Bobr v Brdech vytvořil mokřad. Ušetřil státu miliony

Nahrávám video

V okolí Padrťských rybníků v chráněné krajinné oblasti Brdy postavil bobr hned několik hrází a vytvořil tak přírodní mokřad. Právě takový chtěla v místě vybudovat i správa chráněné krajinné oblasti. Povodí Vltavy mělo dokonce hotové stavební povolení. Teď už ho ale není potřeba.

Bobr se živí lýkem a mladými větvičkami, z těch větších pak staví hráze. „Dá si je na hruď a vyleze z potoka, kde to pak upěchuje předními tlapami,“ popsal stavbu hráze zoolog Jiří Vlček.

Lokalitu si tentokrát vybral víc než vhodně – na obtokové strouze, kterou v bývalém vojenském újezdu vybudovali vojáci, aby oblast odvodnili. Projekt revitalizace řeky Klabavy z roku 2018 to měl napravit.

„(Bobr) je schopen to postavit za jednu noc, maximálně za dvě noci. Člověk na to musí získat povolení, vodoprávní rozhodnutí, a pak se uvidí, jestli na to získá peníze. Ale člověk by to samozřejmě postavil s bagrem, řeknu, za týden,“ poznamenal Vlček.

„Vojenské lesy a statky a Povodí Vltavy se mezi sebou domlouvaly o nastavení těch projektů a o vlastnictví pozemků a bobr je předběhl. Ušetřilo se tím, v dnešních cenách by to mohlo být i třicet milionů korun,“ spočítal vedoucí Správy CHKO Brdy Bohumil Fišer.

Biotop bez projektu a zadarmo

I bez projektu tak vznikl mokřad s tůňkami, které nabídnou lepší podmínky třeba pro život vzácného raka kamenáče. „Jsou to klasické biotopy, které pomohou i obojživelníkům, na jaře tady budeme slyšet milostné kvákání žab při snášení snůšek, takže skokani, ropuchy,“ popsal z místa Fišer.

„Bobr vždycky dobře ví, jak to udělat nejlépe. Místo, kde si postaví hráz nebo udělá nějaká opatření pro sebe, si vybere vždycky lépe, než když my to projektujeme na papíře,“ uvedl šéf středočeského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Jaroslav Obermajer. V místě žije nejméně jedna rodina bobra evropského o asi osmi členech. Další pak v okolí Nových Mitrovic nebo Hořehled.

Ne všude jsou bobří stavby v souladu se zájmy člověka

Podle mluvčí AOPK Karolíny Šůlové bobr v minulosti přispěl k zadržení vody v krajině také v CHKO Žďárské vrchy. Naopak jinde jde jeho činnost proti zájmům člověka. Například v okolí Lanškrouna na Orlickoústecku bobři způsobili zatopení polí a podmáčení železniční trati.

Existuje program péče o bobra evropského. Vznikl v roce 2013 a teď se připravuje jeho aktualizace, sdělila Šůlová. Program dělí Česko do tří zón. Z jednoho procenta jde především o evropsky významné lokality, kde je bobr předmětem ochrany. V největší zóně, zahrnující třiaosmdesát procent území republiky, je cílem najít kompromis mezi hospodářskými zájmy a přítomností bobrů. Tam je možný v případě vydání výjimky individuální odlov na vodních dílech. Poslední zóna, která zahrnuje asi šestnáct procent území, je vymezena kvůli ochraně jihočeských rybníků. Tam platí plošná výjimka pro odlov bobrů. Počet bobrů v tuzemsku je odhadován na patnáct tisíc.

„Stát se snaží hospodářům pomoci – proplácejí se škody způsobené bobrem na trvalých porostech či polních plodinách. Je také možné získat dotaci na opravu hráze poškozené bobřími norami z Operačního programu Životní prostředí,“ dodala Šůlová

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 2 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 4 hhodinami

VideoPlzní hýbe spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky

V Plzni pokračuje spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky. Město nechalo některé původní kameny opracovat, což část obyvatel a odborné veřejnosti vidí jako znehodnocení historického materiálu. Třeba podle architekta Jana Tomana ztrácí dlažba kompletním přeformátováním historickou hodnotu. Spolku Pěstuj prostor zase scházela před zahájením projektu hlubší veřejná diskuze. Radnice naopak argumentuje mimo jiné větším pohodlím pro handicapované. „V dnešní době, kdy se tam musí pohybovat vozíčkáři či nevidomí, tak dlažba musí splňovat parametry,“ zdůraznil technický náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti). Podle radnice si navíc patinu dlažba zachová. Zpátky na náměstí, kde jsou nyní místo žulové dlažby bagry a další stavební technika, by se dlažba mohla vrátit do konce léta.
před 12 hhodinami

Brno má další tunel. Pod sídlištěm Kamechy a budou v něm jezdit tramvaje

Stavbaři po čtyřech měsících dokončili ražbu tunelu pro budoucí tramvajovou trať na brněnské sídliště Kamechy. Práce v tunelu budou pokračovat, dopravní podnik v dalších týdnech začne také s pokládkou kolejí. Projekt za více než dvě miliardy korun z velké části financují evropské dotace. Provoz na nové trati by měl být zahájen na konci příštího roku.
před 13 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 14 hhodinami

Celníci zachytili stovky kilogramů nelegálního kratomu, nejvíce v historii Česka

Brněnští celníci minulý týden zadrželi osm set kilogramů kratomu určeného k nelegální distribuci. Jde o největší záchyt v historii Česka, sdělila v úterý mluvčí sekce pátrání Generálního ředitelství cel Martina Kaňková. Bližší informace k případu neuvedla.
před 22 hhodinami

Záchranné stanici, kterou poničil požár, poslali lidé miliony

Přes 18 milionů korun poslali lidé záchranné stanici pro zvířata na okraji Brna, jejíž část před měsícem zničil požár. V plamenech uhynuli tři psi, ostatním zvířatům se naštěstí nic nestalo. Provozovatel stanice Zdeněk Machař nyní plánuje opravu a rozšíření areálu.
včera v 07:00

Psi uhynuli po procházce u vody. Vědci mají podezření na toxické sinice

Podezřelé úhyny psů po procházkách u přírodních koupališť řeší na Olomoucku i v jižních Čechách. Policie vyšetřuje případ dvou psů, kteří uhynuli po pohybu v okolí Lipenské přehrady. Vědci zároveň prověřují, zda se v Česku nerozšířil druh sinic, který by mohl být pro zvířata toxický.
8. 6. 2026
Načítání...