl, Bratislavská, Francouzská, tedy lokalitu, která je v Brně tradičně spojována s nižším sociálním statusem a vžila se pro ni nelichotivá přezdívka brněnský Bronx".

Revitalizovaná náměstí lákají ke sportu i odpočinku

Pozitivně lidé vnímají revitalizovaná náměstí. Například Moravské náměstí, Mendlovo náměstí nebo nároží třídy Kapitána Jaroše. Do pocitové mapy se tak výrazně propsala i brněnská náplavka zpřístupněná loni v létě.

Když mají lidé doporučit Brno návštěvě, volí historické dominanty, centrum města, velké parky i vyhlídky. Nejde však jen o památky, ale i o atmosféru a kulturní život. Do pocitové mapy se tak dostala i novinka v podobě Rullerova nábřeží, ikonická Kamenná čtvrť, vodojemy na Žlutém kopci nebo vyhlídka na Bílé hoře.

Se samotnou infrastrukturou pro cyklisty i pěší už ale ve městě taková spokojenost nepanuje. Na mnoha místech lidem vadí například nebezpečně řešená křížení. Obavy vyplývají i z velkého dopravního zatížení a s tím spojeného hluku a prachu.

Důležitý podklad pro další rozvoj města

Radní ale slibují, že z námitek zaznačených do pocitové mapy budou čerpat. „Je důležitým podkladem pro strategické a analytické dokumenty města, především pro Brno 2050,“ řekl radní pro participaci města Brna Petr Bořecký (KDU-ČSL).

Z průzkumu dále vyplynulo, že veřejnost nevnímá rozvoj jako další rozpínání města do okolí. Lidé naopak chtějí, aby se Brno rozvíjelo dovnitř a využívalo brownfieldy, tedy opuštěné průmyslové areály, zlepšovalo každodenní fungování města a investovalo do kvalitního veřejného prostoru, pěší i cyklodopravy, zeleně a bezpečí.

„Pocitová mapa ukazuje, kde lidé změny opravdu cítí a kde na ně stále čekají. Právě tyto jemné, ale opakující se signály jsou pro strategické plánování města nesmírně cenné. O to víc, že máme pro srovnání data z předchozích průzkumů z let 2016, 2018 a 2022,“ dodal zastupitel pro strategický rozvoj Martin Příborský (ODS).

Největším přínosem mapy je podle města schopnost upozornit na konkrétní místa, kde i drobné cílené zásahy mohou výrazně zlepšit kvalitu života. V minulých letech se to projevilo třeba rekonstrukcí přednádražního prostoru u Letma, zrušením parkoviště na Dominikánském náměstí nebo proměnou Mendlova náměstí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 34 mminutami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 4 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 6 hhodinami

VideoPlzní hýbe spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky

V Plzni pokračuje spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky. Město nechalo některé původní kameny opracovat, což část obyvatel a odborné veřejnosti vidí jako znehodnocení historického materiálu. Třeba podle architekta Jana Tomana ztrácí dlažba kompletním přeformátováním historickou hodnotu. Spolku Pěstuj prostor zase scházela před zahájením projektu hlubší veřejná diskuze. Radnice naopak argumentuje mimo jiné větším pohodlím pro handicapované. „V dnešní době, kdy se tam musí pohybovat vozíčkáři či nevidomí, tak dlažba musí splňovat parametry,“ zdůraznil technický náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti). Podle radnice si navíc patinu dlažba zachová. Zpátky na náměstí, kde jsou nyní místo žulové dlažby bagry a další stavební technika, by se dlažba mohla vrátit do konce léta.
před 13 hhodinami

Brno má další tunel. Pod sídlištěm Kamechy a budou v něm jezdit tramvaje

Stavbaři po čtyřech měsících dokončili ražbu tunelu pro budoucí tramvajovou trať na brněnské sídliště Kamechy. Práce v tunelu budou pokračovat, dopravní podnik v dalších týdnech začne také s pokládkou kolejí. Projekt za více než dvě miliardy korun z velké části financují evropské dotace. Provoz na nové trati by měl být zahájen na konci příštího roku.
před 14 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 16 hhodinami

Celníci zachytili stovky kilogramů nelegálního kratomu, nejvíce v historii Česka

Brněnští celníci minulý týden zadrželi osm set kilogramů kratomu určeného k nelegální distribuci. Jde o největší záchyt v historii Česka, sdělila v úterý mluvčí sekce pátrání Generálního ředitelství cel Martina Kaňková. Bližší informace k případu neuvedla.
před 23 hhodinami

Záchranné stanici, kterou poničil požár, poslali lidé miliony

Přes 18 milionů korun poslali lidé záchranné stanici pro zvířata na okraji Brna, jejíž část před měsícem zničil požár. V plamenech uhynuli tři psi, ostatním zvířatům se naštěstí nic nestalo. Provozovatel stanice Zdeněk Machař nyní plánuje opravu a rozšíření areálu.
včera v 07:00
Načítání...